Sbohem, má lásko (1975)

Přidal: Premek |

Červen 25, 2020

Saša Ivančová (= Milan Kundera). Rozhlasová hra. Dramaturg Jaromír Ptáček. Hudební spolupráce Petr Kodl. Použitá hudba Marián Varga & Collegium Musicum. Zvuková spolupráce Jaroslava Eliášková a Anna Halbichová. Asistentka režie Mirka Hajská. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: Honza (Ladislav Potměšil), Jirka (Petr Oliva), maminka (Jarmila Krulišová), otec (Jiří Pick), dívka (Jorga Kotrbová), barmanka (Marie Drahokoupilová), konferenciér (Josef Červinka) a bouchač (Miroslav Saic).

Natočeno 1975. Premiéra 30. 7. 1975 (Praha, 20:15 – 21:00 h.; 39 min.) v rámci cyklu Přehlídka tvorby mladých dramatiků. Repríza 20. 5. 1976 (Vltava, 11:00 h.).

Pozn.: Rozhlasovou hru Milana Kundery pokryla Natálie Ivančová-Vadlejchová-Borodino pseudonymem Saša Ivančová.

Lit.: anonym: Sbohem, má lásko. In Československý rozhlas 31/1975, s. 7.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Milan Kundera rozhlasový, neznámý. In Týdeník Rozhlas, červenec 2020 (článek). – Dostupné také na Panáčkovi.

Lit.: Novák, Jan: Sbohem, má lásko. In Kundera. Český život a doba. Praha: Argo – Paseka, 2020 (s. 789-791).

Lit.: prh – Dudek, Petr: Kundera je výborný spisovatel, ale průměrný básník, říká autor jeho nejnovějšího životopisu Jan Novák. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasové hry pod cizím jménem psal Kundera pro peníze, říká autor Kunderovy biografie.

Milan Kundera, v mládí horlivě publikující komunistický básník, se po roce 1968 se stal v Československu zakázaným spisovatelem a v polovině 70. let se odstěhoval do Francie. Jeho život je částečně zahalený nejasnostmi, které on sám nekomentuje. Spisovatel Jan Novák se jeho životem a dílem čtyři roky intenzivně zabýval, výsledkem je kniha Kundera: Český život a doba. O práci na knize mluvil Novák s moderátorem Petrem Dudkem.

Novák v knize připomněl Kunderovy zapomenuté práce, které vydal pod cizím jménem v 70. letech, a to například dvě rozhlasové hry. „Zajímaly mě všechny objevy neznámých částí jeho díla,“ říká Novák.

„V té době byl zakázaný, měl sice peníze v zahraničí, ale měl pocit, že musí vydělávat. Myslím, že to psal pro peníze, jsou to hry průměrné, ale jsou Kunderovské,“ popisuje s tím, že jedna z Kunderových her pod cizím jménem Sbohem moje lásko se v rozhlase vysílala, ale pravděpodobně se v archivu nezachovala. (…)

Rozhlasové hry