Kupředu do minulosti aneb Jak zvládat normální věci v nenormálních situacích 1/??? (2014-2016)
Pořad o věcech, které vás zajímají. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Moderuje Martina Kociánová.
Natočeno 2014-2016. Premiéra 1. dílu 30. 1. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Po zrušení pořadu na veřejnoprávním kanále pokračoval cyklus pod stejným jménem na webu. Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku za rok 2019.
Lit.: Kysa, Leoš: KYŠA: Rozhlas ruší pořad Kupředu do minulosti – vrchol veřejnoprávního kretenismu. In web Lidovky.cz, 14. 12. 2016 (článek). – Cit.: Po dvou letech z éteru zmizí pořad Kupředu do minulosti, který moderovala Martina Kociánová, a za dobu své existence na vlnách Českého rozhlasu Dvojka si u racionálně myslících posluchačů vysloužil pověst nejhloupějšího pořadu, který veřejnoprávní rozhlas za dlouhé roky vytvořil. Za rok 2015 ostatně získala Rada Českého rozhlasu od Českého klubu skeptiků Sisyfos za tento pořad anticenu Bludný balvan.
Pořad jsme kritizovali v červnu loňského roku i na MediaHubu. Jeho hosté se totiž často rekrutovali z alternativního spektra. Přicházeli tam různí alternativní léčitelé, poradci a guruové, kteří přinášeli velmi originální rady na téma lidského zdraví jako například: „Kdyby Světová zdravotnická organizace chtěla opravdu lidi vyvést z deprese, tak by zakázala léky. Tak by zakázala farmaceutickým firmám vyrábět to, co vyrábějí“ či „Dneska není žádným tajemstvím, že 30 % nemocí je zaviněno léky. Léky na nás mají rozhodující negativní vliv.“
Nešlo však jen o hosty, ale hlavně přístup moderátorky k nim – místo snahy o oponování, zasazování jejich názorů do kontextu, přicházela s nadšeným přitakáváním, což byl snad největší problém. Zvát si i do seriozního média můžete koho chcete, ale jsou-li jeho názory v rozporu s vědeckým poznáním, ke kterému došly tisíce vědců poté, co své výsledky podrobili vzájemné kritice a ověřování, měli by takoví lidé mít poměrně jasnou zpětnou vazbu od moderátora. To se nestalo. Místo toho Martina Kociánová předváděla spíš nadšené přitakávání a popouzela k šíření dalších nesmyslů z úst některých hostů.
Hledání jiného pohledu na život?
Pořad tak v podstatě stál na tom, že „přináší alternativní názory a to je přece cenné“. Ostatně to zdůraznili i jeho autoři ve svém rozlučkovém statusu na facebookových stránkách pořadu: Náš sehraný dvoučlenný tým vám mává s pocitem vděku za to, že jsme se mohli na vlnách ČRo2 setkávat a navzájem se podporovat v hledání jiného pohledu na život a na svět, než je ten „většinový, pohodlný a jasný“.
Jenže kritikům pořadu nikdy nešlo o to, že by chtěli slyšet jen většinové a pohodlné názory. To je zásadní nepochopení autorů pořadu. Problém byl vždy v tom, že alternativní názor na oblast lidského zdraví přece není cenný jenom tím, že je alternativní, ale měl by být podložený fakty a výzkumy, ne vírou a osobní zkušeností, která k víře nemá daleko. Je třeba cenný názor, že malé děti by měly být mláceny kladivem do svých pěti po hlavě jenom proto, že jde proti proudu? Proti tomu, co většina lidí považuje za správné? Samozřejmě, že ne. To ovšem autoři pořadu nikdy nepochopili.
A nepochopili to ani zklamaní posluchači, kteří sepsali petici za obnovení pořadu, ve které mimo jiné píší: „Vážený pane řediteli, prosím, zvažte ještě jednou zrušení tohoto pořadu. Pokud jeho důvodem byly volby nemainstreamových hostů, kteří nerazili vždy ten pravý, jediný a správný názor, jak se mnoho lidí domnívá, je to velmi špatný signál o stavu demokracie ve vysílání Českého rozhlasu.
