Ďábel v Bílém městě aneb Vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku (2018)

Přidal: Premek |

Duben 17, 2018

Eric Larson. Kompletní audiokniha. Kritiky oceňovaný bestseller je skutečným příběhem masového vraha H. H. Holmese. Z anglického originálu The Devil in the White City: Murder, Magic nad Madness At the Fair That Changed America, vydaného nakladatelstvím Crown Publishers v New Yorku roku 2003 přeložil Filip Krajník. Odborný poradce Jeff Smith. Režie, střih a mastering Jiří Lukášek. Hudba Dominik Svoboda. Obálka Pavel Růt. Design obalu pro CD Martin Urbánek. Foto autora © Benjamin Benschneider. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Miroslav Černý.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, duben 2018 (2 CD MP3, celková délka 18 hod.).

Ke stažení také na Alza.cz od 20. 4. 2018.

Pozn.: Píše se rok 1893 a na Chicago se upírají oči celého světa. Nikdo však netuší, že jen o pár ulic dál od bělostné nádhery Světové kolumbovské výstavy řádí jeden z nejstrašnějších vrahů historie. Kritiky oceňovaný román Ďábel v Bílém městě je skutečným příběhem masového vraha H. H. Holmese, který ve svém speciálně zkonstruovaném domě zavraždil během chicagské světové výstavy desítky žen.

Monumentální dílo v žánru beletrizované literatury faktu je precizní koláží střípků vystihující atmosféru doby i pozadí Holmesových zločinů. Důmyslnost a krása labyrintu výstavních pavilonů Bílého města, které se stalo výkvětem amerického ducha a nezdolnosti lidské vůle, kontrastuje s temnotou bludiště piteven, propadlišť a slepých uliček Holmesova domu.

Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici, kolem jeho skutečných motivů se však vznáší řada otázek. Audiokniha Ďábel v Bílém městě se na ně pokouší najít odpověď.

Napsali o knize Ďábel v Bílém domě

„Jedna z nejlepší knih, kterou jsem přečetl. Autor vycházel z faktů dvou odlišných historických událostí a skvěle je propojil v napínavém příběhu.“

Hodnocení na amazon.com

„Skvělý příběh, fascinující…nemohl jsem knihu odložit.“

Hodnocení na amazon.com

Erik Larson

Americký žurnalista a spisovatel literatury faktu. Přispívá do prestižních listů a časopisů, jako jsou Time Magazine, New York Times nebo The Wall Street Journal. Ďábel v Bílém městě (2003) je jeho nejúspěšnější knihou. Mimo jiných ocenění za ni obdržel cenu Edgar za výjimečné dílo kriminálního žánru. Sám o sobě říká, že je nejen spisovatel, ale i badatel; veškeré rešerše a výzkumy historie si dělá sám a dává si záležet na tom, aby se jeho práce vždy co nejvíce držely historických poznatků.

Miroslav Černý

Rodák z hanacké metropole Olomouc. Divadelní, příležitostně filmový herec začínal svou profesní dráhu v Západočeském divadle v Chebu, poté působil v brněnském divadle Polárka, kde pod vedením Jana Mikuláška, Martina Františáka nebo Hany Mikoláškové Kovaříkové strávil deset sezón. V současnosti je na volné noze a spolupracuje s Národním divadlem Brno, divadly U stolu, Polárka a olomouckým divadlem Tramtarie.

Lit.: Rohová, Kateřina: Bílé město aneb Příběh vraha, který otřásl Amerikou. In web Kulturio, 6. 6. 2018 (recenze). – Cit.: Jméno Jacka Rozparovače obletělo celý svět. Avšak příběh o jeho „dvojníkovi“ nemusí být všem tak známý. Vydavatelství Tympanum přichází s oceňovaným románem Ďábel v Bílém městě aneb Vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku.

Píše se rok 1893 a v Chicagu probíhá Světová kolumbovská výstava připomínající 400 let od objevení Ameriky. Jedna z největších výstav v dějinách lidstva má však i své stinné stránky.

Příběh Ďábel v Bílém městě je beletrizovanou literaturou faktu, která staví na skutečných událostech. Erik Larson, autor této knihy, popisuje dva paralelní příběhy, jež spolu na první pohled příliš nesouvisí. Na jedné straně stojí obsáhlý popis příprav a průběhu světové výstavy a na té druhé sériový vrah H. H. Holmes, který si v roce 1893 při příležitosti probíhající výstavy otevírá hotel, do kterého se snaží nalákat co nejvíce svých obětí. Ve speciálně zkonstruované budově ukrývající bludiště mučíren a dokonce i plynovou komoru zavraždil desítky lidí.

Potenciál historické události a řádění masového vraha dokázal autor plně využít. Stvořil tak dechberoucí příběh, který je z části postaven na kontrastu mezi vytříbeností a plánováním výstavy a z části zvrácenou myslí vraha.

Audiokniha obsahuje mnoho zajímavých detailů, díky nimž si posluchač může utvořit reálnou představu o společnosti a době, ve které se román odehrává. Sám autor se považuje nejen za spisovatele, ale i za badatele. Veškeré rešerše k dílu prováděl on sám a ve svých dílech klade důraz na to, aby vše co nejvíce odpovídalo historickým poznatkům.

Miroslavu Černému, který propůjčil hlas postavám, nelze upřít vypravěčský talent. Se všemi hrdiny příběhu dokázal dokonale splynout. Perfektně zvládnutá intonace v posluchači vyvolává pocit, jako by se on sám ocitnul v ulicích Chicaga a podílel se na plánování jak výstavy, tak Holmesových vraždách. Dramatická i klidná hudba pak dokresluje atmosféru doby i jednotlivé předěly mezi kapitolami.

Larsonova kniha není lehkou záležitostí a vyžaduje plnou pozornost posluchače. Proto doporučuji pohodlně se usadit v křesle, nasadit sluchátka a v klidu se zaposlouchat do příběhu, který změnil Ameriku.

Příjemný hlas Miroslava Černého donutí posluchače nechat se unášet příběhem konce 19. století. Nechybí v něm dramatičnost, napětí ani emoce. Dílo je obsahově zajímavé a vyšperkované téměř do posledního detailu.

Lit.: Macháček, Tomáš: O světové výstavě a jednom sériovém vrahovi. In web Naposlech.cz, 22. 10. 2018 (recenze). – Cit.: Píše se rok 1893 a Chicago zažívá svou hodinu slávy. Koná se zde Světová kolumbovská výstava, která má zastínit fenomenální čtyři roky starý úspěch obdobného pařížského veletrhu. Speciálně pro tuto příležitost navržený výstavní areál nazývaný Bílé město kontrastuje svou čistotou se starým průmyslovým „černým“ městem plným špíny a sazí. Do výstaviště plného stánků a pavilonů proudí desetitisíce návštěvníků. Mezi nimi se prochází nenápadný muž, který v nedalekém hotelu postupně zavraždí několik desítek lidí, aniž by přitom vzbudil pozornost.

Americký rodák Erik Larson zpracoval ve své knize Ďábel v Bílém městě příběh prvního zdokumentovaného sériového vraha H. H. Holmese, někdy nazývaného „americký Jack Rozparovač“. Jeho chicagský dům, tvářící se jako nevinný hotel, byl ve skutečnosti důmyslným labyrintem propadlišť, slepých uliček, mučíren a tajných místností, za něž by se nemusel stydět ani Fantom opery. Kdo by však čekal napínavý thriller, v němž se zabiják za svitu svíčky plíží ztemnělými hotelovými chodbami, nedočká se. Místo hrůzu nahánějícího vyprávění zabírá většinu knihy popis Světové výstavy a líčení osudů jejích tvůrců, především architekta Daniela Burnhama.

Ačkoliv tak někdy bývá prezentován, Ďábel v Bílém městě není thrillerem, nýbrž beletrizovanou literaturou faktu. Autor líčí především přípravy veletrhu, zejména překážky, které se jeho autorům stavěly do cesty. Kapitoly, popisující Holmesův příběh, tvoří vedlejší dějovou linku, která se s tou hlavní Burnhamovou nikdy zcela nepropojí. Očekávané napětí se tak nedostaví, pokud jej tedy ve vás nevyvolá otázka, jestli architekti stihnou všechny práce do slavnostního zahájení výstavy.

Nesuďme však příliš přísně. Audiokniha neobsahuje doslov, který by mnohým osvětlil způsob autorovy práce a jeho nakládání s fakty. Larson se totiž úzkostlivě držel citací dobových materiálů, které s puntičkářskou pečlivostí vyhledával v zaprášených archivech. Na rozdíl od klasických thrillerů, které se vyžívají v násilných scénách, nepřináší Ďábel v Bílém městě v kapitolách o Holmesovi nic než faktografická data o spáchaných zločinech a citace vrahových současníků, například blízkých obětí. Až na dvě vraždy, při nichž se za užití autorské licence pustil Larson do fabulování, nejsou zločiny popisovány, protože o přesném průběhu vražd nejsou žádné prameny, které by autor mohl citovat. Tím, že se Larson nesnaží o vlastní převyprávění příběhu, ale o sumarizaci doložitelných faktů a výpovědí, dokládá, že se opravdu nesnažil napsat thriller. Přijmeme-li naopak knihu spíše jako náhled pod pokličku tehdejší americké společnosti, do světa, který nenávratně zmizel v propasti času, pak může být použit jako jedinečný zdroj informací o tehdejší době.

Audioknižní verzi načetl pro vydavatelství Tympanum herec Miroslav Černý. Olomoucký rodák se zpočátku se záplavou detailů z příprav výstavy trochu pere, postupně se však i se svým strohým projevem dostává autorovi blíže. Jeho zvolené výrazové prostředky k literatuře faktu sedí. Třebaže čtení dobových jídelníčků nebo problematika zakládání výškových staveb nejspíše mezi jeho oblíbená témata nepatří, dokáže i tyto pasáže podat v posluchačsky stravitelné podobě. Doplňková orchestrální hudba je opulentně dramatická a až strašidelně laděná, čímž možná vyvolává v posluchači falešná očekávání. V opravdovém hororu by se ovšem vyjímala perfektně.

Chvílemi se zdá, že autor chtěl napsat knihu o Světové výstavě a pasáže týkající se sériového vraha do ní vpravil jen z marketingových důvodů. Pokud budete od Ďábla v Bílém městě očekávat napětí a detektivní pátrání, budete zklamáni. Jako vhled do života a způsobů práce architektů na monumentálních projektech před více než sto lety ale poslouží dobře. Nejvíce překvapí, že se toho za tu dobu zase tolik nezměnilo.

Mluvené slovo na zvukových nosičích