Velmistři špionáže 1/10 (2017)

Přidal: Premek |

Prosinec 11, 2017

Karel Pacner. Četba na pokračování. Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Jiří Valůšek.

Připravilo Brno v roce 2017 (10 x 30 min.). Premiéra 1. dílu 13. 12. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 9. 10. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 28. 9. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Zapomenutá legenda – Náčelník NKVD za 2. světové války Pavel Fitin. Část I. Dnešní část vás seznámí s málo známým generálem sovětské výzvědné služby NKVD Pavlem Fitinem. Uslyšíte důvody, proč ani více než 120 varování jeho rozvědky nezabránilo plánu Barbarossa, tedy útoku nacistického Německa na Sovětský svaz. Sovětská rozvědka přitom měla k dispozici rozsáhlou agenturní síť spolupracovníků v německých, britských i v japonských službách.

2. Zapomenutá legenda – Náčelník NKVD za 2. světové války Pavel Fitin. Část II. Za tajemstvím projektu Manhattan. Kolik špionů se snažilo zjistit, jak se rodí jaderná bomba?

3. Třetí část četby se jmenuje Tajné zprávy bez odezvy. Věnuje se osudům šéfa britské výzvědné služby Stewarda Menziese. Mapuje jeho příběh v období takzvané „podivné války“ v letech 1939 až 1940, ale také v Bitvě o Anglii, ve které Britům pomohla schopnost analytiků SIS prolomit německý šifrovací kód Enigma. Tajné služby ale byly důležité také v dalších etapách války.

4. Nepřijatelná Čtvrtá říše a sovětští agenti v SIS – to je název čtvrtého dílu četby. Dozvíte se, jak se šéf nacistického Abwehru admirál Canarisa marně snažil vyvolat jednání o uzavření separátního míru mezi Německem a západními Spojenci. Zaměříme se ale také na vylodění Spojenců ve Francii a na to, jak se britské tajná služba připravovala na poválečnou konfrontaci se Sovětským svazem.

5. Pátá část je o zakladateli východoněmecké rozvědky HVA Markusi Wolfovi. Dozvíte se mimo jiné o spolupráci jím řízené služby se světovou teroristickou scénou, nebo o práci jejího agenta v centrále NATO. Tématem bude ale také prozrazení nejcennějších agentů východoněmecké rozvědky v sekretariátu kancléře Willyho Brandta a o práci špionů HVA po sjednocení Německa.

6. Šesté pokračování četby vás zavede do neutrálního Švýcarska v době 2. světové války. Pod diplomatickým krytím si tam získal pověst skvělého zpravodajce pozdější ředitel CIA Allen Welsh Dulle. Seznámíme se s několika jeho spolupracovníky z řad německých diplomatů i podnikatelů, kteří informovali Spojence například o konečném řešení židovské otázky, nebo o důležitých otázkách německé válečné výroby.

7. Sedmá kapitola popisuje složité vyjednávání o kapitulaci hitlerovských vojsk v severní Itálii v dubnu roku 1945. Do ní zasáhl také český radista Václav Hradecký. Dozvíme se mimo jiné, jak Operace Sunrise zkomplikovala vztahy angloamerických spojenců a nedůvěřivého Stalina.

8. Hon na vraha šesti milionů – to je příběh o zadržení nacisty Adolfa Eichmanna, který popisuje osmý díl Radioknihy Velmistři špionáže Karla Pacnera. Uslyšíte o přípravách a únosu nacistického válečného zločince z jeho argentinského úkrytu a o dramatickém přesunu do Izraele. Akci v roce 1960 řídil sám šéf izraelské tajné služby Mossad Iser Harel.

9. V dnešní četbě z knihy Velmistři špionáže Karla Pacnera se vracíme k akci, při které izraelští agenti zadrželi nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Šéfem Mossadu v té době byl Iser Harel. Právě jeho životní i profesní dráhu představí devátá část Radioknihy.

10. Rozehrávač kosmické špionáže Albert „Bud“ Wheelon. Seznámíme se s osobností náměstka pro vědu CIA, který špionáž přenesl do vesmíru.

Lit.: Blažejovská, Alena: Mezi velmistry špionáže. In Týdeník Rozhlas 50/2017 (článek).

Pozn.: V prvním díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se seznámíte s málo známým generálem sovětské výzvědné služby NKVD Pavlem Fitinem a s důvody, proč ani více než 120 varování Fitinovy rozvědky nezabránilo úspěšnému nástupu nacistického útoku na Sovětský svaz, plánu Barbarossa. Sovětská rozvědka přitom měla k dispozici rozsáhlou agenturní síť spolupracovníků v německých, britských i v japonských službách.

Jakými cestami unikalo tajemství vývoje atomové pumy z americkobritského projektu Manhattan do Stalinova Sovětského svazu a jaký podíl měly tyto informace na konstrukci sovětské atomové pumy? To se dozvíte v druhé části naší četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže, spolu s informacemi o pozadí teheránské schůzky Velké trojky za 2. světové války i o tom, proč generál Fitin nakonec prohrál svůj mocenský souboj s všemocným Berijou.

