Gustáv Husák 1/9 (2018)
Michal Macháček. Četba na pokračování. Připravila Kateřina Rathouská. Režie Vít Vencl.
Účinkují Aleš Procházka, Martin Veliký a v roli Husáka Martin Matejka.
Natočeno duben 2018. Premiéra 1. dílu 13. 5. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 1. 2. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Vydal Radioservis, září 2018 (1 CD MP3).
Obsah: 1. Mladý radikál. – 2. Studentský aktivista a advokátní koncipient – 3. Pragmatický odbojář – 4. Zápasník o Slovensko. – 5. O monopol moci. – 6. Železný Gustáv – 7. Vězeň a rehabilitovaný. – 8. Normalizátor – 9. Prezident.
Křest audioknihy proběhl 25. 9. 2018 v 16:30 (Palác knih Luxor, Václavské náměstí v Praze). Audioknihu Gustáv Husák pokřtili Petr Šabata, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus; velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss; prof. Zoe Klusáková-Svobodová, dcera prezidenta Ludvíka Svobody; doc. Ivana Čornejková, historička a vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky ČR dr. Jakub Doležal. Křest moderovala Kateřina Rathouská.
Pozn.: Knihu Gustáv Husák psal její autor Michal Macháček skoro deset let. Zpracoval v ní informace z českých, slovenských, amerických i ruských archivů, součástí jsou i rodinná pozůstalost a rozhovory s řadou pamětníků. Vzhledem k velkému rozsahu díla nabídne Český rozhlas Plus od neděle 13. května jen malou část textu.
Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků, zaměřuje se na Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Československa, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na mocenské výsluní. Stranou nezůstává ani Husákův osobní život, i zde přináší kniha nová zjištění. Symbol zatuhlosti a stagnace normalizační doby tak v Macháčkově knize vystupuje jako osobnost mnohovrstevnatější, než jak bývá obvykle vnímána. Kniha vychází z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu rodiny Gustáva Husáka. Je první ucelenou husákovskou monografií nejen v české historiografické produkci. (anotace)
Lit.: 
Macháček, Michal: Rozpomínání na prezidenta zapomnění. In Týdeník Rozhlas 19/2018, s. 8 (článek).
Lit.: Rathouská, Kateřina – Macháček, Michal: Michal Macháček: Gustáv Husák. In web ČRo Plus, 13. květen 2018 (článek) – Cit.: Knihu Gustáv Husák psal její autor Michal Macháček téměř deset let. Zpracoval v ní informace z českých, slovenských, amerických i ruských archivů; v posledním uvedeném se mu dokonce podařilo získat osobní spis, který si Sověti na Husáka vedli.
Součástí je i rodinná pozůstalost a historik též vedl rozhovory s řadou pamětníků. Nechybí bohatá obrazová příloha. Publikace vychází z doktorské disertační práce, která vznikala na Filozofické fakultě Univerzitě Karlovy a za kterou byl Michal Macháček oceněn Cenou Česko-slovenské/Slovensko-české komise historiků. Vzhledem k velkému rozsahu díla nabídne Radiokniha na stanici Český rozhlas Plus jen malou část textu. Pozvánku k poslechu Radioknihy napsal sám autor.
Dozrála generace „Husákových dětí“
Téměř patnáct let zádumčivě pozoroval studenty v třídních učebnách a jejich rodiče i prarodiče na úřadech. Když nyní dozrála přímo po něm pojmenovaná generace, vrací se, ovšem v pozměněné, méně černobílé podobě. Čím dál častěji se na nás usmívá z televizních obrazovek, dokonce i z divadelních prken, která, jak se alespoň říkává, znamenají svět.
O Gustávu Husákovi se začíná více hovořit. Uvědomíme-li si, že s různou intenzitou a v rozličných ohledech vstupoval šest desetiletí do česko-slovenského veřejného prostoru, nelze se divit, že se v něm pohybuje dodnes.
U české veřejnosti je Husák nejčastěji spojován s kunderovskou úlohou prezidenta zapomnění, přičemž vzbuzuje rozporuplné, ale spíše negativní reakce. Slováci svého rodáka pojímají komplexněji a více si také připomínají předcházející s ním svázaná období a kauzy, bez jejichž znalosti lze porozumět jeho životu a našim dějinám velmi omezeně.
Politik, jenž se stal pro Čechy symbolem pro jednu periodu dějin, prožil na události bohatý a zároveň dramatický životní příběh, který je však opředen množstvím nevyjasněných otázek a bílých míst. Navíc v průběhu času vzniklo, jak to tak bývá v případě významných lidí, množství mýtů a polopravd, které byly umocněny měnícím se výkladem dějin – historik je doslova vybízen k reakci.
Měnící se obraz
Když jsem si osobnost Gustáva Husáka zvolil na Univerzitě Karlově jako vysokoškolské absolventské téma, byl zpočátku, když jsem se ještě rozkoukával, přítomen strohý zestárlý muž s robotickou chůzí skrývající se za tlustými dioptrickými brýlemi a floskulovitými projevy pronášenými lámanou češtinou. Trávil jsem čas s představou, kterou evokuje jeho černobílý prezidentský portrét.
Obraz se však postupně měnil a nabýval barev. Starý státník přicházel o své šediny a bohatě se rozhovořil mimo rámec oficiálních projevů. Stanul přede mnou v jedné osobě normalizátor i reformátor, charismatický tribun lidu a plamenný obhájce slovenských národních zájmů, kterého se obával jak Antonín Novotný, tak Alexander Dubček a Vasil Biľak, zpočátku i Sověti.
