Paříž ve dvaadvacátém století (2013)

Přidal: Přemek |

Leden 14, 2014

Jules Verne. Dramatizace a úprava románu „Paříž ve 20. století“ Dimitrij Dudík. Zvukové vybavení Tomáš Pergl. Produkce Jana Knappová. Hudba Kryštof Marek. Mistr zvuku Radek Veselý. Verše Michela Dufrenoye, básníka a snílka, napsal Bogdan Trojak, básník a snílek. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Michel Dufrenoy (Kryštof Hádek), Stanislas Boutardin, jeho strýc, vrchní bankéř města Paříže (Jiří Štěpnička), Ahtanas Boutardin, jeho bratranec (Jiří Langmajer), moderátor slavnosti a zároveň automat mužský hlas (Jakub Žáček), moderátorka slavnosti a zároveň automat ženský hlas (Tereza Bebarová), čínský řečník na slavnosti (Lukáš Zádrapa), předseda správní rady města Paříže pan Frappeloup (Arnošt Goldflam), pan baron de Vercampin, ředitel Akademie věd (Jaroslav Kepka), strýc Huguenin, Michelův strýc ze strany nebožky matky (Josef Somr), pan Quinsonnas – hudebník a rebel (Martin Písařík), profesor Richelot, 70 let (Radim Vašinka), Lucy, jeho vnučka, 17 let (Lucie Černíková) a další.

Natočeno 2013. Premiéra 29. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.). Repríza 15. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.).

Alternativní název: Paříž ve XXII. století – Paříž ve 22. století

Lit.: Ledvinková, Václava: Jules Verne: Paříž ve dvaadvacátém století. In web ČRo 2 Praha, březen 2014 (článek). – Cit.: Příběh zamilovaného básníka a snílka Michela Dufrenoye, který se ztrácí a utápí v ryze pragmatickém světě plném komerce, spěchu a touhy po bohatství, nabízí Dvojka v rozhlasové premiéře.

Jules Verne napsal svůj román Paříž ve XX.století jako třetí v pořadí již v roce 1863, ale nakladatel ho odmítl pro jeho pesimismus vydat. Autor v něm totiž líčí velmi ponurý obraz společnosti za sto let. Román byl znovuobjeven až v roce 1989 a s mimořádným úspěchem byl ve Francii vydán o 5 let později. Téměř apokalyptická představa konzumní společnosti, v níž je vše nastaveno jenom na potřebu generovat zisk, je tu postavena do kontrastu se základními lidskými hodnotami a touhami.

Rozhlasová dramatizace volně vychází z románové předlohy, ale posouvá děj, vč. mnoha technických reálií, přes současnost směrem k budoucnosti. S lehkostí a nadsázkou si pohrává se zdánlivou představou nemožného, které se ale už dnes postupně i potupně proměňuje v možnou realitu.

Rozhlasové hry