Dějiny bez konce – Tíživé mlčení. Jak Češi (ne)vzpomínají na romský holokaust (2024)

Přidal: Premek |

Říjen 11, 2024

Připravili Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák a Eliška Farová.

Hovoří romistka a doktorandka historie Renata Berkyová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 7. 2024 (Alarm, 98 min.).

Pozn.: Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii. Ondřej Bělíček studoval historii, dělal hudbu a pracoval v knižním nakladatelství. Ondřej Crhák je historik se zaměřením na dějiny Dálného Východu a kolonialismu. Eliška Farová vystudovala na Filozofické fakultě UK obor České dějiny v evropském kontextu se zaměřením na moderní a soudobé dějiny. (anotace)

Lit.: Bělíček, Ondřej – Crhák, Ondřej – Farová, Eliška: Tíživé mlčení. Jak Češi (ne)vzpomínají na romský holokaust. Inweb Alarm, 23. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový díl podcastu Dějiny bez konce se věnuje vzpomínání na romský holokaust, perzekuci a kriminalizaci Romů v meziválečné Evropě i vzniku koncentračních táborů. (…)

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci?

Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů.

Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím.

Podcast