Antické báje a povídky 1/10 (2017)

Přidal: Premek |

Březen 27, 2017

Anonym. Překlad Jaroslav Šonka (1, 6), Ferdinand Stiebitz (2 – 4), Václav Bahník (3, 5, 7, 10), Jaromír Bělský (8) a Bořivoj Borecký (8, 9), Martin Steiner (9), Štěpánka Brožová (10). Připravila Eva Willigová. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Jaroslav Plesl (1-10), Josef Somr (2 – 4, 7, 10) a Igor Bareš (1, 4, 5-10).

Natočeno 2017. Premiéra 27. – 31. 3. a 3. – 7. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.

Obsah: 1. Hérodotos, otec historické povídky. – 2. Ktésias, autor ztracených Dějin Persie. – 3. Aisópos, dávný moralista a bajkař a Lysias, který psal vzorná podání k soudu. – 4. Slavný řečník Démosthenes a jeho následovníci. – 5. Xenofón, tvůrce ideálního obrazu. – 6. Livius, dějepisec Říma. - 7. Strašidelné příběhy Petronia Arbitra a Lucia Apuleia. – 8. Plútarchos a Lúkianos, vypravěči řeckých příběhů v římské době. – 9. Claudius Aelianus, autor příběhů o vztahu zvířat a lidí. – 10. Pamětihodná připomenutí Valeria Maxima a erotický epilog Aristainétův.

Lit.: anonym: Antické báje a povídky (1/10). In web ČRo 3 Vltava, 27. 3. 2017 (článek). – Cit.: Prozaické texty z období od 6. století př. n. l. do 5. století n. l. Tisíc let, ve kterých vládnou i padají říše a nové se vytvářejí, v nichž se mění uspořádání tehdejšího civilizovaného světa, ale přetrvává vášeň pro vyprávění příběhů a víra v jejich přesvědčivost. Hérodotos, otec historické povídky.

V posledních letech v Evropě diskutujeme o kořenech evropské kultury a identity. Výběr z antických legend a povídek dokazuje, že naše kořeny jsou hluboce zapuštěné v antice. Ta ale považuje za přirozenou součást svého kulturního prostředí orientální říše, kam pořádá výpady, jejich vládci ovšem také vpadají do Evropy. Persie, Skýthie, říše Médů, Egypt. Seriál antických próz chce přispět i k poznání toho, jak velkorysé a široce i hluboko rozrostlé jsou kořeny Evropanů.

Nejstarší autoři antického Řecka, mezi nimi i Hérodotos, otec dějepisu a historik řecko-perských válek, a Ktésias, který sloužil jako lékař na perském dvoře, zprostředkovávají zkušenost dalekého Orientu. S jejich vyprávěními se dostáváme až k řece Donu. Perská říše zahrnovala rozlehlé prostory na východě až ke Kaspickému moři. Tehdejší orientální despocie byly řeckým historikům a vypravěčům civilizačním vzorem nejen v bohatství a vládě, ale i v ušlechtilém chování k lidu i k soupeřům.

Lit.: Zemančíková, Alena: Vášeň pro příběhy, víra v jejich přesvědčivost. In Týdeník Rozhlas, březen 2017 (článek). – Cit.: