Mefisto 1/? (1993, 2014)

Přidal: Přemek |

Květen 24, 2013

Klaus Mann. Příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, jíž obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Přitom klame sám sebe iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Dramatizace Jiří Hubička. Překlad Anna Siebenscheinová. Režie Vladimír Tomeš.

Osoby a obsazení: vypravěč (Pavel Pípal), Hendrik Höfgen (Pavel Soukup), Dora Martinová, herečka (Jana Hlaváčová), Julietta, černá princezna Tebab (Simona Stašová), Nicoletta Nieburová, herečka (Helena Friedrichová), Barbara Brucknerová (Simona Postlerová), Theofil Marder, dramatik (Petr Haničinec), Hans Miklas, herec, antisemita (Ivan Trojan), ministerský předseda, generál letectva (Milan Riehs), Oskar Kroge, ředitel Hamburského divadla (Soběslav Sejk), Hedda Herzfeldová, dramaturgyně, herečka (Eva Klepáčová), Otto Ulrichs, herec (Ivan Gübel), Angelika Siebertová, herečka (Eva Horká), Hansenmann, barman, majitel klubu (Jaroslav Těšitel), Cäsar von Muck, kritik, básník, vyznavač nacismu (Josef Vinklář), muž, noční návštěvník (Pavel Rímský), Lotta Lindenthalová (Miriam Kantorková), divadelní kritik (Ladislav Trojan) a další.

Natočeno 1993. Vydal Radioservis, říjen 2014 (CD mp3; CRo664-2; EAN 8590236066427, CD mp3; celkový čas 4 hod. 40 min.).

Pozn.: Vydání bylo původně plánováno již na září 2013.

Lit.: Hubička, Jiří: {Mefisto}. In booklet, říjen 2014. – Cit.: „Divadlo mě potřebuje a každý režim potřebuje divadlo! Žádný režim se beze mne neobejde!“ říká o sobě Hendrik Höfgen, hlavní postava románu Mefisto. – Nejslavnější román německého autora Klause Manna vyšel poprvé v čase autorova exilu v roce 1936 v Paříži s podtitulem „Román jedné kariéry“. O tom, že šlo o dílo neobyčejné třaskavosti, zejména v německém prostředí, svědčí skutečnost, že v Mannově rodné zemi byl poprvé vydán až dávno po válce (v roce 1956). Román nejenže zobrazuje ostře sarkastickým pohledem nástup a zrod německého nacismu, osudy jednotlivých postav jsou navíc inspirovány konkrétními osobnostmi německé minulosti, které byly ve své době snadno identifikovatelné. Předobrazem velmi talentovaného, současně neobyčejně ctižádostivého a bez skrupulí se probíjejícího umělce, který se v průběhu dvacátých, zejména pak ve třicátých letech vypracuje z provinčního herce na opěvovanou hvězdu první velikosti, byl významný německý herec Gustav Grüngens, legendární představitel Mefista v nastudování Goethova Fausta, s nímž kdysi Klause Manna pojily velmi těsné vazby.

Mannův román není zdaleka jen strhující výpovědí o tragické etapě německých dějin, je všeplatným poselstvím vypovídajícím o situacích, jež provázejí ty, kteří touží po moci a slávě a vydávají se za nimi v dobách, kdy se zásadně proměňuje politický režim. Herec Höfgen projde na své cestě na vrchol od fanatického vyznavače komunismu až po oddaného příznivce nacionálního socialismu, zejména pak jeho vůdčích osobností. Při všech názorových veletočích se zaštituje tvrzením: „Jsem umělec! Snažím se poctivě vykonávat svoje řemeslo. Ale nedokázal jsem vždycky domyslet všechny politické souvislosti. Umělec vždycky žije tak trochu mimo tyto věci.“

„Ale to by neměl, milý Mefisto,“ odpovídá mu ministerský předseda, jeho ochránce, v jehož postavě Mann ztvárnil Hermanna Göringa. „Umělec, který nechápe správně požadavek doby, to snad ani nemůže být dobrý umělec!“ V desetidílné rozhlasové dramatizaci projdeme postupně všemi důležitými životními peripetiemi ambiciózního herce, poznáme pohnutky jeho bezpáteřných kroků, nahlédneme do jeho svérázných sexuálních zálib, budeme svědky jeho opojení slávou, stejně jako mučivých pochyb. „Co ode mne všichni chtějí? Proč mě pronásledují? Copak nechápou, že jsem jen docela obyčejný komediant?“ Postava Hendrika Höfgena se v rozhlasovém zpracování stala mimořádnou hereckou příležitostí pro Pavla Soukupa. Vedle něj pak uslyšíme celou plejádu dalších skvělých hereckých výkonů v širokém spektru postav, s nimiž se Höfgen na své cestě za kariérou setkává.

Jiří Hubička