Ve třetím díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se věnujeme osudům šéfa britské výzvědné služby Stewarda Menziese v období „podivné války“ v letech 1939-40 i v Bitvě o Anglii, v níž Britům pomohla schopnost analytiků SIS prolomit německý šifrovací kód Enigma, důležitá také v dalších etapách války. Dozvíme se, co vedlo k porážce Rommelových vojsk v severní Africe i jak probíhala spolupráce s nečekaným britským spojencem – Stalinovým Sovětským svazem.

Vylodění v Normadii a hry zpravodajských služeb kolem něj – to je jen jedno z témat čtvrté části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Dozvíte se i to, jak se do britských tajných služeb podařilo infikovat agentům sovětské rozvědky.

O tajné službě totalitního východního Německa je pátá část četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

Šesté pokračování četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže vás zavede do neutrálního Švýcarska v době 2. světové války. Pod diplomatickým krytím si tam získal pověst skvělého zpravodajce pozdější ředitel CIA Allen Welsh Dulle. Seznámíme se s několika jeho spolupracovníky z řad německých diplomatů i podnikatelů, kteří informovali Spojence například o konečném řešení židovské otázky, nebo o důležitých otázkách německé válečné výroby.

Sedmá kapitola popisuje složité vyjednávání o kapitulaci hitlerovských vojsk v severní Itálii v dubnu roku 1945. Do ní zasáhl také český radista Václav Hradecký. Dozvíme se mimo jiné, jak Operace Sunrise zkomplikovala vztahy angloamerických spojenců a nedůvěřivého Stalina.

Šéf izraelské tajné služby Iser Harel osobně velel operaci, při které Mossad unesl z Argentiny do Izralele nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Právě o této legendární akci uslyšíte v osmém čtení z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

V čem je kosmická špionáž důležitá pro mír a vojenskou rovnováhu mezi velmocemi – to je obsah poslední části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Jeho hlavní postavou je Albert „Bud“ Wheelon, který přišel na to, že bezpečně sledovat Sovětský svaz a Čínu jde z vesmíru. Inspiroval vytvoření nové generace amerických odposlechových družic a i proto dostal přezdívku otec kosmické špionáže.

Lit.: Sedláček, Tomáš: Karel Pacner: Velmistři špionáže. In web ČRo Plus, 13. 12. 2017 (článek). – Cit.: Úctyhodně tlustý svazek čtrnácti publicistických portrétů významných šéfů výzvědných služeb 20. století nazvaný Velmistři špionáže napsal Karel Pacner pro ty, kteří se zajímají o romantiku „špinavé práce“ tajných služeb.

Spočívá v získávání veřejných i neveřejných informací z jiných států, v jejich analýze, a také v operacích, které zkoušejí ovlivňovat politiku a chování cizích států. Význam tajných služeb pochopitelně vzrůstá v případech válečných konfliktů – tehdy se špionáž v řadách nepřítele, stejně jako nejrůznější diverzní akce v jeho zázemí i na frontách, stávají pro bojující státy otázkou života či smrti.

Oč skrytěji před veřejností tajné operace probíhají, o to větší zájem následně vzbuzují, protože archivy tajných služeb aspoň dodatečně vysvětlují často nesrozumitelná dění na bojištích, ale i překvapivé politické obraty. Osvětlují také osobitou morálku lidí, živících se povětšinou prací, v níž pojmy jako zrada, krádež či vražda ztrácejí svůj běžný význam.

Pro Radioknihu jsme z Pacnerových Velmistrů špionáže vybírali jména spjatá s průběhem 2. světové a následující studené války až do počátku 21. století. Posluchači se seznámí s osudem i činností poměrně neznámého náčelníka sovětské rozvědky NKVD za 2. světové války Pavla Fitina, jehož agenti infiltrovali nejen nacistické vojenské organizace, ale také tajné služby spojenců a špionáží americko-britského projektu Manhattan přispěli ke vzniku sovětské atomové bomby.

Pohled z druhé strany zprostředkují portrét šéfa britské SIS/MI6 Stewarta Menziese (v jehož službě ovšem působila i dobře zakonspirovaná skupina sovětských vyzvědačů Cambridgeská pětka v čele se slavným Kimem Philbym) a obrázek činnosti nejúspěšnějšího zpravodajského důstojníka americké OSS a pozdějšího ředitele CIA Allena Dullese v švýcarském Bernu, do níž osobitou rolí vstoupil i Čech Václav Hradecký – „Wally“.

Nemohli jsme minout ani nejschopnějšího ze všech šéfů služeb východního bloku, zakladatele východoněmecké rozvědky Markuse Wolfa, a chybět nebude ani dramatický osobní a služební příběh šéfa izraelské tajné služby Mosad Issera Harela, jenž se osobně podílel na únosu vraha šesti milionů Židů Adolfa Eichmanna z Argentiny do Izraele. Do světa počátků rozvoje soudobé kosmické špionáže nás pak zavede závěrečný portrét Alberta „Buda“ Wheelona.

Dramatické osudy šéfů i zaměstnanců služeb, kteří věří, že „jsou neustále ve válce, aby jejich země mohly žít v míru“ (A. Dulles), z knihy Karla Pacnera připravil pro rozhlas Tomáš Sedláček. V Českém rozhlase Brno je s hercem Jiřím Valůškem nastudoval režisér Radim Nejedlý, dramaturgie Alena Blažejovská.

Četba na pokračování