Dějiny světla 1/15 (2017, 2021)

Přidal: Premek |

Březen 7, 2017

Jan Němec: Dějiny světla Jan Němec. Rozhlasová četba z životopisné knihy o fotografovi Drtikolovi. Pro rozhlas upravil autor Jan Němec. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 13. – 17. 3., 20. – 24. 3. a 27. 3. – 2. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 1. dílu 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, únor 2021 (MP3).

Lit.: Kopecký, Lukáš: DĚJINY SVĚTLA. In web Lukáš Kopecký – Backstage, 23. 2. 2017 (článek). – Cit.: V brněnském studiu pracujeme na patnáctidílné četbě na pokračování z knihy Dějiny světla spisovatele Jana Němce. Rozsáhlá románová freska, za kterou její autor získal Cenu Evropské unie za literaturu, pojednává o českém fotografovi Františku Drtikolovi a je psaná v netypické du-formě. Odehrává se v příbramských stříbrných dolech, secesním Mnichově a předválečné i prvorepublikové Praze. Drtikolovy osudy popisuje od jeho dětství, přes učednická a studijní léta až k budování kariéry. Kromě všech zásadních životních událostí se věnuje i vzniku nejslavnějších fotografových děl a též fotografovu příklonu k duchovním naukám Východu a mystice.
Důležitou roli proto v Němcově románu hraje světlo. Tento motiv odkazuje na Drtikolovu uměleckou tvorbu založenou na světelné kompozici a práci s kontrasty, světlem, stínem a tmou. Světlo je v knize popisováno též v duchovním smyslu.
Rozhlasovou verzi životopisné knihy o fotografovi Drtikolovi načetl brněnský herec Michal Bumbálek.

Lit.: Němec, Jan (?): Jan Němec: Dějiny světla (13/15). In web ČRo 2 Praha, březen 2017 (článek). – Cit.: Ateliérem světově proslulého fotografa Františka Drtikola prošly nejvýraznější osobnosti a nejkrásnější ženy meziválečné Prahy.

Říká se, že amatérský fotograf řeší fotoparáty, profesionál objektivy a mistr světlo. Fotografa Františka Drtikola oslovovali za první republiky „mistře“ a světlo ho skutečně provázelo celým životem, nejprve jako fotografa a později také jako duchovního učitele.

Muž rozporů

Drtikol byl mužem protikladů, ne-li přímo rozporů. Je spojený hlavě s Prahou, kde měl za první republiky svůj slavný atelier na rohu Jungmannovy a Vodičkovy ulice. Ale pocházel z Příbrami a v Praze působil tak trochu jako dandy z maloměsta. Vystavoval na čtyřech kontinentech, vypracoval se ke světové slávě, ale jako živnostník dvakrát v životě zkrachoval.

Světovou slávu si vydobyl hlavně akty. Dnes se prodávají na aukcích za statisíce. V osobním životě ale neměl na ženy štěstí. Ještě před první válkou se bláznivě zamiloval do své modelky Elišky Janské, ta ho ale odmítala. Po válce se oženil s tanečnicí Ervínou Kupferovou, ale manželství netrvalo dlouho.

Drtil jsem kola, která mě svírala

Na přelomu 20. a 30. let se Drtikol obrátil k buddhismu a prý i dosáhl nirvány, když jednou kráčel po Václavském náměstí. V jeho životě přišel ale ještě jeden rozpor: když jako duchovní učitel vstoupil v roce 1945 do Komunistické strany Československa a formálně v ní setrval až do své smrti (1961).

„Jmenuji se Drtikol – drtil jsem kola, která mně svírala. Jsem fotografem. Fotografoval jsem světlem. Píši lidem do duše světlem poznání.“
František Drtikol, fotograf

Za životopisný román o Drtikolovi Dějiny světla obdržel brněnský spivatel Jan Němec v roce 2014 Cenu česká kniha a Cenu Evropské unie za literaturu. Vypráví Drtikolův život především jako příběh světla. Toho vnějšího, s nímž Drtikol pracoval jako fotograf, ale i toho vnitřního, ke kterému se obrátil v druhé polovině života.