Soví zpěv 1/2 (2007)

Přidal: Přemek |

Leden 2, 2008

Iva Procházková. Dvoudílná rozhlasová dramatizace prózy pro mládež. Dramatizace Jana Kloudová. Hudba Milan Vidlák. Dramaturg Marek Horoščák. Mistr zvuku Lukáš Dolejší. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: Armin (Alan Novotný), Géza (Hana Sovová), Rebeka (Zuzana Ščerbová), slečna Semperiniová (Ivana Valešová), Marie (Martina Krátká), Nora (Gabriela Štefanová), elektronický učitel / hlasatel (Jiří Balcárek), anděl (Jaroslav Kuneš), PPP Arminův (Vladimír Hauser), PPP Rebečin (Eva Gorčicová), máma (Zuzana Slavíková), Harald (Jakub Uličník), Lars (Jakub Šmíd), hlasatelka (Aranka Lapešová), záchranář (Martin Sláma), doktor Schmidt (Zdeněk Junák), muž (Jan Grygar), Dittmann (Ladislav Lakomý), nemocniční anděl (Vladimír Krátký), hlasatel (Vladimír Hauser), kompars (Kateřina Hložánková, Pavla Spáčilová).

Nastudovalo Brno v roce 2007. Premiéra 2. a 9. 1. 2008 (44 + 46 min.). Repríza 1. dílu 29. 4. 2017, 2. dílu 6. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).

Lit.: Hložková, Hana – Procházková, Iva: Iva Procházková: Soví zpěv. In web ČRo 2 Praha, 29. 4. 2017 (článek). – Cit.: Dvoudílný rozhlasový dramatický seriál Soví zpěv se odehrává při povodni v Brémách, které autorka Iva Procházková ukazuje v blízké budoucnosti. V roce 2046 je svět natolik racionální, že jsou v něm lidé, i přes veškeré technické vymoženosti, spíše nešťastní a osamělí. Sedmnáctiletý Armin, hlavní hrdina hry, nás zavede do prostředí neúplné rodiny, ve které vyrůstá, a mezi své vrstevníky, toužící po lásce a blízkosti.

„Od dětství nás učili zacházet s technikou. Definovat své pocity. Spoléhat se na tým. Racionálně řešit veškeré problémy. Nikdo nám neřekl, že nejlepší způsob, jak osušit slzy, je slíbat je, že nejjistější metoda, jak se zbavit strachu, je prožít ho, že jediná možnost, jak se dostat dál, je vydat se na cestu. Naučili jsme se klást otázky. Zapomněli jsme hledat odpovědi.“

Přestože mladí lidé využívají v roce 2046 takových technologických výdobytků, jako jsou personální počítačoví poradci, domy sexuální harmonie apod., pohled do budoucnosti, tak jak jej napsala Iva Procházková spíše do žánru sci-fi nepatří. Příběh o mezilidských vztazích je sledován skrze mladé, kteří dospívají v individualizovaném systému a mají pocit, že jim něco chybí. Arminova mladší sestra Géza řeší své zoufalé pocity chorobným přejídáním, spolužačka Rebeka se pokusí o sebevraždu, kamarád Lars ztratí smysl života poté, co mu zemře jediná blízká bytost – pes, někteří rodiče propadají depresím a také alkoholu.

Neočekávaný hustý déšť promění Brémy v chladné jezero. Mnozí obyvatelé uvíznou bez pitné vody ve svých domovech a jiní se domů ani nedostanou. Když se protrhne hráz, stav nouze se zvýší. Armin s Rebekou musí co nejrychleji dopravit do nemocnice Gézu, která má horečnatý záchvat. Přestože je vyhlášena evakuační pohotovost, nejsou v takovém ohrožení, aby k nim záchranáři museli ihned vyjet. Gézin stav se však zhoršuje natolik (přispívá k tomu i fakt, že nikdo neví, kde uvízla jejich matka), že Armin sestaví primitivní vor, nemocnou Gézu na něj naloží a společně s Rebekou plavou divokou vodou k nemocnici. Za dramatických okolností několika nekonečných hodin se náhle změní mnoho věcí.

Rozhlasové hry