Dějiny vždy ukázaly, že cenzura nebyla tou správnou cestou. Demokracie má sebeočistné procesy, ve kterých si lidé vyberou to, co souzní s jejich naladěním a nezajímavé nechají zapadnout, není potřeba jim podstrkovat to, co si mají myslet a umlčovat ty, kteří se nelíbí. I když někteří měli problém s výběrem hostů paní Kociánové, je chybou jejich tlaku ustupovat a zavádět nějakou cenzuru. Pak již opouštíme půdu demokracie a vracíme se tam, kam nikdo z nás nechce.“
Veřejnoprávní médium by mělo přinášet podložené a pravdivé názory. Je jistě správné dávat prostor těm, kdo přináší něco nového, neotřelého a jdou proti proudu. Jenže je třeba najít hranici mezi jiným pohledem na věc a lží, mezi neotřelostí a hloupostí, mezi originalitou a zdraví nebezpečnými radami, které mohou reálně ublížit nešťastným posluchačům, kteří jim uvěří. To se pořadu vůbec nedařilo. Už jenom proto, že tyto rozdíly nechápal žádný z jeho tvůrců.
ČRo Dvojka chce nyní zkvalitňovat svůj obsah a zrušení pořadu Kupředu do minulosti je k tomu nutným krokem. I když se na vedení stanice vrhne spousta naštvaných fanoušků alternativních směrů, Rozhlas se vydal správným směrem. Snad mu to vydrží.
Lit.: Zandl, Patrik: Jestli chcete nějaký příklad, proč jsou mainstreamová média v krizi… In Facebook, 16. 12. 2016 (status). – Cit.: Jestli chcete nějaký příklad, proč jsou mainstreamová média v krizi, tenhle článek v Lidových novinách je dobrý příklad. Nejde zdaleka jen o text článku, ale i o celý mechanismus kolem, což je fail na fail.
Zkráceně a popořadě: Leoš Kyša (považovaný za Jeremy Clarksona českých léčitelů) ztrhal rozhlasový pořad Kupředu do minulosti zaměřený na „alternativní všecko“. Trhá ho už přes rok a nazývá ho „vrcholem veřejnoprávního kretenismu“, což je za prvé Clarksonovské, za druhé málo lichotivé, za třetí vcelku trefné, protože pořad dělá přesně to, čemu se veřejnoprávní média mají vyhnout: klade na roveň vědu a zcela neprůkaznou „alternativu“. Tedy alternativu, k níž neexistuje žádné ověření a ověřit ji nelze. Takové to léčení rakoviny savem. Někdo na to přísahá, ale nikde nelze dohledat studii, jak se vyvíjela rakovina u dvaceti lidí, které léčili savem. Přitom zrovna tohle, tedy ověření tvrzení, je nejenom základem evropské moderní vědy a také evropské novinařiny. Je zcela pochopitelné, že si to někdo v Rozhlase uvědomil a pořad stáhl ze scény. Kdyby Český rozhlas pořad modifikoval a nejrůznější léčitele konfrontoval s výsledky klinických studií jejich přístupů, pravděpodobně by Leoš Kyša tleskal i v momentě, kdyby se ukázalo, že dvacet lidí z dvaceti se z rakoviny obstříknuté savem skutečně vyléčilo. Protože to je věda: nikoliv domněnky vydávat za přírodní zákony, ale zákony odhalovat, vysvětlovat, ačkoliv jim z počátku třeba nerozumíme.
Nu a pak tu máme ten článek pana Turečka, šéfredaktora české edice National Geographic, což upřesňuji proto, že v takovém postu lze očekávat znalosti diskursu. Už první odstavec je argumentační fail. Zdůrazňovat „pan bakalář Kyša“ znamená zdůrazňovat, že Kyša vlastně nemá nic moc vzdělání a tím také naznačovat, jak si asi tak může dovolit kritizovat takový pořad. Ne každému čtenáři zasvítí varovná kontrolka (tedy že verifikovat se má tvrzení, nikoliv společenský a jiný statut jeho autora), neférovost pořadu samotného i Turečkovy argumentace by měl ovšem odhalit i gymnazista, titul bakaláře je na významové chápání vědy snad až „overqualified“. Naštěstí tím Turečkova argumentace (byť podprahová) končí. Když z Turečkovy reakce vyškrtáte vatu, nezbude už nic, než podpis šéfredaktora NG a zjištění, že dotyčný je manželem té paní, které zrušili pořad, což je asi taky jediný důvod k napsání reakce, jaká by příslušela pláči v hospodě, kterou bych se styděl dát na osobní facebook a která rozhodně neměla putovat do novin. Protože všechna tahle zjištění, která jsem učinil, učiní i čtenář. Pan Tureček nic neřekl, nic nevysvětlil, jen byl nasrán a vyjádřil se. Mohl říct řadu věcných věcí, mohl volat po svobodě slova, mohl volat po „otevírání témat, na které jiní mohou navázat“, mohl udělat řadu věcí, které by naznačily, že jako šéfredaktor NG má alespoň základní ponětí o roli vědy, jen se neorientuje zcela v roli médií. Takhle to vypadá jen tak, že mu manželka večer vyčinila slovy „ty se mě ani nezastaneš“ a on, místo konstatování „dobře, že ti tu kravinu zatrhli“, se šel zastávat. To je ze sexuálního pohledu pochopitelné, pochopitelné ale není, že něco takového Lidovky vydaly a nevrátili to s tím, že článek nemá žádný obsah a tudíž jej není možné publikovat.
