Jak Andrej Kiska na chvíli vzkřísil Československo (2018)

Stalo se tak díky projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky při příležitosti 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Mohli ho vidět i čeští diváci, když Kiska jaksi „zaskakoval“ za svého českého kolegu Miloše Zemana.

Ten jak známo odmítl výročí okupace komentovat, natožpak aby pronesl nějakou oficiální řeč. Dokonce i pietní akty, kterých se ve výroční den konaly v celé České republice stovky, se musely obejít bez hlavy státu.

Kiska pronesl jednoduchý a jasný projev, který se obešel bez patosu, stejně tak i bez velkých intelektuálních figur. Uvedl v něm mimo jiné, že je důležité mít spojence, kteří sdílejí stejné hodnoty.

Apeloval také na to, aby dosud žijící pamětníci a zejména rodiče svým dětem předávali informace o podstatě, pozadí a následcích tehdejších událostí. Není totiž vyloučeno, že v nedaleké budoucnosti budou lži a nepravdivá tvrzení o srpnu 1968 podávány tak přesvědčivě a rafinovaně, že je nepůjde odlišit od pravdy a skutečnosti.

Vztahy jako nikdy předtím

Kiskův proslov je ale kromě jeho federálního rozměru zajímavý ještě i z jiného důvodu. Na Slovensku si dosud události 21. srpna připomínali jinak než letos. Svou roli mohla sehrát i skutečnost, že 21. srpen byl v minulosti tradičně zastíněn výročím Slovenského národního povstání z 29. srpna, kdy se naopak konaly v celé zemi vzpomínkové akce.

Především ale takzvaná normalizace, která po srpnových událostech následovala, postihla víc českou část tehdejší společnosti. Na Slovensku naopak přinesla 70. a 80. léta rozvoj průmyslu, posílenou výstavbu bytů, a tím i výrazný rozvoj měst. Pro mnohé to bylo období, během něhož si dokázali nashromáždit skromný majetek.

Normalizace svého času jakoby vyřešila i nejpalčivější problém, který Slováci vnímali desítky let. Tím bylo jejich nerovnoprávné postavení ve státě. Vyřešila to až novela ústavy, která federalizovala Československo.

Stalo se tak zákonem z října 1968. Ten schválilo tehdejší Národní shromáždění Československé socialistické republiky i proto, aby napětí ve společnosti vzniklé potlačením pražského jara, se nepřelilo v národnostní spory mezi Čechy a Slováky. Praxe ale ukázala, že model socialistické federace příliš nefungoval a vedl k novým problémům.

Vyústil tak časem v samostatnost obou republik. A také k tomu, že vztahy mezi nimi jsou dnes tak dobré jako nikdy v historii. Bez toho by slovenský prezident Andrej Kiska ve veřejnoprávní České televizi hovořit nemohl. Měl by teď být na řadě Miloš Zeman?