Knihkupec z Kábulu (2023)

Přidal: Premek |

Leden 2, 2024

Åsne Seierstad. Kompletní audiokniha. Překlad Daniela Zounková. Režie Ondřej Černý.

Čte Barbora Goldmannová.

Natočeno 2023. Vydala Audiotéka v roce 2023 (MP3, celková délka 8 hodin 55 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: 11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Åsne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.

Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti. Vztahy mezi první a druhou ženou, dcerami a syny i dalšími příbuznými. Sultán chápe svou práci jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne. „Čtu Knihkupce z Kábulu a vidím před sebou přesně tu afghánskou domácnost, v jaké jsem žila několik let i já. Se vším, co na ní lze milovat, obdivovat, ale i nesnášet,“ napsala Petra Procházková. Åsne Seierstad pronikla do afghánské každodennosti tak hluboko, jak se to nepodařilo snad žádné ženě „ze Západu“.

ÅSNE SEIERSTAD
Åsne Seierstad (* 10. února 1970 Oslo) je norská novinářka a spisovatelka, známá díky svým knižním reportážím mapujícím každodenní život ve válečných zónách – v Kosovu, Afghánistánu, Iráku či Čečensku. Åsne Seierstad se narodila v norském v hlavním městě, ale vyrostla v Lillehammeru. Studovala ruštinu, španělštinu a dějiny filozofie na Univerzitě v Oslu.

Od roku 1993 do roku 1996 pracovala pro časopis Arbeiderbladet jako korespondentka z Ruska a v roce 1997 referovala o událostech v Číně. Od roku 1998 do roku 2001 pracovala pro veřejnoprávní rozhlas a televizi NRK. Byla vyslána například do separatistické srbské provincie Kosovo. Výsledkem byla její první kniha: Med ryggen mot Verden: Portretter fra Serbia (Zády k světu: Portréty Srbska), která vyšla v roce 2000. Známé jsou také její reportáže po útocích 11. září 2001 ve Spojených státech.

Poté pracovala již na volné noze. Druhá její reportážní kniha, bestseller Bokhandleren i Kabul (Knihkupec v Kábulu), zaznamenala období po pádu Tálibánu, které prožila s jednou afghánskou rodinou. Kniha byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků a v Norsku se stala nejprodávanější knihou všech dob, s více než dvěma miliony prodaných exemplářů. Provázel ji ovšem soudní spor a obvinění z narušení soukromí hlavního hrdiny vylíčeného v knize.

Další kniha Honderd-en-een dag in Bagdád (Sto a jeden den v Bagdádu) popisuje tři měsíce strávené v Iráku v době invaze pod vedením USA roku 2003. Kniha De krenkede: historier fra Tsjetsjenia (Napadení: Příběhy z Čečenska) je reportáží z poválečného Čečenska.
Později se Seierstad rozhodla zaměřit více na vlastní norskou společnost. Knižní reportáž En av oss: En fortelling om Norge (Jeden z nás: příběh o Norsku) vyšla v roce 2015. Popisuje teroristický útok pravicového extremisty Anderse Breivika. Stala se námětem filmového dramatu s názvem 22 July, který natočila streamovací služba Netflix. V roce 2016 vydala další reportážní knihu To søstre (Dvě sestry), v níž mapuje motivaci mladých lidí, potomků přistěhovalců, kteří se přidávají na stranu těch nejradikálnějších islamistů a k teroristickým skupinám.

Åsne Seierstad mluví plynule pěti jazyky a rozumí dalším čtyřem. V současnosti žije v Oslo.

BARBORA GOLDMANNOVÁ
Herectví se začala věnovat na Konzervatoři Brno, po které následovalo studium Janáčkovy akademie múzických umění v ateliéru činoherního herectví prof. Niky Brettschneiderové. Během studia JAMU vycestovala na dva semestry na prestižní londýnskou hereckou školu Rose Bruford College of Theatre and Performance. Od roku 2017 je členkou Městského divadla Brno. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem. Dále se věnuje herectví v anglickém jazyce v rámci mezinárodních projektů, kurzů a workshopů.

Mluvené slovo na zvukových nosičích