Toť asi vše. Pozorný čtenář si všiml a diví se asi tak, jako já. Nepozorný zřejmě kroutí hlavou a jen cítí jisté rozpaky, jejichž příčinu neumí popsat. Tady je. Z Parlamentních listů není někdy do ostatních českých médií daleko.
EDIT: odstavec za třemi pomlčkami jsem vypustil, protože to nebyla pravda, jen se mi svezl nápis Komerční sdělení z inzerce k podpisu autora. O to rozporuplnější dojem mám z toho, proč takové vyjádření editor do novin pustil (peníze jako motivaci bych pochopil snáze)
—
A víte, co je na tom všem největší legrace? Článek pana Turečka je označený jako Komerční sdělení. I když je v rubrice Názory. Takže on si ho zaplatil? Jen to skoro není vidět (protože ten nápis Komerční sdělení je tak malým písmem a tak na konci, že jsem si toho málem sám nevšiml)? Jak se liší skoro neoznačené komerční sdělení Tomáše Turečka v Lidovkách od neoznačeného článku hejtmana Haška v Parlamentních listech?
Lit.: anonym: Protest proti zrušení pořadu Kupředu do minulosti. In web Petice24, 11. 12. 2016 (protest). – Cit.: OTEVŘENÝ DOPIS – PROTEST PROTI ZRUŠENÍ ROZHLASOVÉHO POŘADU KUPŘEDU DO MINULOSTI
Komu: Generálnímu řediteli Českého rozhlasu panu Mgr. René Zvoralovi
Vážený pane generální řediteli,
protestujeme proti ukončení pořadu Kupředu do minulosti, který byl unikátní jak výběrem hostů, tak citlivým a kultivovaným moderováním Martiny Kociánové.
Tento pořad byl unikátní a nenahraditelný, dostávali v něm prostor vzácní hosté, které jinde není mnoho slyšet a moderátorka zvládala velmi dobře někdy i napjaté situace.
Oceňovali jsme inteligentní dotazy, nenávodné otázky, kterými se paní Kociánová nesnažila hosty dotlačit do některého jí blízkého myšlenkového konstruktu, jak to občas slýcháme u jiných moderátorek pořadů, neskákala hostům neuroticky do řeči.
Vážený pane řediteli, prosím, zvažte ještě jednou zrušení tohoto pořadu. Pokud jeho důvodem byly volby nemainstreamových hostů, kteří nerazili vždy ten pravý, jediný a správný názor, jak se mnoho lidí domnívá, je to velmi špatný signál o stavu demokracie ve vysílání Českého rozhlasu.
Dějiny vždy ukázaly, že cenzura nebyla tou správnou cestou. Demokracie má sebeočistné procesy, ve kterých si lidé vyberou to, co souzní s jejich naladěním a nezajímavé nechají zapadnout, není potřeba jim podstrkovat to, co si mají myslet a umlčovat ty, kteří se nelíbí. I když někteří měli problém s výběrem hostů paní Kociánové, je chybou jejich tlaku ustupovat a zavádět nějakou cenzuru. Pak již opouštíme půdu demokracie a vracíme se tam, kam nikdo z nás nechce.
Věřím, že tito kritici mají vždy možnost přeladit, ale nám, kteří její pořad oceňovali a měli rádi, už žádná alternativa ve Vašem médiu nezbyla.
