Události a komentáře (2004)

Přidal: rickie |

Červen 7, 2007

Emil Hakl. Povídka – autorská četba z románu O létajících objektech. Redakce Petra Kunová. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Emil Hakl.

Natočil Český rozhlas, studio Plzeň v roce 2004 (22 min.). Repríza 3. 6. 2007 (ČRo5 – Plzeň) v pořadu Setkání s literaturou, 8. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 20. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 28. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 25. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 13. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn. V červnu 2004 byla na stanici ČRo5 – Olomouc premiéra rozhlasové adaptace „O létajících objektech“. Adaptace byla natočena v režii Michala Bureše v obsazení: Honza, autor (Filip Čapka), Vojtěch (Viktor Dvořák), Monička, jeho přítelkyně(Tereza Mikšíková), pracovník ochranky (Jakub Stich).

Pozn.: Mnoho motivů v jeho tvorbě samozřejmě zůstává a nemění se ani způsob jejich skládání – Hakla lze stále označit za čtivého, neproblematizujícího autora, čerpajícího své náměty z téhož prostředí. V Létajících objektech se ale najednou – nečekaně a jaksi náhodou – objevuje i jistá dávka sebeironie a dokonce mírného smutku, jehož středobodem však nutně není život hlavního hrdiny ve víru konzumní společnosti. V četných případech odpadlo prázdné žvanění, tlachání a plané filosofování. Povídky jsou úsporné, zábavné a dokonce sdělné. (z recenze Marty Ljubkové na webu Iliteratura)

Lit.: Mačas, Dominik: Jedno odpoledne, Vzpomínka na Ozzyho, Trainspoking a další povídky pražského ahasvera Emila Hakla. In web ČRo 3 Vltava, 14. srpen 2024 (článek). – Cit.: Pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař, živil se jako textař v řadě reklamních agentur i jako novinář. Všechny své nabyté zkušenosti bohatě zúročuje ve svých knihách a sám i přiznává, že píše hlavně o sobě. (…)

Ačkoliv v širší známost vešlo Haklovo jméno teprve v souvislosti s jeho prózami, jeho literární začátky spadají už do 80. let. Oficiálně Emil Hakl debutoval v roce 1991 a to jako básník sbírkou Rozpojená slova. O deset let později mu vyšla druhá sbírka Zkušební trylky z Marsu.

„Je to moc divný, když čtyřicetiletej chlápek píše poezii?“ svěřuje se v hospodě na konci 90. let kamarádovi Václavu Kahudovi. „To už se musí mít člověk pořádně rád, to musí nastat masivní egoistická hysterie, aby to mohlo pokračovat. Takovýhle sebestředný hovado ze sebe a sám sobě dělat nebudu, ale co budu dělat, to nevím.“ Kahuda mu připomíná jeho tisíce zážitků, neskutečných historek, průserů a trapáren, u kterých všichni brečeli smíchy a váleli se pod stolem. „A těch ženských?“ A radí mu: „Normálně vyprávěj, nekóduj to do veršů! Pusť to a uvidíŠ!“ Souběžně se sbírkou Zkušební trylky z Marsu v roce 2021 tak vychází i první Haklovy prózy – soubor povídek Konec světa. Od té doby Haklových sbírek povídek vyšlo už několik a právem ho řadí mezi nejvýznamnější osobnosti současné české literatury. (…)

Krůtí prsa a Místo činu Mnichov. Lidská ruka v odpadkovém koši a šest posledních cigaret. Pod sochou Elišky Krásnohorské na Karláku se neslyšně snáší sněhové vločky na dva zpackané lidské osudy. Blízké setkání třetího druhu promění bídu obyčejného dne v něžný dotyk. Poetická povídka o zdánlivě nepoetickém setkání muže a ženy, kteří v intimním přítmí kavárny zabřednou do bolestně upřímného hovoru o životě. (…)

Povídky