Léda (1964)
Miroslav Krleža. Hra. Režie Dušan Zimen.
Hrají členové Slovenského národního divadla a rozhlasové herecké skupiny v Bratislavě.
Nastudovala Bratislava v roce 1964. Československá premiéra 8. 7. 1964 (Československo I, 19:00 – 20:30 h.). Repríza 10. 9. 1964 (Bratislava 20:00 h.); 29. 11. 1964 (Bratislava, 20:00 h.).
Pozn.: Léda (1931) je pronikavá psychologická studie scén z manželského i nemanželského života, přesahující až do grotesky. Hra o vzájemném puzení i nepřekonatelném odporu mezi pohlavími, o nevěře, citové exaltaci i nevraživé vyprahlosti, falešných sebepředstavách a ambicích, uražené ješitnosti; hra o touze, jež přestává být touhou, stane-li se šedou skutečností. (anotace)
Výtah Respektu – Místo prázdnin vojenské cvičení. Armáda nalákala středoškoláky na „lepší brigádu“ (2024)
Připravila Zuzana Machálková.
Hovoří Jaroslav Spurný.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 15 min.).
Lit.: Machálková, Zuzana: Místo prázdnin vojenské cvičení. Armáda nalákala středoškoláky na „lepší brigádu“. In web Respekt.cz, 22. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce a u 7. mechanizované brigády z Hranic na Moravě začalo dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky. Jen během pár dnů se jich přihlásilo téměř 130, z toho pětinu tvoří dívky. „Bude to běžný, možná lehce uzpůsobený vojenský výcvik. Budou se učit střílet, házet granátem, budou se učit základní vojenské taktice, zdravotní výuka tam bude, budou tam delší pochody s plnou polní,“ přibližuje ve Výtahu Respektu náplň cvičení Jaroslav Spurný s tím, že je to dobrý první krok k tomu, jak řešit nedostatek lidí v armádě. „Armáda stárne, průměrný věk vojáků je 40 let. Máme tu aktivní zálohy, to je asi 4300 lidí, tam se lidé moc nehlásí.“ Pro středoškoláky a středoškolačky tak jde o čtyřtýdenní „lepší brigádu“, ze které si mohou odnést až 30 tisíc korun, ale také o vhled do toho, jak armáda funguje a jak se za poslední dekády změnila. Jakou pozici budou mít studenti v armádě po skončení dobrovolného vojenského cvičení? Co dalšího je na něm čeká?
Výtah Respektu – Návštěva nemocné matky skončila vězením. Rusko dalo novinářce s vazbami na ČR přes 6 let (2024)
Připravila Zuzana Machálková.
Hovoří Ondřej Kundra.
Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 17 min.).
Lit.: Machálková, Zuzana: Návštěva nemocné matky skončila vězením. Rusko dalo novinářce s vazbami na ČR přes 6 let. In web Respekt.cz, 23. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Šest a půl roku za mřížemi. Tak zní verdikt ruského soudu v případě rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševy, která s rodinou dlouhodobě žila v Česku. Vinu jí Rusko přiznalo za to, že údajně šířila lživé informace o ruské armádě. Do vazby se ale dostala mnohem dříve, v té Rusko uvádělo i jiné důvody. Ministr zahraničí Jan Lipavský k tomu řekl, že česká diplomacie bude pokračovat v boji za její propuštění. Má na to ale ČR nějaký vliv? Co by pro to, aby se Kurmaševa dostala na svobodu, mohly udělat Spojené státy? A proč se vlastně novinářka, která žila v Česku, vracela do Ruska? (…)
Za šesták arch (1965)
Václav Jelínek. Vážná rozhlasová komedie. Hudba Milan Řežábek. Režie Vladimír Vozák.
