Taková naděje (2017)

Přidal: Premek |

Duben 20, 2017

Radek Štěpánek. Výbor z rukopisných, environmentálně zaměřených veršů. Pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 22. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Blažejovská, Alena: Při příležitosti Dne Země vysíláme básně Radka Štěpánka vedoucí od environmentálního žalu k naději. In Facebook, 21. 4. 2017 (článek). – Cit.: V nové knize socioložky a bioložky Hany Librové Věrní a rozumní patří důležité místo básníkovi Radku Štěpánkovi. Kromě jeho veršů cituje autorka vzájemnou korespondenci. Zkoumá totiž, zda současná česká poezie vyjadřuje ve vztahu k přírodě žal, nebo naději…

Hana Librová, zakladatelka oboru Humanitní environmentalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, vyjadřuje ve svých novějších textech environmentální žal. A protože výrazem environmentálního znepokojení může být i poezie, čteme v její nejnovější knize Věrní a rozumní také verše Miloše Spurného, doprovázející film Sbohem, staré řeky, verše Jakuba Demla, ale i mladého autora Radka Štěpánka: „Pandořina skříňka je otevřena. / Ne děti, ne vnuci, já sám přihlížím, / jak současnost překresluje mapy světa.“

Radek Štěpánek, ročník 1986, žije v Prachaticích a pracuje jako novinář. Vydal básnické sbírky Soudný potok, Přeletět moře nad Bezdreví, Krajky Pagu a Rám pro pavoučí síť. Spolu s Vojtěchem Kučerou pořádá setkání básníků na zámku Kratochvíle Děkujeme za Vaše básně. Působí také jako redaktor brněnského nakladatelství Srdeční výdej.
Za klíč k básnické tvorbě, či dokonce osobní manifest básníka Radka Štěpánka lze považovat text nazvaný Místo pro veverku:

„Důvodem mého psaní / je snaha vytvořit místo, / na kterém by mohla žít veverka, / tak, aby odtud směla / kdykoli vyskočit / a žít stejně dobře / i na každém jiném místě.“

Štěpánkovy rukopisné básně z poslední doby jako by vedly od žalu k naději. Nebo je to jinak? Pořad z cyklu Svět poezie převzal do svého názvu titul jednoho básnického textu: Taková naděje. Končí však přinejmenším rozporuplně: „I teď čekáme na holubici s olivovou ratolesti. Ale přiletí vrabec, který si v zobáčku nese klubko pásky z rozbité videokazety. I život bez naděje se upíná k zítřku.“

Literární pásma