Lékař umírajícího času 1/10 (2015)

Vladimír Körner. Desetidílná dramatizace románu. Dramaturg Jan Sulovský. Režie Miroslav Buriánek.

Osoby a obsazení: doktor Jan Jessenius (Igor Bareš). Dále účinkují Petr Kubes, Josef Bartoň, Miroslav Rataj, Josef Vrána, Tereza Richterová, Vendula Fialová, Ivan Řehák a další.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 1. dílu 9. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Oblázek – 2. Veliký maestro – 3. Univerzita v poli – 4. Wittenberg – 5. Praga caput regni – 6. Anatomia Pragensis – 7. Majestát – 8. Skon lva – 9. Ortel – 10. Poprava.

Lit.: Sulovský, Jan: Körnerovo kruté divadlo světa. In Týdeník Rozhlas 41/2015 (článek). – Cit.: Desetidílnou dramatizovanou rozhlasovou četbu z románu Vladimíra Körnera Lékař umírajícího času uvádí od 9. října vždy v 18.30 stanice Vltava. V olomouckém studiu Českého rozhlasu ji s hrecem Igorem Barešem v titulní roli doktora Jessenia natočil režisér Miroslav Buriánek.

„Byla to zakázka bratislavské televize. Pro mě to byla spása, protože v té době jsem měl na Barrandově zákaz, a jelikož se tam ten film natáčel, tak mě vzali na milost,“ vzpomíná na vznik scénáře Lékaře umírajícího času jeho autor, spisovatel Vladimír Körner. Stejnojmenný román byl poprvé vydán roku 1984 a naposledy vyšel v rámci autorových Spisů v nakladatelství Dauphin roku 1997. „Rozpočet byl dvacet milionů. Počítalo se, že film vznikne za dva roky, ale díky tomu, že se natáčelo v Praze a v českých lokalitách, bylo to hotovo za rok. V době příprav přišlo asi po čtrnácti dnech udání, proč se má dělat v Čechách slovenský film. Takže o velkofilmu, kde je devadesát procent českých herců, natáčeném v češtině, mapujícím bytostně české dějiny, se na základě udání rozhodlo, že bude snímán na šestnáctimilimetrový materiál. Kameraman Ivan Šlapeta si s tím chudák vytrpěl, protože natáčet masové scény na šestnáctku, to bylo hrozné… Současně bylo rozhodnuto, že se to bude vysílat v televizi jen jednou, ve slovenské verzi…“

Svět objevů i válek

Svět, v němž se děj románu odehrává, je světem doby rudolfínské, doby, která předcházela třicetileté válce. Je to neklidný svět doby přechodné, kdy jedna etapa lidských dějin končí a střídá ji druhá. Je to svět pozoruhodných vědeckých objevů, kdy se císař Rudolf II. snažil z Prahy udělat evropské centrum umění a vzdělanosti. Současně je to ale svět rostoucí náboženské nesnášenlivosti, válek s Turky, morových ran a bezohledného vraždění.

Dnešní svět se bohužel rovněž nachází v určité etapě přelomu. Celosvětový růst zbrojení, množící se ohniska napětí, lokální válečné konflikty, uprchlická krize a růst náboženského fanatismu ústícího v bezohledný terorismus – to vše svědčí o tom, že současný svět se zmítá v nepředstavitelných rozporech. Čím dál krutější způsoby popravování člověka – řezání hlav, topení a upalování lidí v klecích před kamerami – nás vracejí do středověku. Nad obdobným způsobem krvavé odplaty ustrnula v roce 1621 Evropa při Staroměstské exekuci, během níž se s vůdci českého stavovského povstání s neuvěřitelnou krutostí vyrovnali vítězní Habsburkové.

Jessenius v soukolí dějin

Nejkrutější trest byl paradoxně vykonán na lékaři, rektoru pražské univerzity a diplomatovi Janu Jesseniovi, který je také hlavní postavou Körnerovy románové fresky. Spisovatel nám přináší střípky z jeho života. Jessenius ovšem nepatřil k hlavním vůdcům stavovského povstání, byl spíše v roli svědka a pozorovatele dějinných událostí, jimiž byl do jisté míry vlečen a kterým přihlížel. K jeho krutému trestu přispělo bezpochyby i to, že uskutečnil v Praze první veřejnou pitvu, pro niž jej mnozí odsoudili jako černokněžníka zasahujícího do díla božího.

A co říká k románové předloze a rozhlasové dramatizované četbě režisér Miroslav Buriánek? „Být znamená trpět. Brutalita, násilí, agrese jsou atributy odvrácené strany lidství. Lidstvo se řítí ke zkáze. Zmar a zkáza je dominantní tematická konstanta Körnerova literárního díla. ‚Čas a smrt je jediná spravedlnost na tomto světě,‘ říká bytostný skeptik Vladimír Körner. Jessenius je vtažen do mocenských her dějin. Jessenius, osamělý intelektuál, svědek konce jedné epochy. Jessenius, existenciálními problémy stíhaný a zmítaný člověk.“

Lit.: anonym: Vladimír Körner: Lékař umírajícího času (1/10). In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Režisér Miroslav Buriánek ke Körnerově románu říká: „Být znamená trpět. Brutalita, násilí, agrese jsou atributy odvrácené strany lidství. Lidstvo se řítí ke zkáze. Zmar a zkáza je dominantní tematická konstanta Körnerova literárního díla. ´Čas a smrt je jediná spravedlnost na tomto světě,´ prohlašuje bytostný skeptik Vladimír Körner. Jessenius je vtažen do mocenských her dějin. Jessenius, osamělý intelektuál, svědek konce jedné epochy. Jessenius, existenciálními problémy stíhaný a zmítaný člověk.“ 

Román i stejnojmenné pětidílné televizní zpracování pro Slovenskou televizi v režii Miloslava Luthera s vynikajícím Petrem Čepkem v hlavní roli, sestříhané později do celovečerního filmu nazvaného Svědek umírajícího času, mapuje životní příběh lékaře Jana Jessenia z přelomu 16. a 17. století. Vladimír Körner zachycuje základní milníky Jesseniova života – od dětství přes studia na univerzitě v Padově, působení na vysokém učení ve Wittenberku, až po jeho pražský pobyt, kdy se stal rektorem univerzity a uskutečnil první veřejnou pitvu v českých zemích. Jessenius byl coby osobní lékař císaře Rudolfa II. u jeho skonu. Posléze byl zatažen do stavovského povstání a společně s dalšími šestadvaceti odsouzenými popraven při krvavé exekuci na Staroměstském náměstí 21. června roku 1621. 

Při krvavém divadle, nad jehož krutostí ustrnula celá Evropa, si vysloužil trest nejzrůdnější: byl mu vyřezán jazyk, posléze byl sťat, rozčtvrcen, jeho hlava s kusem jazyka umístěna společně s ostatními na Staroměstské věži a zbývající kusy těla nabodnuty na kůly při hlavních ulicích. 

Vladimír Körner zachází ovšem s historickými fakty volně: Jessenius je pro něj člověkem, který je víceméně vláčen dějinami, odsouzený k pozorování života v přelomové době umírajícího času. Dnešní doba je rovněž určitou epochou přelomu. Množící se ohniska napětí, lokální válečné konflikty a růst náboženského fanatismu ústícího v terorismus – to vše svědčí o tom, že dnešní svět se zmítá v nepředstavitelných rozporech. Čím dál krutější způsoby poprav – řezání hlav, topení a upalování lidí v klecích – nás vracejí zpět do středověku. Evropu navíc začíná sužovat fenomén uprchlictví, o němž nikdo neví, kam až může současný svět zavést. 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)