Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Deset kol boje na život a na smrt

Přidal: Premek |

Červenec 18, 2017

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 8/2017)

Takový je podtitul rozhlasové hry Ring, kterou v dubnu 1969 uvedl v rámci přehlídky zahraniční rozhlasové hry Československý rozhlas. Její příběh se odehrává v atraktivním prostředí pouťových boxerských zápasů: hlavní hvězdou je boxer (hrál ho Otakar Brousek starší), vystupující pod tajemným jménem A 1013, které si přinesl z pobytu v koncentračním táboře. Za války se totiž dostal do koncentráku. Náhodou. V době, kdy na jeho dolech probíhala sabotáž válečných dodávek, byl zasypán v šachtě. Přesto ho zatkli a poslali do tábora. Nyní téměř na vše zapomněl a chce se ukázat před svou přítelkyní Karin (Alena Vránová). Má ten den vstoupit do ringu jako jindy a odehrát běžný boxerský zápas – nic však nebude tak jako jindy… Jeho protivník s přezdívkou Golem si před ním neustále zakrývá tvář, což hrdinu hry nutně provokuje; když však konečně zjistí pravou totožnost, prožije šok.

Jeho protivníkem je Gebauer (František Hanus), esesák, který si v koncentračním táboře při tréninku dělal z vězňů boxovací pytle a kterému A 1013 musel dělat sparringpartnera v boxu – za příděl polévky navíc. Gebauerovi však nestačí tlouci do něj; nutí ho, aby jako boxovací pytle používal své spoluvězně s pohrůžkou, že jinak půjde do pece za nimi… Nakonec s ním sehraje poslední zápas: o jeho vlastní svobodu. Tento válečný zločinec však nyní nesedí za
mřížemi, ale živí se pouťovým boxingem v propagační kampani jisté firmy. Není vyhnutí: oba si musejí onen poslední zápas zopakovat. A i tentokrát půjde o život…

Tento příběh – ne nepodobný Šachové novele (1941) Stefana Zweiga – napsal coby povídku rumunský autor Ioan Grigoresco, v šedesátých letech známý publicista, autor několika románů a filmových scénářů. Ta zaujala zkušeného rozhlasového dramatizátora Illie Paunesca – a výsledkem byla rozhlasová hra, která získala v roce 1968 jednu ze dvou hlavních cen na Prix Italia.

Rozhlasová dramatizace příběhu těžila nejen z dramatičnosti prostředí (velkou část hry vnímá posluchač jako napínavý zápas komentovaný reportérem v podání Milana Macha a toto prostředí je konkretizováno skrze realistické zvuky ran a přerývaného dechu obou borců – zvukové efekty měl na starosti Karel Tiefrunk), ale také z poetické linky, kterou představoval jakýsi vnitřní dialog mezi A 1013 a Karin, byť on byl v ringu a ona nahoře na tribunách. Téměř nepozorovatelně a v rychlém sledu se střídaly vzpomínkové scény z koncentráku a z boxerského ringu, jako ve zmateném snu. Velmi poeticky se vyjadřoval Paunescu i ve scénických poznámkách („kovové zvuky přicházejí z nesnesitelně reálného plánu … Rozplynutí. Prudké glisando a návrat k předchozímu rejstříku imaginárního rozhovoru“).

Českou inscenaci nastudoval režisér Jiří Roll v dramaturgii Jaroslavy Strejčkové. Vedle již jmenovaných hrál ve hře Ring také Bohuš Záhorský jako trenér Tim, Petr Haničinec (Klein) a coby hlasy na tribuně herec Jan Kotva, zvukař Artur Šviha a pozdější režisér Ivan Holeček.

V roce 1983 vznikl na motivy této rozhlasové hry stejnojmenný film (režie Sergiu Nicolaescu). Předpovídaly se mu problémy s cenzurou, ale vše dopadlo jinak: schvalovací projekci viděl syn prezidenta Ceaușesca a odešel se slovy: „Pěkný film.“

Historie rozhlasových her