Osoby a obsazení: Vaněk (Ladislav Lakomý), Bastl (Karel Kabíček), rada Aubrecht (Zlatomír Vacek), strážník Mareček (Miroslav Moravec), starosta (Stanislav Fišer), paní (Olga Hauková), hostinský Náprstek (Oldřich Vykypěl), Náprstková (Věra Nováčková), Josef (Milan Vágner), Láďa (Jaroslav Kuneš), Jakub (Ladislav Večeřa), Vladimír (Jaroslav Dufek), Jarmila (Marie Durnová), Červenka (Václav Kyzlink), Synek (Bohumil Smutný) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1965. Premiéra 29. 5. 1965 (Československo I, 19:00 – 20:02 h.).
Lit.: anonym: Václav Jelínek: Za šesták arch. In Čs. rozhlas a televize 22/1965 (18. 5. 1965), s. 1 (článek).
Hory peklo ráj 1/12 (2024)
Are Kalvo. Četba na pokračování z humoristické knihy norského autora. Překlad Daniela Mrázová. Připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Izabela Schenková.
Účinkuje Petr Stach.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 31. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 10. dílu 9. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Norsko – země úchvatné přírody, hlubokých lesů a dechberoucích horských výhledů. Oblíbený cíl turistů z celého světa. Jenže – co když se v takové zemi narodíte jako kavárenský povaleč a naprosto nechápete, co s těmi horami všichni mají? Jednou se tam musíte zkusit vydat, abyste zjistili, není-li chyba ve vás. Přece je fajn dát si do těla… nebo ne? Odpověď se pokusil najít norský komik a spisovatel Are Kalvo. (anotace)
Hovory Plus – Michal Čáp (2024)
Michal Čáp je odborník na robotiku, umělou inteligenci a dopravu. Specializujeme se na vývoj automatizovaných provozů nákladních aut na vnitřních komunikacích, tedy mimo veřejnou dopravu, uvnitř podnikových areálů. „Myslím, že technologie autonomních aut je silná a má potenciál, který může zvýšit produktivitu, bohatství a blahobyt. Je otázka, jestli to ale nepovede ke koncentraci bohatství, pokud tu sílu nebudeme schopni usměrnit. Politici musí zařídit, aby se bohatství distribuovalo spravedlivě,“ myslí si. Vnímá budoucí vývoj umělé inteligence technooptimisticky? Co je největší výzva v souvislosti s širokým využitím AI? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 7. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lit.: lup – Vizina, Petr: Váš čas na sítích se přímo překlápí do dolarů, ale jejich vlastníků, tvrdí expert na robotiku Čáp. In web ČRo Plus, 23. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odborník na robotiku a umělou inteligenci Michal Čáp žije ve Spojených státech, kde vyvíjí vnitřní autonomní systémy na vykládku a nakládku zboží. „Tato aplikace umělé inteligence je pozitivní, ale určitě mám obavy z jiných, hlavně v oblasti manipulací na sociálních sítích, které jsou používané k ovlivňování lidí,“ říká.
„Například TikTok, Facebook a Instagram optimalizují obsah podle času, který strávíte koukáním do displeje. Je to metrika, která se automaticky snaží optimalizovat obsah, který vám nabízí, teď dokonce i v reálném čase,“ vysvětluje.
Když to Čáp překládá do „běžné řeči“, říká, že umělá inteligence vlastně dokáže kontrolovat to, co vám sítě ukazují a co zvyšuje vaši pozornost a tedy další čas strávený na sítích. „Stejné technologie jdou použít ale i k jiným cílům – klidně to může být psychologická válka, demoralizace protivníka apod.,“ varuje.
Čáp si vlastně ani nedokáže představit, jak se tomu můžeme bránit. „Na to vlastně nemám odpověď, což mě samotného děsí.“
„Určitě bychom ale měli rozumět, že na druhé straně toho Facebooku apod. je extrémně sofistikovaný algoritmus, agent, který má ale jiné zájmy než člověk na té druhé straně, tedy u mobilu.“ (…)
ArtCafé – Zahojení i smrt (2024)
Jakou řečí k nám mluví kosti a ostatky druhých? Výstava Broken Femur Šárky Koudelové a Gideona Horvátha se vztahuje k civilizačnímu obratu, kdy jedinec začíná pečovat o kosti a zlomeniny druhého člověka. Výstava je během léta k vidění v Pragovka Gallery. Fotograf Miroslav Hlinka v knize Momenty ticha zdokumentoval 20 vybraných, převážně tuzemských, kostnic. Klára Malo pojímá téma smrti a ostatků v textilní tvorbě. Jaká svědectví tato místa, textilie a fotografie nesou? V ArtCafé se bude ptát Tereza Lišková.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Káva o čtvrté – Co v létě potřebují zvířata (2024)
Vaše každodenní inspirace: Co v létě potřebují zvířata. Host: MVDr. Martina Načeradská. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Interview Plus – Jana Michailidu (2024)
Moderuje Jan Bumba.
