Terapeutka (2021)
Helene Floodová. Kompletní audiokniha. Hudba Pavel Holý. Zvuk Adam Koller. Režie Jan Drbohlav.
Čte Jitka Ježková.
Natočeno 2021. Vydal Témbr v roce 2021 (1 CD MP3, celková délka 10 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Psycholožka Sara si nedávno otevřela soukromou praxi a se svým manželem, architektem Sigurdem, opravuje starý dům po dědečkovi. Rekonstrukce se však kvůli nedostatku času i peněz vleče. Jednoho dne Sigurd vyrazí s kamarády na chatu; v pátek brzy ráno se doma se Sarou rozloučí a dopoledne jí nechá na záznamníku vzkaz, že v pořádku dorazil na místo. Sara se těší na volný víkend. Večer jí však volají manželovi kamarádi a vyzvídají, kam se Sigurd poděl. Na chatě se ho prý nedočkali. Co se stalo a kdo z nich lže? Sara nic nechápe. Navíc se v neútulném domě, kde nyní zůstala úplně sama, dějí podivné věci. Saře se zdá, že ji klame i vlastní paměť. Postupně vychází pravda najevo a Sara zjišťuje, že svého muže vůbec neznala. (anotace)
Lit.: Macháček, Tomáš: Proč zmizel? In web Naposlech.cz, 18. 3. 2021 (recenze). – Cit.: Rozjet vlastní kariéru není hračka. To zjistili i Sara se Sigurdem, kteří se nedlouho po zisku vysokoškolských diplomů vydali cestou práce na volné noze. Zatímco Sigurd se spolužáky zakládá architektonickou kancelář, Sara jako vystudovaná psycholožka zkouší rozjet vlastní dráhu terapeutky. Jejich manželství však není bez trhlin, Saru trápí nedostatek volného času a vlekoucí se rekonstrukce jejich zděděné vily. Přemítá nad tím, co dál, když zničehonic zjistí, že její manžel zmizel. Nedlouho poté navíc nachází policie mužskou mrtvolu.
Norská psycholožka Helene Flood Aakvaag se ve své práci věnuje především obětem trestných činů. Neměla tak k námětu své knihy daleko, třebaže sama se namísto klinické praxe věnuje výzkumu v rámci velkého střediska. Pro svůj thrillerový debut zvolila zkrácenou podobu svého jména, aby se příliš nepletlo s jejími dosavadními seriózními vědeckými pracemi. Psychologicky laděný příběh Terapeutka, který vznikal v autorčiných volných chvílích, byl nečekaně úspěšný. Na mezinárodních veletrzích byla práva na překlad prodána do téměř třech desítek zemí a v plánu je i filmová adaptace.
Byť se odehrává v luxusních osloských čtvrtích, působí Terapeutka překvapivě neseversky. Mnohem spíše připomíná britské psychologické thrillery, v nichž hlavní roli hrají osobnosti vypravěčů. V tomto případě jde o titulní postavu terapeutky Sary, která sice má poskytovat rady a pomoc ostatním, přitom se však zdá, že by pomocnou ruku spíše potřebovala ona sama. Příběh zachází do hloubky při popisu pocitů vyděšené, tápající hrdinky, která se cítí opuštěná a ohrožená, autorka do něj zakomponovala i vlastní pocity osamění, s nimiž je těžké se svěřit okolí. Psychologická sonda do nitra hrdinky se projevuje zejména ve druhé třetině knihy, kdy můžou popisy Sařiny minulosti a historie vztahu se Sigurdem působit jako nadbytečné odbočky od hlavní zápletky. Mnohem lépe si spisovatelka vede ve chvílích, kdy se Saře zdá, že slyší z půdy cizí kroky a že někdo manipuluje předměty v domě. Také závěr je překvapivý tak, jak se na psychologický thriller sluší a patří.
O něco méně prostoru než emocím, je věnováno skutečné policejní práci. Autorka na začátku vystaví bohaté kulisy příběhu, z nichž mnohé plní pouhou funkci rekvizit, které mají svést ze stopy čtenáře a zmást jeho úsudek. Příběh v tomto působí mile starosvětsky, čemuž napomáhá i téměř dokonalá absence moderních technologií, jako by příběh ani nepocházel z dnešní doby. S trochou nadsázky je vrcholem techniky mobilní telefon s hlasovou schránkou. Namísto očekávaného pátrání v manželových e-mailech či historii internetového prohlížeče sledujeme pouze Sařiny dedukce a úvahy. Téměř jako čirý anachronismus pak působí rekvizity, které autorka přisoudila zmizelému architektovi – žádný počítač, jen tubus a rýsovací prkno.
Většinu výtek však lze hodit za hlavu při poslechu audioknižní verze Terapeutky, která vyšla pod hlavičkou Témbru. Pokud přistoupíte na autorčinu hru, v níž hrají klíčovou roli lidské povahy, emoce a zásady, užijete si desetihodinový poslech, jemuž vévodí hlas interpretky Jitky Ježkové. Ta zde dostala prostor k vyjádření větší škály emocí, než bývá obvyklé. Pod vedením režiséra Jana Drbohlava se dokázala převtělit do osobnosti hlavní hrdinky s grácií, vyjádřit jemnými odstíny hlasu její nejistotu, touhu, naději i zklamání. Rozjímá spolu s ní nad nečekanými událostmi, vrací se do své minulosti, ale také se spolu se Sarou děsí, když se zdá, že ve svém domě možná hrdinka není sama.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku