Násilí (2012)

Přidal: Přemek |

Září 13, 2012

Robert Sedláček. Minutová hra. Nehas, co tě nepálí… a radši zavři okno. Zvukový mistr Radek Veselý, Michal Rataj. Zvuková spolupráce Michal Rataj. Natáčecí technik Jitka Kundrumová. Produkce Iveta Tomášková, Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Robert Sedláček.

Osoby a obsazení: On (Martin Finger), Ona (Anna Losová), hlas z ulice (Petra Špalková).

Natočeno 2012. Rozhlasová premiéra 26. 2. 2013. Repríza 4. 5. 2015. K poslechu zde.

Text hry:

(Noc. On a ona jsou v posteli. Mají otevřené okno. Slyšíme šumět ulici někdy ve dvě hodiny ráno. Město spí, ale někdo po ulici jde. Dva lidi. Kroky a zvuk facky. Násilí. Někdo za oknem mlátí druhého člověka.)

ONA: To je rvačka. Tam někdo někoho bije…

(Sunou se z postele, šustí peřiny, jdou k oknu.)

HLAS Z ULICE: Já jsem tak blbá, že jsem se k tobě vrátila…

Tupý úder pěsti do obličeje. Hlasitý dech.

ONA: Ty vole, on ji praštil.

ON: No…

ONA: Nezakřičíš na něho?

ON: Já nevim. A čemu to pomůže? Dyť nevíme, jestli si to nezaslouží…

ONA: Dyť do ní kopl zase. Co je to za hajzla?

ON: Oba jsou socky. Já bych se do toho nezapojoval.

ONA: Mně je z toho zle.

ON: Pojďme do postele. Zavřu okno.

(Zavírá okno a my přestáváme slyšet děj z ulice. Šustí peřiny, dva lidi, co se mají rádi se k sobě tulí.)

Lit.: Rathouská, Kateřina: Co trvá minutu nebo dvě? Rozhlasová hra. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2012, s. 32 (článek + text). – Cit.: Minutové hry jsou krátké zvukové dramatické útvary v nejširším slova smyslu. Český rozhlas je začal pravidelně natáčet v únoru 2012 a vysílat je bude od října stejného roku. Formát mini her není nový, například na půdě Deutschlandradia Kultur vznikají řadu let. V Česku je pod startem projektu podepsána dramaturgyně Kateřina Rathouská, která se přípravě hříček věnuje kontinuálně ve spolupráci s mnoha autory, režiséry, herci, zvukaři, hudebníky, zvukovými designéry a dalšími.

Noc. On a ona jsou v posteli, dívají se na televizi. Mají otevřené okno. Slyšíme šumět ulici někdy ve dvě hodiny ráno. Město spí, ale někdo za oknem mlátí druhého člověka.
Ženský hlas z ulice: Nech mě. Nech mě! Nech mě!!!
Ona: To je rvačka. Tam někdo někoho bije…
Sunou se z postele, šustí peřiny, jdou k oknu.
Ženský hlas z ulice: Já jsem tak blbá, že jsem se k tobě vrátila…
Tupý úder pěstí.
Ona: Ty vole, on ji praštil.
On: No…
Ženský hlas z ulice: Ty hajzle…
Ona: Nezakřičíš na něho?
On: Já nevim. A čemu to pomůže? Dyť nevíme, jestli si to nezaslouží…
Zvuky násilí, vzlyky ženy, která se zvedá ze země.
Ona: Dyť do ní kopl zase. Co je to za hajzla?
On: Oba jsou socky. Já bych se do toho nezapojoval.
Ona: Mně je z toho zle.
On: Pojďme do postele. Zavřu okno.
Zavírá okno, přestáváme slyšet děj z ulice.