Hovoří Jana Michailidu, expertka Pirátů na problematiku závislostí, členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 7. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Za konopí bývá vězení, proti alkoholu je neškodné. Pivo ať stojí v Praze 80 korun, říká Michailidu. In web ČRo Plus, 23. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká pirátská strana chce více regulovat alkohol a snížit jeho spotřebu. Na etiketách alkoholických nápojů by se třeba měly objevit varovné obrázky podobné těm, jaké známe z krabiček cigaret. „Zároveň si myslíme, že je potřeba regulovat i přímo prodej alkoholu. Například pouze se speciální licencí a ne úplně všude,“ uvádí expertka Pirátů na problematiku závislostí Jana Michailidu.
Jedním z nástrojů je podle Michailidu zvýšení daňového zatížení alkoholu. Ovšem s ohledem na to, aby se zároveň nerozvinul černý trh, případně aby si lidé nezačali pro alkoholické nápoje jezdit do zahraničí. (…)
„Myslím, že třeba pro Prahu by byla relevantní cena mezi 70 až 80 korunami za půllitr piva. Ale je třeba brát v úvahu celorepublikový kontext. Pro začátek je třeba se soustředit na zdanění tichého vína,“ zdůrazňuje členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Další prostor pro regulaci vidí Michailidu i v reklamě. Tam podle ní dochází k porušování platné legislativy, která stanovuje, že alkohol nesmí být spojován s úspěšným životním stylem a reklama nesmí cílit na osoby mladší 18 let.
„To, že omezíme reklamu na alkohol v televizním a rozhlasovém vysílání mezi 6. a 20. hodinou, je to úplné minimum, které můžeme udělat,“ navrhuje s tím, že postupnými kroky je třeba začít řešit také reklamu na internetu nebo sponzorování sportu ze strany výrobců alkoholu. (…)
Zpěvačka Josefína aneb Myší národ (1998)
Franz Kafka. Povídka ze souboru Umělec v hladovění. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Milan Šťastný. Účinkuje Jan Fišar. Režie Radovan Lipus.
Nastudovala Ostrava v roce 1998. Premiéra 22. 10. 1998 (ČRo 3 Vltava, 10:58 h.). Repríza 24. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2024 (článek). – Cit.: (…) Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu — a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí — a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů.
Nelze říci, že Kafka byl prorok, který „předpověděl“ koncentrační tábory, StB, devalvaci jedince a všechny možné slepé uličky moderního racionalismu — na to jsou jeho modely příliš obecné a mnohoznačné. Jako takové ale mají jednu přednost: zbystřují naši pozornost pro situace, v nichž takové jevy — ještě nerozpoznány — mohou vznikat, a to v monarchiích i republikách, mezi volnomyšlenkáři i konzervativci, mezi komunisty i demokraty. Kafkovy modely mohou být odhalující proto, že jsou tak neúplatně přesné a nestranné v zobrazení lidí, jací jsou, že neumožňují snadné a jednoznačné rozlišování na spravedlivé a nespravedlivé, na pachatele a oběti. (…)
Kdo ji neslyšel, neví, jaká je síla ve zpěvu. Nenajde se nikdo, koho její zpěv nestrhne. V čem ale spočívá ona mocná působivost. Je to jejím zpěvem? A vůbec – je to zpěv, co Josefína vyluzuje, není to jen pištění? (…)
