Prezident Putin v lednu oznámil, že chystá ústavní změny – mezi nimi bylo i vynulování předchozích prezidentských období, což by Putinovi umožnilo znovu kandidovat do čela Ruska. Změny už před referendem odhlasovaly obě komory parlamentu, hlasy ruských občanů tak byly spíše symbolickým krokem.
V době nahrávání Checkpointu, tedy ve středu, se sedmidenní referendum teprve chýlilo ke konci – výsledky ale nepřekvapily. Vladimir Putin bude mít možnost setrvat ve své funkci ještě 16 let, respektive po skončení aktuálního mandátu může ještě dvakrát kandidovat. U moci by tedy teoreticky mohl být do roku 2036, což by bylo déle, než byl Josif Stalin.
Podle oficiálních výsledků ústavní změny podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda. Volební účast pak podle ústřední volební komise činila 65 procent. (…)
Podle britského politologa Marka Galeottiho, který působí i na Ústavu mezinárodních vztahů, si tímto hlasováním Putin především otevřel dveře k dalším možnostem.
„Konstituční reforma má Putinovi především ponechat určité politické možnosti. Obával se toho, že ruská politická elita bude řešit otázku, co se bude dít v roce 2024, když budou volby,“ vysvětluje v Checkpointu Galeotti. „Putin sám vlastně úplně neví, co bude dělat on. Proto si chce nechat otevřené dveře k dalšímu mandátu. Pokud do té chvíle bude mít kolem sebe někoho, komu bude důvěřovat, vytvoří k tomu cestu. To je klasický Putin. Není to o žádných dlouhodobých plánech, je to o tom, mít možnost,“ dodává odborník.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku