Saturn na Slunci (2008)
Daniela Fischerová. Rozhlasová povídka. Technická spolupráce Pavel Šobr. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Daniela Bambasová.
Natočilo studio České Budějovice ČRo v roce 2008. (25 min.) Premiéra 16. 8. 2008 (ČRo 5 České Budějovice, 19:30 hod.) v cyklu Rozhlasová povídka. Repríza 19. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava); 15. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: V povídce se vrátíme do podivuhodného šedivého bezčasí československé normalizace – tedy do doby po srpnu 1968. Je slunné jaro krátce po Sametu a v chodbě Obecního domu, kde se právě koná astrologický kongres, jí mává na pozdrav neznámá žena středního věku. Eva. To, co jedni dávno zapomněli, mají druzí stále bolavě v paměti. A každý náš neupřímný krok, i když snad jen nevědomky učiněný, rozdmýchává tu dávno prožitou křivdu, jako by se stala včera. Poslechněte si povídku, v níž se autorka a hlavní hrdinka v jedné osobě musí vyrovnat se svou minulostí, která se jí tak nečekaně připomene… (anotace ČRo)
Knižně ve sborníku: Tenkrát za totáče, Dočekal, Boris (ed.), Nakladatel: Listen, Obálka: Luděk Bárta, Redakce: Boris Dočekal, Rok vydání: 2005
Lit.: Mačas, Dominik: Tenkrát za totáče. Návrat do časů minulých v povídkách Petra Šabacha, Ivana Klímy nebo Daniely Fischerové. In web ČRo 3 Vltava, 20. listopad 2020 (článek). – Cit.: Totalita, nebo idyla? Bylo před rokem 1989 líp, jak si dnes mnoho lidí myslí? Od Listopadu letos uplyne už třicet jedna let a ostrý obraz života v reálném socialismu maže čas. Jak se žilo za totáče? Povídky Petra Šabacha, Ivana Klímy, Ivana Binara, Daniely Fischerové a Hany Bělohradské poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Retro vlny ohlazují ostré hrany a samozřejmě – lépe se vzpomíná na chvíle, kdy člověk s kamarády žvýkal Pedro před Priorem, než na to, že léta donášel na svého kolegu z práce. V pěti povídkách českých spisovatelů si připomeneme, že život „za totáče“ nebyl žádná idyla. A i když v nich autorský nadhled dává přednost tragikomice před tragikou, v trapnostech života se ukazuje mnohé z doby vlády jedné strany. (…)
Je slunné jaro krátce po Sametu a v chodbě Obecního domu, kde se právě koná astrologický kongres, jí mává na pozdrav neznámá žena středního věku. Eva. To, co jedni dávno zapomněli, mají druzí stále bolavě v paměti. A každý náš neupřímný krok, i když snad jen nevědomky učiněný, rozdmýchává tu dávno prožitou křivdu, jako by se stala včera. Poslechněte si povídku, v níž se autorka a hlavní hrdinka v jedné osobě musí vyrovnat se svou minulostí, která se jí tak nečekaně připomene… (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku