Česko jde do extrému. Komunisté a okamuristé sahají po moci (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 27, 2017

Petr Honzejk. Komentář. Babiš dal najevo, že mu je bližší demonstrace síly, než vstřícné gesto…

Natočeno 2017. Premiéra 24. 11. 2017 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Česko jde do extrému. Komunisté a okamuristé sahají po moci. In web ČRo Plus, 24. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pět týdnů po volbách je takřka kompletní vedení poslanecké sněmovny. A je to vedení, které jsme jsme v polistopadové historii Česka ještě neměli.

Hned dva z pěti dosud zvolených politiků lze nazývat demokraty jen s velkou dávkou benevolence. Místopředsedy se stali komunista Vojtěch Filip a úspěšný šiřitel islamofobie Tomio Okamura.

Vymlouvat se na to, že se nedalo nic dělat, že tak zkrátka rozhodli voliči a že jde o výraz poměrného zastoupení politických sil ve sněmovně, nelze. A to hned ze tří důvodů. Zaprvé: na rozdíl od Okamury a Filipa nebyl zvolen do vedení sněmovny představitel druhé nejsilnější strany – předseda ODS Petr Fiala, takže o poměrném zastoupení nemůže být řeč.

Zadruhé: extrémní partaje získaly ve volbách ani ne pětinu hlasů, jejich vliv ve vedení sněmovny bude, i po dokončení volby posledního místopředsedy bezmála dvakrát takový.

A za třetí: nikde není psáno, že se extrémním politickým silám musí otevírat dveře. Třeba ve Spolkové republice získala Alternativa pro Německo, což je o dost umírněnější varianta Okamurovy SPD, ještě více hlasů než okamuristé a německé demokraty ani nenapadne politikům AfD pomáhat do funkcí.

Člověk, který komunistům a nacionalistům pomohl k mnohem většímu vlivu, než jim – i dle volebního výsledku – náleží, se jmenuje Andrej Babiš.

Je třeba naplno říci, že člověk, který komunistům a nacionalistům pomohl k mnohem většímu vlivu, než jim – i dle volebního výsledku – náleží, se jmenuje Andrej Babiš. Bez hlasů poslanců jeho hnutí ANO by se Okamura místopředsedou dolní komory parlamentu nikdy nestal.

Je to poměrně pikantní, protože ještě před volbami významní členové hnutí ANO viděli Okamuru jako někoho, s kým nechtějí mít nic společného. Například Martin Stropnický prohlásil, že Okamura je šiřitel strachu a nenávisti, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová pak dokonce řekla, že Okamura vede „novodobé fašistické hnutí“.

A šup. Teď zařídili, že – slovy ministryně „novodobý fašista“ bude řídit schůze sněmovny demokratického státu. Gratulujeme.

Na jednu stranu by se dalo říci, že Andrej Babiš byl do situace, kdy jdou stranou jakékoli principy, dotlačen. Demokratické strany s ním nechtějí mít nic společného, jediný, kdo je zatím ochotný tak či onak podporovat jeho vládu, jsou právě okamuristé a komunisté. Takže se mu nelze divit, že dělá to, co dělá.

Do vedení sněmovny nebyl zvolen představitel druhé nejsilnější strany – předseda ODS Petr Fiala.

Jenže tak úplně to není. V tomto případě ještě nešlo o vládu, ale „jen“ o vedení sněmovny. Babiš mohl dát najevo jistou vstřícnost. A ukázat, že své nabídky k účasti na vládě, například pro ODS, myslí vážně. Jenže dal najevo, že mu je bližší demonstrace síly, než vstřícné gesto. Filip a Okamura hlasy jeho poslanců prošli, občanský demokrat Petr Fiala ne.

Andrej Babiš rád tvrdí, že je demokrat. Ale jak jest psáno „podle skutků poznáte je“. Když si mohl vybrat mezi představitelem normální demokratické strany a těmi, které i jeho vlastní lidé považují za extremisty, vybral si extremisty. Nenutil ho k tomu nikdo. Je to jeho autentická volba.

Po hlasování o vedení sněmovny tak těžko pochybovat, že budoucí premiér nebude nijak zvlášť usilovat o to, aby jeho menšinovou vládu podpořily demokratické strany. Naprosto si vystačí s politickými partami Vojtěcha Filipa a Tomia Okamury.

Je pravda, že demokratické strany mohou zpytovat svědomí, zda přeci jen neměly být k Babišovi smířlivější. Ale volba, zda poprvé v historii polistopadového Česka pustit k moci partaje, které jsou na štíru s principy liberální demokracie a zpochybňují příslušnost Česka k Západu, je jen a jen na Andreji Babišovi. Páteční dění ve sněmovně naznačilo, že se už možná rozhodl.

Eseje, fejetony, přednášky