Velmistři špionáže 1/10 (2017)

Přidal: Premek |

Prosinec 11, 2017

Karel Pacner. Četba na pokračování. Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Jiří Valůšek.

Připravilo Brno v roce 2017 (10 x 30 min.). Premiéra 1. dílu 13. 12. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 9. 10. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Blažejovská, Alena: Mezi velmistry špionáže. In Týdeník Rozhlas 50/2017 (článek).

Pozn.: V prvním díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se seznámíte s málo známým generálem sovětské výzvědné služby NKVD Pavlem Fitinem a s důvody, proč ani více než 120 varování Fitinovy rozvědky nezabránilo úspěšnému nástupu nacistického útoku na Sovětský svaz, plánu Barbarossa. Sovětská rozvědka přitom měla k dispozici rozsáhlou agenturní síť spolupracovníků v německých, britských i v japonských službách.

Jakými cestami unikalo tajemství vývoje atomové pumy z americkobritského projektu Manhattan do Stalinova Sovětského svazu a jaký podíl měly tyto informace na konstrukci sovětské atomové pumy? To se dozvíte v druhé části naší četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže, spolu s informacemi o pozadí teheránské schůzky Velké trojky za 2. světové války i o tom, proč generál Fitin nakonec prohrál svůj mocenský souboj s všemocným Berijou.

Ve třetím díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se věnujeme osudům šéfa britské výzvědné služby Stewarda Menziese v období „podivné války“ v letech 1939-40 i v Bitvě o Anglii, v níž Britům pomohla schopnost analytiků SIS prolomit německý šifrovací kód Enigma, důležitá také v dalších etapách války. Dozvíme se, co vedlo k porážce Rommelových vojsk v severní Africe i jak probíhala spolupráce s nečekaným britským spojencem – Stalinovým Sovětským svazem.

Vylodění v Normadii a hry zpravodajských služeb kolem něj – to je jen jedno z témat čtvrté části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Dozvíte se i to, jak se do britských tajných služeb podařilo infikovat agentům sovětské rozvědky.

O tajné službě totalitního východního Německa je pátá část četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

Šesté pokračování četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže vás zavede do neutrálního Švýcarska v době 2. světové války. Pod diplomatickým krytím si tam získal pověst skvělého zpravodajce pozdější ředitel CIA Allen Welsh Dulle. Seznámíme se s několika jeho spolupracovníky z řad německých diplomatů i podnikatelů, kteří informovali Spojence například o konečném řešení židovské otázky, nebo o důležitých otázkách německé válečné výroby.

Sedmá kapitola popisuje složité vyjednávání o kapitulaci hitlerovských vojsk v severní Itálii v dubnu roku 1945. Do ní zasáhl také český radista Václav Hradecký. Dozvíme se mimo jiné, jak Operace Sunrise zkomplikovala vztahy angloamerických spojenců a nedůvěřivého Stalina.

Šéf izraelské tajné služby Iser Harel osobně velel operaci, při které Mossad unesl z Argentiny do Izralele nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Právě o této legendární akci uslyšíte v osmém čtení z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

V čem je kosmická špionáž důležitá pro mír a vojenskou rovnováhu mezi velmocemi – to je obsah poslední části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Jeho hlavní postavou je Albert „Bud“ Wheelon, který přišel na to, že bezpečně sledovat Sovětský svaz a Čínu jde z vesmíru. Inspiroval vytvoření nové generace amerických odposlechových družic a i proto dostal přezdívku otec kosmické špionáže.

Lit.: Sedláček, Tomáš: Karel Pacner: Velmistři špionáže. In web ČRo Plus, 13. 12. 2017 (článek). – Cit.: Úctyhodně tlustý svazek čtrnácti publicistických portrétů významných šéfů výzvědných služeb 20. století nazvaný Velmistři špionáže napsal Karel Pacner pro ty, kteří se zajímají o romantiku „špinavé práce“ tajných služeb.

Spočívá v získávání veřejných i neveřejných informací z jiných států, v jejich analýze, a také v operacích, které zkoušejí ovlivňovat politiku a chování cizích států. Význam tajných služeb pochopitelně vzrůstá v případech válečných konfliktů – tehdy se špionáž v řadách nepřítele, stejně jako nejrůznější diverzní akce v jeho zázemí i na frontách, stávají pro bojující státy otázkou života či smrti.

Oč skrytěji před veřejností tajné operace probíhají, o to větší zájem následně vzbuzují, protože archivy tajných služeb aspoň dodatečně vysvětlují často nesrozumitelná dění na bojištích, ale i překvapivé politické obraty. Osvětlují také osobitou morálku lidí, živících se povětšinou prací, v níž pojmy jako zrada, krádež či vražda ztrácejí svůj běžný význam.

Pro Radioknihu jsme z Pacnerových Velmistrů špionáže vybírali jména spjatá s průběhem 2. světové a následující studené války až do počátku 21. století. Posluchači se seznámí s osudem i činností poměrně neznámého náčelníka sovětské rozvědky NKVD za 2. světové války Pavla Fitina, jehož agenti infiltrovali nejen nacistické vojenské organizace, ale také tajné služby spojenců a špionáží americko-britského projektu Manhattan přispěli ke vzniku sovětské atomové bomby.

Pohled z druhé strany zprostředkují portrét šéfa britské SIS/MI6 Stewarta Menziese (v jehož službě ovšem působila i dobře zakonspirovaná skupina sovětských vyzvědačů Cambridgeská pětka v čele se slavným Kimem Philbym) a obrázek činnosti nejúspěšnějšího zpravodajského důstojníka americké OSS a pozdějšího ředitele CIA Allena Dullese v švýcarském Bernu, do níž osobitou rolí vstoupil i Čech Václav Hradecký – „Wally“.

Nemohli jsme minout ani nejschopnějšího ze všech šéfů služeb východního bloku, zakladatele východoněmecké rozvědky Markuse Wolfa, a chybět nebude ani dramatický osobní a služební příběh šéfa izraelské tajné služby Mosad Issera Harela, jenž se osobně podílel na únosu vraha šesti milionů Židů Adolfa Eichmanna z Argentiny do Izraele. Do světa počátků rozvoje soudobé kosmické špionáže nás pak zavede závěrečný portrét Alberta „Buda“ Wheelona.

Dramatické osudy šéfů i zaměstnanců služeb, kteří věří, že „jsou neustále ve válce, aby jejich země mohly žít v míru“ (A. Dulles), z knihy Karla Pacnera připravil pro rozhlas Tomáš Sedláček. V Českém rozhlase Brno je s hercem Jiřím Valůškem nastudoval režisér Radim Nejedlý, dramaturgie Alena Blažejovská.

Četba na pokračování