Osudy – Obejmout minulost 1/5 (2017)

Přidal: Premek |

Květen 22, 2017

Paul Claudel. Četba na pokračování. Kapitoly z improvizovaných vzpomínek francouzského básníka a dramatika Paula Claudela, které vznikaly v letech 1951-1952 formou rozhovorů pro Radio France, vedených novinářem Jeanem Amrouchem. Překlad Věra Dvořáková. Redaktorka Vladimíra Bezdíčková. Hudba Benoit Bories, hraje autor. Zvukový mistr Roman Špála. Režie Michal Bureš.

Osoby a obsazení: Paul Claudel (Jan Kačer) a Jean Amrouche (Igor Bareš).

Natočeno 2. – 18. 5. 2017 (RS40 Karlín). Premiéra 1. dílu 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Originální název díla: Les Mémoires Impovisées

Pozn.: Koncem května roku 1951 se před mikrofonem Radia France prvně sešli novinář Jean Amrouche a básník a dramatik Paul Claudel. Jejich setkávání pak trvalo víc než rok. Během té doby se z oněch spontánních debat zformovalo pozoruhodné svědectví o době, lidech i tvorbě – jakési „Improvizované paměti“. Ostatně pod tímto názvem vydal jejich stenozáznam pařížský Gallimard /galimár/. Pražská Triáda se titulu ujala předloni, kdy vyšel v překladu Vlasty Dvořákové pod názvem „Obejmout minulost“. Režisér Michal Bureš za dramaturgické spolupráce Vladimíry Bezdíčkové připravil pětici pořadů, které jsou pomyslným mostem mezi dneškem a minulostí. Nabízíme rekonstrukcí oněch rozhovorů z padesátých let minulého století. Společně s herci Igorem Barešem a Janem Kačerem se tedy přenesme o šestašedesát let nazpět. Začínají Osudy nazvané Obejmout minulost. Hudbu k nim složil pařížský skladatel Benoit Bories.

Lit.: anonym: Osudy Paula Claudela. Obejmout minulost. In web ČRo 3 Vltava, 5. červen 2017 (článek). – Cit.: Kapitoly ze vzpomínek básníka, dramatika a diplomata, které vznikly jako rozhlasové rozhovory vedené spisovatelem a novinářem Jeanem Amrouchem.

Francouzský básník a dramatik Paul Claudel nikdy nenapsal žádné vlastní memoáry. Místo toho využil možností rozhlasového rozhovoru. Úvahy o svém životě tak fakticky improvizoval před mikrofonem ve studiu Radio France.

K vyprávění ho tu neodbytně povzbuzoval novinář Jean Amrouche, autor formátu dlouhé série rozhovorů. Předtím i potom takto vyzpovídal i další významné francouzské spisovatele.

Osmdesátiletý Claudel se vrací až do svého dětství v Tardensku, vzpomíná na dospívání a dobu studia v Paříži. Připomíná si okamžiky svého náboženského probuzení, seznamování s díly Rimbauda a Shakespeara, hovoří o svých diplomatických misích v Číně i jinde.

Ve vyprávění se dostane i na jeho přátele a umělecké kolegy, jako byli Romain Rolland, Philipp Berthelot, Dario Milhaud a další. Zamýšlí se i nad vlnou zájmu o své hry – v roce 1951 teprve nedávnou.

Četba na pokračování