Odkryto – Spravedlnost tyrana 1/2 (2024)
Někdejší předseda soudu ve Žďáru nad Sázavou bil, týral a křivě obvinil svoji partnerku. Od soudu odešel s trestem, přesto o talár nepřišel a dál soudí. Jak je to v české justici možné? Podcastový publicistický seriál připravil Janek Kroupa.
Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 26. 8. 2024 (Seznam Zprávy, 7:20 h.; 30 min.); 2. dílu 27. 8. 2024 (Seznam Zprávy, 7:20 h.; 29 min.) v cyklu Odkryto.
Lit.: Trajerová, Magdaléna: Když soudce týrá svou manželku, tak to trestné není. Soudce z Vysočiny zůstává ve funkci, i když bil svou ženu. In web Refresher, 27. 8. 2024 (článek). – Cit.: Svou manželku bil, týral, vulgárně jí nadával. Soudce ve Žďáru nad Sázavou je už několik let stíhaný a prověřovaný úřadem za týrání své ženy. Přesto je stále soudcem.
„Říkal mi, že jsem nicka, že nic neumím (…) Když ho to chytlo, tak mě mlátil PET lahvemi s vodou, jak to šlo. Buď po hlavě nebo po rukách. S tím, že tam prostě s ním budu žít a že nebudu hrát,“ uvedla pro Seznam zprávy manželka Romana Švaňhala. Muž se jí kromě jiného také vysmíval za vrozenou vadu řeči a častoval ji i sprostými nadávkami.
Po několika letech se rozhodla, že uteče a informuje policii. Švaňhal byl proto obviněn z domácího násilí. První soudní instance mu uložila dvouletý trest s třemi roky podmínečného odkladu. Byl také svlečen ze soudcovského taláru. Odvolal se ale, a druhá soudní instance zkrátila podmínku na dva roky. Případ popsal podcast Spravedlnost tyrana Seznam zpráv.
Lit.: Kroupa, Janek: Týral, bil a vulgárně urážel partnerku. Přesto je dál soudcem. In web Seznam Zprávy, 26. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdejší předseda Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou bil, týral a vulgárně nadával své partnerce. A byl za to dvakrát odsouzen. Přesto je stále soudcem a sám rozhoduje kupříkladu rozvodová řízení. Absurdní situaci zkoumá investigativní podcastová série Spravedlnost tyrana z cyklu Odkryto.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Host Apetýtu – Pavel Tasovský (2024)
Host: výtvarník a umělecký kovář Pavel Tasovský. Moderuje Jana Kobylinská.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Brno, 30 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Kobylinská, Jana: Není nad to, když máte své řemeslo komu předat, těší uměleckého kováře Pavla Tasovského. In web ČRo Brno, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výtvarník a umělecký kovář Pavel Tasovský ve svém oboru působí už desítky let. Pořádá mezinárodní kovářské setkání a zkoumá hranice mezi řemeslem a uměním. Za svou práci získal i několik ocenění. „Těch si samozřejmě vážím, ale je to taky závazek do budoucna, že by měl člověk dál pokračovat v určité kvalitě,“ myslí si. V jeho stopách jde syn Pavel. „Je to fajn, když to takto dál pokračuje a jsem rád, že to mám komu předat,“ dodává. Kde všude můžete jeho díla vidět?
Když padaly bomby na Pardubice 1/4 (2024)
Před 80 lety v červenci, srpnu a prosinci zažily Pardubice těžký dopad válečné mašinérie, nad město přiletěla spojenecká letadla s úmyslem zlikvidovat rafinérii, která vyráběla benzín pro německé válečné hospodářství. Bombardování ale přineslo mnoho civilních obětí a škod na majetku pardubických občanů. Tragické události z roku 1944 si připomeneme s historiky i pamětníky v seriálu Bomby padají na Pardubice. Připravila redaktorka Šárka Kuchtová.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2024. Premiéra 1. dílu 4. 8. 2024; 2. dílu 11. 8. 2024; 3. dílu 18. 8. 2024; 4. dílu 25. 8. 2024 (ČRo Pardubice, 18:04 h.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. díl: Na pardubické letiště padaly bomby už v říjnu 1942 (2. díl: Noční nálet v červenci 1944 pardubickou rafinérii minul (3. díl: Srpnový nálet na pardubickou rafinérii nepřežilo 213 lidí (4. díl: Prosincový nálet zastavil výrobu v rafinérii až do konce války (
Lit.: Kuchtová, Šárka: Seriál: Když padaly bomby na Pardubice. In web ČRo Pardubice, 25. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před osmdesáti lety zažily Pardubice jednu z nejtragičtějších událostí své historie. Při leteckém náletu zahynulo během několika minut 213 lidí a dalších 300 bylo zraněno.
Pardubice zažily v roce 1944 tři letecké nálety. Noční nálet 22. července a denní nálety 24. srpna a 28. prosince. Ovšem první bomby na Pardubice dopadly už 25. října 1942, kdy pilot Leo Anderle přivezl do protektorátu výsadek Antimony a jako maskovací manévr shodil několik pum na pardubické letiště.
Dočíst se o tom můžeme ve válečném deníku protiletecké ochrany, nebo v osobních denících osmnáctiletého studenta Zdeňka Bičíka, který prožívá nálety jako spojka protiletecké ochrany a později jako hasič, totálně nasazený k pardubické hasičské jednotce. (…)
Příběhy 20. století – Michal Legdan (2015)
Michal Legdan. Ministerstvo obrany mu před lety udělilo podle zákona status odbojáře. Ústav pro studium totalitních režimů ústy své rady rozhodnutí ministerstva zpochybnil. Někteří novináři jeho příběh přirovnávají k Mašínům. Prý ještě vyostřeněji klade otázku, jaké prostředky v boji proti komunistickému režimu byly ospravedlnitelné?! Zaslouží si tento šestasedmdesátiletý muž podle zákona ocenění odbojář nebo ne? Posuďte sami. Mikuláš Kroupa o něm připravil následující dokument.
Natočeno 2015. Premiéra 18. 10. 2015 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.). Repríza 25. 8. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Zpochybňovaný odbojář Michal Legdan nikoho nezavraždil a nekradl. Šířil letáky a plánoval převrat. In web ČRo Plus, 18. říjen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Michal Legdan – podle některých zasloužilý držitel statusu třetího odboje, podle jiných spolupachatel vraždy a loupeže. Člověk, který mezi historiky i mezi veřejností vzbuzuje podobné vášně jako bratři Mašínové. Jeho příběh zpracoval Mikuláš Kroupa.
O nikom se v médiích, na ministerstvu obrany a v ÚSTR nediskutovalo tolik jako o Michalu Legdanovi. Někteří jeho případ přirovnávají k Mašínům. Prý jeho příběh ještě vyostřeněji klade otázku, jaké prostředky v boji proti komunistickému režimu byly ospravedlnitelné. Zaslouží si tento 76letý senior podle zákona o třetím odboji status odbojáře, nebo ne?
Co víme: Michal Legdan, když mu bylo zhruba 20 let, se na přelomu 50. a 60. let minulého století rozhodl proti komunistickému zločineckému režimu něco podniknout. Stal se členem odbojové skupiny Mstitelé Milady Horákové (MMH). Sbíral a šířil letáky. Ukrýval a po té předal veliteli skupiny náboje do pistole. Připravoval se s odbojovou skupinou na protikomunistický převrat. Nedopustil se žádného „zvlášť zavrženíhodného činu“, který by bránil udělení statusu podle zmíněného zákona. Nekradl a nevraždil. Když se dozvěděl, že jeho přátelé ze skupiny vyloupili Jednotu kdesi u Hukvald, kde vzali cigarety a alkohol, Legdan je na místo dovezl na motorce, řekl jim: „V tomhle s vámi nejedu!“ Od té chvíle ho Vaněk a bratři Kašpárkové na akce nebrali. Členem skupiny zůstával. Získal do skupiny další dva společníky.
Soud ho v roce 1962 poslal na 10 let vězení kromě jiného za podvracení republiky a sabotáž. Odseděl si 6 let. To jsou důvody, proč si status odbojáře zasloužil. Ministerstvo mu jej v letošním roce udělilo. (…)
Zázrak se Svatojánským, Fanatismus pohrdání, Barvy noci (2024)
Oskar Baum. Tři rozmarné prózy pražského německého spisovatele o víně, kritice literatury a touhách, které probouzí letní noci. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala, Zdeněk Hruška a Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 25. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé. (…)
Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883–1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.
Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Strnulé přízraky pohybu (1991)
Pásmo z díla českého surrealistického básníka Jindřicha Heislera. Připravila Vlasta Skalická. Účinkují Petr Pelzer, Jan Vlasák a Irena Hýsková. Režie Michal Pavlík.
Natočeno v roce 1991. Repríza 8. 10. 1992 (Vltava, 22:45 – 23:00 h.); 6. 6. 1994 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Panoráma poezie; 21. 7. 2001 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie; 25. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie. pod názvem Ztrnulé přízraky pohybu.
Kobieta i pomnik (Žena a památník, 2024)
Agnieszka Czyżewska Jacquemet. Reportáž. Produkce Piotr Król. Hudba Artur Giordano.
Natočeno 2024. Premiéra 8. 4. 2024 (Polskie Radio Lublin, 19 min.). K poslechu zde.
Nominace na Prix Europa 2024
Pozn.: Gdzie w Polsce znajduje się najokazalszy pomnik śp. prezydenta Lecha Kaczyńskiego. Jak to się stało że powstał? Dlaczego w budowę zaangażowały się osoby pochodzące z najróżniejszych opcji politycznych? Kto na tej inicjatywie korzysta i dlaczego? I wreszcie jak powstały monument służy pamięci bohatera pomnika i co to w ogóle znaczy dobra pamięć? Odcinek 1 z czterech realizacja Piotr Król. Muzyka Artur Giordano. (anotace)
Chyba systému – Feministická témata nejsou „cizí“. Řešily je naše prababičky, babičky, matky (2024)
Klára Vlasáková. Esej – longread.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 19 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Vlasáková, Klára: Esej Kláry Vlasákové: Feministická témata nejsou „cizí“. Řešily je naše prababičky, babičky, matky. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.
„Je snazší přitáhnout nabroušené publikum ke kulturním válkám (či spíše k jednotlivým malým bitvám) než řešit genderované ekonomické problémy jako feminizaci chudoby nebo situaci samoživitelek,“ upozorňuje ve svém eseji Vlasáková.
„Ať už se člověk označuje za feministu, feministku, termín nesnáší, provokuje ho, je mu jedno nebo je to pro něj synonymem všeho cizího a elitářského, faktem zůstává, že feministická témata řeší současné generace žen a řešily je naše matky, babičky, jejich matky a jejich babičky…“ je přesvědčená publicistka.
„My všichni jsme výsledkem řetězce žen, které žily v době větších či menších omezení a které třeba nedostaly šanci svůj potenciál rozvinout tak, jak by mohly. My všichni jsme vzešli z jejich těl, z jejich buněk, z jejich bolesti.“
V jakých fázích života byla vaše matka finančně nezávislá, pokud vůbec? Jak prožívala vaše babička ranou péči o prvního potomka? Jakou zdravotní péči měla za život vaše prababička? Která žena z rodiny zažila domácí násilí? Znásilnění? To jsou podle Vlasákové životní příběhy, které máme společné napříč roky, zeměmi nebo politickým zřízením. (….)
Chyba systému – Současný český feminismus (2024)
Bianca Bellová. Longread. Esej. Uvádí Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 21 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Bellová, Bianca: Esej Biancy Bellové: Současný český feminismus. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Společnost Morgan Stanley přišla se studií, podle které bude v roce 2030 45 procent žen ve věku 25 až 44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale dobrá zpráva i pro ženy?“ ptá se ve svém eseji pro podcast Chyba systému Českého rozhlasu Plus spisovatelka Bianca Belllová. „Ještě nikdy si muži s ženami nebyli tak odcizeni jako dnes,“ varuje.
„Celé armády feministů s titulem a dveřmi do mainstreamových médií víc než otevřenými formují veřejné mínění a sebeuvědomění dívek a mladých žen, ale i mužů, kterým odhalují nejrůznější mechanismy útlaku a dominance, které na nich páchá patriarchát,“ píše Bellová.
„Ženu už neobdivujeme za to, že je silná a rovnoprávná, či že dokáže darovat život, ale litujeme za to, že je utlačovaná oběť,“ myslí si Bellová. (…)
Ti, jimiž Hospodin pohrdá, Nečekaná překážka (2024)
Oskar Baum. Dvě krátké prózy pražského německy píšícího spisovatele, ve kterých rezonují témata pronásledování židů a jejich konverze ke křesťanství. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala a Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé. (…)
Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883–1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.
Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
