Domeček 1/10 (2018)

Tereza Límanová. Četba z úspěšného autobiografického debutu. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Petra Bučková.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 22. – 26. 1. a 29. 1. – 2. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Tereza Límanová: Domeček (1/10). In web ČRo 2 Praha, 22. 1. 2018 (článek). – Cit.: V knize Domeček se Tereza Límanová pomalu prochází chodbičkami svého dětství, které prožila na Malé Straně. O intenzivním prožitku silné sounáležitosti s rodným domem.

V prozaické prvotině Domeček zpracovala výtvarnice Tereza Límanová se silnou naléhavostí téma, které jistě nepatří v současné české literatuře k nejfrekventovanějším. Sounáležitosti s rodným domem, s jeho příběhem či téměř bytostí, i s příběhy jeho obyvatel – několika generací jednoho rodu.

Vypravěčka prožila v Domečku, jak je malostranský dům v rodině nazývaný, nejranější chvíle svého života. Pak se s rodiči odstěhovala do kanadského Halifaxu, odkud se vrátila v necelých čtyřech letech. Přilétla do Prahy sama, protože rodiče se ještě zdrželi v Paříži a v Londýně, kde se jí ujmul dědeček. Ten ji do Domečku: obrovského, tajuplného, neznámého, s temnou chodbou vlastně uvedl.

Domeček = útočiště

Vypravěčka na začátku až bytostně touží po návratu do Kanady, ale když postupně Domeček objevuje a obydluje, začínám se s ním taky sžívat. Domeček je útočištěm, pevným bodem ve vesmíru, jehož sílu nenaruší ani občasné spory mezi rodiči a prarodiči. Prorůstání vypravěčky a Domečku trvá celých deset ale, a pak – následuje kapitola Konec.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)