Čert v novém kabátě

Přidal: Premek |

Červen 1, 2014

Kamil Fajmon

Na Mezinárodní den dětí letošního roku mohli posluchači Dvojky Českého rozhlasu slyšet novou premiérovou pohádku O čertově skále. Napsal Jaroslav Nádvorník, šťastnou dramaturgickou ruku měla Zuzana Vojtíšková, režíroval Vlado Rusko.

Chudý chalupník jménem Maršík jednoho dne propadl karbanu. V hospodě vždy prohrál celou výplatu. Není divu, že mu jeho žena tuto hru neustále vyčítala. Děti kvůli tatínkovi neměly nové učebnice do školy, neměly v čemm chodit a neměly společně s rodiči co jíst. To všechno si Maršík uvědomoval, ale jak se měl hry zbavit? Přes počáteční váhání se nakonec dohnán zoufalstvím své situace upsal samotnému čertovi. Podařilo se Maršíkovi vymanit se z pekelné moci? To už si poslechněte sami.

Zápletka se může jevit jako prostá, samotný děj je však složitější. Není ovšem vůbec matoucí, pouze vybízí posluchače opravdu k pozornému poslechu. I pasáže, které se zdánlivě jeví jako nezajímavé, jsou naopak pro pochopení pohádky klíčové, což je opravdu dobrá volba na udržení pozornosti dnešní roztěkané společnosti. Dialogy jsou dynamicky vyvážené, vtipné adobře napsané.

Je zde použit současný nespisovný jazyk. Někomu by se mohlo zdát, že použití slova „huba“ v kontextu násilnickém je nevýchovné či pobuřující, ale je to právě naopak. „Huba“ pouze dokresluje povahu neurvalého, zlého a hanebného čertovského grobiána, kterého opravdu roztomile představuje Michal Pavlata. Také výraz „Zavři aspoň tu svoji klapačku“ je zde použit spíš jako čertovo konstatování, že Maršík svými ústy jenom zbytečně klape.

V pohádkách bývají čerti poněkud směšnými figurkami. Jsou hloupí, domýšliví a hrabiví. Takového čerta zde posluchač najde jen z části. Čert zde hloupý není, je vypočítavý, chytrý, krutý a zlý. Na konci udělá chybu, kterou si předem neuvědomí. Je zde ukázána skutečná hrůza pekla a opravdového zla. Čert zde hlavní postavu cíleně citově vydírá.

V pohádce je však použita příliš syntetická hudba Přemysla Kučery, která bohužel občas vůbec nedokresluje děj a působí nadbytečně. V jednom okamžiku dokonce není zeslabena a rozhovor maminky s dětmi v ní zcela zaniká.

Je na místě vyzvednout herecký výkon Josefa Somra, který si zde zahrál roli „pisálka“, který je zároveň vypravěčem této pohádky. Je to až neuvěřitelné, jak je ve svém věku Josef Somr stále svěží. Také výkon Kamila Halbicha stojí za pozornost. Kamil Halbich dokázal skvěle ztvárnit rozervaného chalupníka, který má ovšem za ušima. Trochu za ním pokulhává výkon Miroslavy Pleštilové, která hraje Maršíkovu ženu Kristýnu. Bohužel dětští protagonisté nepůsobí přesvědčivě. Občas jim je špatně rozumět kvůli jejich vadám řeči. Text jen mechanicky odříkávají a téměř ho neprožívají.

To je ale jen pár vad na kráse této pohádky, která je z mého pohledu určena spíše starším dětem.

Názory a komentáře