Cesta jinam 1/10 (2022)
Jiří Šesták. Četba na pokračování. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.
Čte autor.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2022. Premiéra 1. dílu 14. 11. 2022 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.; 28 min.) v cyklu Podvečerní čtení.
Lit.: Toušková, Martina: Jiří Šesták: Cesta jinam. Úsměvný příběh ze smutné doby, kdy byl do hraniční Šumavy vstup zakázán. In web ČRo Olomouc, 25. listopad 2022 (článek + nahrávka rozhovoru s autorem). – Cit.: Lékař Karel, epidemiolog „uklizený“ za minulého režimu na krajské hygieně, zdědí chalupu v zakázaném pásmu na pravém břehu přehrady Lipno. S manželkou, uvědomělou gymnaziální učitelkou, a dvěma dětmi se tam vypraví na letní prázdniny. (…)
Cesta jinam je příběh o ideovém nesouladu v rodině, o hledání sebe sama, naivním chalupaření na konci éry reálného socialismu i o krásách a kouzlu Šumavy, byť na začátku 80. let minulého století stále ještě zadrátované.
Úsměvná novela je literárním debutem jihočeského herce a pedagoga Jiřího Šestáka. Příběh odehrávající se za minulého režimu v blízkosti uzavřené státní hranice začal psát už před lety, ale naplno se mu mohl věnovat až při nucené izolaci v období covidové pandemie.
Karel se nehnutě díval na obrysy objevujících se hor, pak na Marka, který ho míjel se svým koněm bez povozu.
„Nikdy jsem netušil, že jsou tak blízko,“ ukázal Karel bradou na probouzející se alpské štíty.
„To je veliký omyl, pane doktore, jsou velmi, velmi daleko.“
„Nejde mi na rozum, že tady nedaleko teče Dunaj. Nějakých čtyřicet kilometrů. V Dunaji jsem se naučil plavat. Bylo mi šest. U příbuzných v Bratislavě. Jelo se tam pomalu celý den. Měl jsem vždycky pocit, že Dunaj je strašně daleko, snad až někde u moře, a on je přitom tamhle za tím kopcem. Ani nevíte, jak mě to všechno sere!“
Děj není na Šumavu umístěn náhodou, autorova rodina měla na Lipensku chatku, takže tam pravidelně jezdil už jako malý kluk. „Tehdy to byl svět téměř neobydlený, s mizejícími pozůstatky původního osídlení. I když rekreantů pozvolna přibývalo, části Šumavy byly liduprosté. Člověk se mohl vydávat na výpravy do nádherných lesů, ale také narážel na přítomnost neprostupné železné opony. Čas od času bylo slyšet od hranic střelbu, jako kluk jsem zaslechl různé příběhy, některé jsem sám zažil,“ vzpomíná. (..)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
V další (sem nezkopírované) části zprávy je uvedeno, že …
Desetidílná četba na pokračování v autorské interpretaci byla natočena letos na podzim v plzeňském rozhlasovém studiu.
(… takže možná ne v ČRo České Budějovice???)