Se zavázanýma očima (1931, 1934)
Interpreti nezjištěni. Postavy: Vězeň, První hlas, Druhý hlas, Třetí hlas, Čtvrtý hlas.
Nastudovalo Brno v letech 1931 a 1934. Záznam neexistuje.
Vzpomínka Františka Kožíka: „Snažil jsem se vsugerovat posluchači určité stavy a jejich proměny výhradně zvukovými vjemy; posluchač byl totiž postaven na roveň hrdinovi hry, vězni. Čas na něho dotíral ubíhajícími vteřinami, které jednou prudce prchaly, jindy se zpomalovaly a vlekly; metronom střídavým rytmem vytvářel sugestivní vyjádření času. Vězni byly zavázány oči, byl vyveden četou vojáků, odvážen vozem, slyšel hlasy, povely, kroky, chřestění zbraní – a tak se v něm budilo a vzrůstalo přesvědčení, že je veden na popravu. Týž dojem vznikal ve spoluhráčích – posluchačích. Závěr objasnil, že vězeň byl vezen za hranice, aby byl propuštěn – a zpětný pohled dokázal, že všechny ty zvuky nevyjadřovaly vlastně nic, co by vedlo k chmurným závěrům.“ – František Kožík, Rozhlasové vzpomínky, in: Kapitoly z dějin rozhlasu 3, SO Čs.rozhlasu, Praha 1965, str.158-160.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku