Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Případy z kapsáře Jana Šmidry

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 10/2017)

Typ tak trochu komického vyšetřovatele zločinů a detektivních záhad je v českém literárním prostředí velmi populární. Vždyť i ikonický Vachkův komisař Klubíčko nutí svým jménem k úsměvu a pátračské schopnosti prvorepublikového tandemu Vodička – Pivoňka – Boženka Skovajsová autorů Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého jsou zcela zastíněny komediálním rámcem (detektivky Vražda se zárukou, Vražda pro štěstí či Vražda v zastoupení).

Podobný komický detektiv se objevil v polovině šedesátých let i v rozhlase. V jeho křestním listě jsou zapsáni autoři Ilja Kučera a Miroslav Honzík. Kučera byl členem redakce zábavy už od roku 1953 a vedle „šmidriád“ napsal množství literárních a satirických kabaretů či rozhlasových komedií (za všechny alespoň Robinsoni z Vršovic, v nichž si v roce 1967 zahrál například Oldřich Nový). Miroslav Honzík měl stejné pracovní zařazení; škoda jen, že po inspirativních a skutečně humorných „zlatých šedesátých“ přišel úhor následujících dvou dekád, v nichž psal neveselé satiry na maloměšťáctví (Dědictví instalatéra Rabocha, 1979) či protizápadní propagandu (komedie Ausländer, 1983 – o tom, jak se chtěl československý emigrant výhodně oženit v západním Německu nebo parodická veselohra Co zavinil deník nebožky Anje, 1983, reagující na nález „deníku Adolfa Hitlera“ v NSR).

Vyšetřovatel Jan Šmidra (neb o něm je tu řeč) slouží v maličké vesničce zvané Bukovsko a k ruce má jen dva pomocníčky, zvané Šmidr Boys. Šmidrovy vyšetřovatelské schopnosti jsou uznávány doma i ve světě a mnohé mocnosti mu vděčí za včasný zásah. Tak Šmidru alespoň popisují vypravěči několika rozhlasových her, které vznikly v letech 1966-1967; posluchač se však setkává s pedantickým pitomcem z rodu Haškova strážmistra Flanderky, kterého si jeho sousedé neváží a bez sebemenších problémů jej obcházejí či rovnou obelhávají.

Šmidrův charakter byl asi u posluchačů oblíben; zatím máme doloženo hned … her: „neobyčejná a velice ponurá historie o záhadném zločinu na malém městě“ Sedm černých vdov aneb Co nebylo v kriminalistickém archívu (1966), „ponurý a záhadný příběh, při němž lehne popelem celé Bukovsko i část přifařených obcí“ Klub žhářů (1966), „záhadný a velice ponurý zločin na bukovském hradle č. 2“ Mlhy na hradlech (1966) a „pohnutý příběh ze služby policejní, která nesmí ochabnout ani ve vánoční čas“ Krvavý advent v Bukovsku. O rok později vyrazil Šmidra na zkušenou do zahraničí: v Anglii vyřešil případ mezinárodně hledaného zločince Hotdoga (omylem do něj vrazil na nádraží) a především svár dvou šlechtických hřebčínů ve hře Zločin cválá na bílém koni (1967), u břehů „věčně modrého Jadranu“ pak sežrání české učitelky chorvatským žralokem v komedii Bylina o skonu inspektora Držiče (1967).

Šmidrova dobrodružství neoplývají humorem akčním či situačním; autoři si většinou vystačí se slovním vtipem či žánrovou parodií; v anglickém případě tu vnímáme zřetelné náznaky holmesovského pastiše i dobové narážky: James Bond je podle tvůrců původu českého, jmenoval se Jakub Bondy a vlastnil v Budějovicích krámek; v roce 1921 však odjel do Anglie, kde udělal velkou kariéru u policie.

Sérii dramaturgicky připravil Vladimír Rohlena a o hlavní postavu se herecky dělili Rudolf Deyl mladší a František Filipovský. První z představitelů podal svého Šmidru jako pomalého, spíš natvrdlého než rozvážného strejce, kterého není těžké doběhnout (markantní je to v případu Klub žhářů, v němž půlka vesnice založí klub, jehož účelem je zakládat požáry a inkasovat pojistné; Šmidra navzdory jasným důkazům „své“ bukovské nezatkne a celou aféru svede na jediného spravedlivého – místního opilce v podání Františka Holara). Filipovského Šmidra je živější, rtuťovitější, nicméně jeho pracovní výsledky jsou podobně tristní.

Šmidrovský cyklus neměl společného režiséra: u režijního pultu se střídali Olga Valentová, Jiří Hesoun a Viktor Dusil. Kromě již zmíněných herců zde účinkovala pravá dobová elita: Josef Hlinomaz, Vladimír Leraus, Jiří Lír, Čestmír Řanda, Oldřich Musil, Luděk Kopřiva, Jan Víšek, Julie Charvátová, Ludmila Stambolieva, Karel Effa a další.

Detektivní žertíky s Janem Šmidrou nyní do vysílání znovu uvádí syn jednoho z tvůrců, Ilja Kučera mladší – v pořadu ostravského studia Divadlo pro vaše uši. Ten kdysi sepsal i knihu vzpomínek na svého otce pod názvem Takový sníh už nepadá. V rozhovoru řekl: „Léta letoucí jsem hrozně rád poslouchal jeho vzpomínky, historky a vyprávění. Když už byl starý pán, tak nejenom já, ale všichni z rodiny i okolí jsme ho přesvědčovali, že by stálo za to vše sepsat do knihy.“ Za otcova života se mu však záměr nezdařil, a to ani v podobě knižní, ani v podobě rozhlasového seriálu: „Tehdy mě zaskočilo, že byť byl táta sedmatřicet let bytostný rozhlasák, před mikrofonem selhal. Nesedělo to, nešlo to, takže jsme museli od toho záměru odstoupit.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)