Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Milan Kundera rozhlasový, neznámý

Přemysl Hnilička

Týdeník Rozhlas (červenec 2020)

Nekonečné a bouřlivé diskuse se vedou okolo knihy Jana Nováka Kundera: Český život a doba. Autor tohoto článku může konstatovat, že minimálně on je s knihou nadmíru spokojen, a to proto, že se autorovi podařilo vypátrat hned dvě rozhlasové hry, které pod cizím jménem napsal Milan Kundera.

Dnes slavný francouzský spisovatel neměl v polovině sedmdesátých let možnost publikovat pod svým vlastním jménem. Podařilo se mu však publikovat několik svých televizních scénářů pod cizím jménem. Tzv. pokrývače se mu podařilo získat i pro rozhlasové hry – stala se jím jeho známá Natálie Ivančová-Vadlejchová-Borodino. Celkem přes ni odevzdal rozhlasovému dramaturgovi a dramatikovi Jaromíru Ptáčkovi dvě hry, z toho jedna byla – pod jménem Saša Ivančová – prokazatelně realizována: jmenovala se Sbohem, má lásko a premiéru měla v červenci roku 1975.

Jejím hlavním hrdinou je Honza (Ladislav Potměšil), klacek v nejhorších letech, který se svým kamarádem Jirkou (Petr Oliva) zkouší skládat písničky a pokukuje po holkách. Zaujme ho také pihovatá prodavačka z obchodu vedeného jeho otcem (Jiří Pick). Bohužel o ní zjistí nepěkné věci: ve spolupráci se svou známou – barmankou (Marie Drahokoupilová) okrádá Honzova otce. Sám to popsal kamarádovi takto: „… taková krásná ženská. Nesla se jak filmová hvězda. (…) Dala do košíku pět flašek francouzskýho koňaku. (…) A platila deset kaček. Viděl jsem to úplně zblízka. Deset kaček. A to pihovatý děcko jí klidně dalo bloček.“

V rámci soukromého pátrání se Honza seznámí jak s prodavačkou, tak s barmankou – a drsnou pěstí jejího přítele vyhazovače. Ztlučeného hocha se ujme slečna pokladní a odvede ho k sobě domů. Stráví spolu noc a Honza se rozhodne ji zachránit. Řekne vše svému otci a nabídne mu přistižení obou žen přímo při činu. Klade si jedinou podmínku: že otec neudá slečnu pokladní. Otec, který už delší dobu věděl o nepochopitelně vzrůstajícím manku, pochopí synovy pohnutky a podmínku slíbí splnit. „Ty sis prostě usmyslil, že se mnou budeš jednat jako dospělý s dospělým. (…). Dobře. Máš na to právo,“ uzavírá otec diskusi i děj hry.

Čtyřicetiminutová hra nijak nevybočuje z dobového průměru. Je otázkou, nakolik mohl textu pomoci režisér Josef Červinka či hudební spolupráce Petra Kodla (hra obsahovala několik písní, včetně té titulní).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)