Politického suveréna vystřídal trefný publicista a vědecký pracovník Slovenské akademie věd. Před pohublým z politiky odstrčeným akademikem se dostával na scénu železný Gustáv, jenž byl spolknut svou vysněnou revolucí, statečný vězeň označovaný za zrádce a nacionalistu. Předtím paradoxně první muž Slovenska, který obratně pomáhal nastolovat po druhé světové válce nový režim založený na monopolu moci KSČ a perzekuci, ovšem rovněž významný aktér Slovenského národního povstání a odboje.
Intelektuál a aktivista
Další nánosy času a zapomnění ukrývaly studenta bratislavské právnické fakulty, levicového intelektuála a zdatného aktivistu doby meziválečné, který fascinoval rozhodnou agitací proti fašismu a vzýváním k zápasu za sociální spravedlnost.
Houževnatý, cílevědomý a ambiciózní mladík z nuzných venkovských poměrů, jenž se pral se životem a nahlas snil sen, že jednou jemu i dalším generacím bude lépe, řečeno s básníkem: „Ten rozprávkový chlapček nerozumne smelý, ten chlapček, ktorý skríkol hlasito, až beda, že kráľ je nahý, že nahý je celý,“ aby se po uplynutí půl století sám stal spoře oděným vladařem…
K tématu jsem se průběžně snažil přistupovat z široké perspektivy a jako k otevřené diskuzi, a pokud jsem se řídil nějakým krédem, pak snad střízlivostí až kritičností k právě vládnoucím ideálům a snahou nenechat se zahnat k přejímání výkladu dějin psaných jak vítězi, tak poraženými.
Jak moc se mi to podařilo, nechávám na uvážení vás laskavých čtenářů a nyní díky Českému rozhlasu Plus i posluchačů, kterým vřele děkuji za zájem a přeji působivý, snad i místy rozpomínající zážitek.
Lit.: Kamberský, Jakub: Husák jako oběť kariérismu? In web Naposlech.cz, 1. 10. 2018 (recenze). – Cit.: Publicistická stanice Český rozhlas Plus připravuje od listopadu 2015 pravidelnou řadu Radiokniha, v níž přináší memoárové četby na pokračování. Vedle repríz už uvedených děl, např. Ferdinanda Peroutky či Pavla Kosatíka, se v ní objevují v hojné míře i premiéry (zmiňme alespoň Obrazy z dějin americké religiozity Martina C. Putny, Magor a jeho doba Marka Švehly, či Putinovy agenty Ondřeje Kundry). Programová řada však přináší i četby o kontroverzních osobnostech našich dějin, jako třeba čtení o Zdeňku Nejedlém nebo četbu z více než šesti set stránkové biografie Gustáv Husák od Michala Macháčka. Tu nyní vydává Radioservis jako audioknihu.
Stejně rozumným, jako volba hlavního interpreta, se ukázalo i přenechání slovenských citací rodilým mluvčím. Méně šťastné ovšem je, že některé citace interpretuje sám Procházka, jiné ostatní hlasy. Za školáckou chybu pak považuji vypořádání se s citacemi uprostřed vět. Snad to tvůrcům připadalo inovativní, já však řešení, kdy část věty čte jeden hlas, druhou část jiný, považuji za nevhodné a velmi rušivé.
Samotný výběr z knihy, který obsáhne maximálně její čtvrtinu, se poctivě snaží postihnout všechna klíčová období Husákova života, stává se tím ale jen čítankovým přehledem, který se daným etapám může věnovat pouze povrchně.
Ke cti autora knihy je třeba podotknout, že studoval všemožné prameny, včetně osobních svědectví. Lze ale všechny, a dost možná právě ta osobní svědectví, považovat za relevantní? Michal Macháček se osobností Gustáva Husáka zabýval devět let, neztratil ovšem za tu dobu potřebný nadhled? Při poslechu jsem se totiž nemohl zbavit pocitu, že Gustáva Husáka až nepatřičně polidšťuje, adoruje jeho silné stránky a místy z něj dokonce dělá oběť. Jistě, Husákovi nelze upřít sociální cítění především v mládí, devítileté utrpení v kriminálech 50. let, ovšem jeho kariéristické přitakávání Moskvě po srpnu 68, dvacetiletá devastace hodnot a inteligence tohoto národa, to je věc zcela neospravedlnitelná.
Kladu si otázku, proč vůbec četba z knihy Michala Macháčka vznikla, když existuje řada relevantních rozhlasových dokumentů o Husákovi a jeho době. A když už tedy vznikla, proč neobsahuje komentáře, které by mohly vše zasadit do patřičného kontextu? V tomto ohledu jsou jiné četby (Kosatík, Švehla, ale třeba i Taberyho Opuštěná společnost) mnohem funkčnější. A proč byla dokonce vydána jako audiokniha na fyzickém nosiči?
Nechci odpírat žádnému dílu právo na existenci ve formě rozhlasového či audioknižního zpracování, jsem ten poslední, kdo by kohokoli ostrakizoval za vydávání čehokoli v digitální podobě, uvědomuji si ale, že ne vše, co snese digitál, snese fyzický nosič. Vydání četby Gustáv Husák na CD tak vnímám jako velký dramaturgický přehmat.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Později byla přidána desátá kapitola Odcházející konzervátor.