Lit.: Hazdrová-Kopecká, Eva – Groman, Martin: Stížnost posluchačky D. Bočkové ohledně zrušení pořadu „Kupředu do minulosti“ (březen 2017). In web ČRo, 29. 3. 2017 (odpověď Rady ČRo na stížnost + vyjádření vedení ČRo). – Cit.: Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 3. 2017. (…)
Vážená paní magistro,
děkujeme za Váš dopis a jsme rádi, že rozhlasový pořad dovede vyvolat tak velký zájem, jaký jste svou peticí proti zrušení Kupředu do minulosti vybudila Vy. Nicméně právě v reakci na Vaši petici v prvé řadě jednoznačně odmítáme, že by nás k tomuto kroku vedly politické či jiné zákulisní tlaky, jak by mohlo být z textu petice i Vaší stížnosti pochopeno. Ani Vámi uváděný spolek Sisyfos neměl se zrušením zmíněného pořadu nic společného.
Důvody byly výlučně v rovině obsahové a dramaturgické. S novým vedením rozhlasu, Programu i stanice přicházejí zcela přirozeně změny. Snad jste už některé na ČRo Dvojka i zaznamenala: posilujeme důraz na poznávání a popularizačně-vzdělávací pořady, intenzivně pracujeme s hudební dramaturgií (rozšiřujeme záběr směrem k instrumentální hudbě, francouzským šansonům i současné tvorbě) atd.
Pořad Kupředu do minulosti (vysílaný od ledna 2014) měl původně nabízet „staré recepty na nové problémy“. Časem se ale stále více měnil v pořad aktuální publicistiky reagující mj. na migrační či finanční krizi, problematiku blackoutu, islámu, kolapsu společnosti, konce civilizace atd. Pro pořady tohoto typu máme prostor na jiných stanicích Českého rozhlasu, ČRo Dvojka chce v našem portfoliu plnit převážně rodinnou, relaxační, zábavnou a oddechovou funkci. Ostatně text Vaší petice jasně dokládá, že pořad vnímáte spíše jako politický, analytický. Kupředu do minulosti nabízelo jistě také mnohá témata patřící do pořadů poradenských jako tématika soli a její přemíry v naší stravě, cukru, výchovy, vztahů v rodině, permakultury – těmto a podobným okruhům se ČRo Dvojka i nadále věnuje jak ve své dopolední Poradně, tak v Kávě o čtvrté.
ČRo Dvojka by ale měla být samozřejmě i stanicí, která nabídne poznání a vzdělání. Pečlivě proto volíme odborníky na daná témata. Posluchači ČRo Dvojky, jak víme z analýz i jejich ohlasů, mají v mimořádné oblibě pořady historické, proto jsme od nového roku zaměřili podvečery ve všední dny především na historická témata. V rámci zjednodušení struktury programového schématu budou v jednotném čase a do tohoto rámce Kupředu do minulosti ve své dnešní podobě již nezapadá. O jeho zajímavé hosty ale posluchači nepřijdou: hned několik z nich, Václava Cílka, Andora Šándora, Cyrila Höschla a další, našim posluchačům nabízí dopolední pořad Jak to vidí, a to dokonce s podobnými či shodnými tématy. Martina Kociánová také zůstává moderátorkou Českého rozhlasu ČRo Dvojka – moderuje Hosta do domu, hodinový pořad v dopoledním prime-timu (!), kam si v součinnosti s dramaturgií stanice bude zvát své hosty. Výběr hostů v médiu veřejné služby ovšem nemůže být na libovůli či myšlenkovém okruhu jednoho moderátora, jak se to v případě Kupředu do minulosti – i přes opakovanou snahu toto s autory pořadu řešit – občasně dělo. Jsme přesvědčeni, že jeho přípravě mohla předcházet mnohem širší diskuse.
Vážená paní Bočková, věříme, že se shodneme na tom, že demokracie není a nemůže být ohrožená zrušením jednoho pořadu na jedné stanici, zrušením jedné rubriky v novinách, zrušením jednoho pořadu v televizi. Demokracii může ale ohrozit i přesvědčení o vlastní pravdě a snaha vidět za každým rohem blíže nespecifikované nebezpečí. Bezdůvodná panika většinou způsobí více škody než nepopulární rozhodnutí vědomě zrušit jeden pořad a nahradit jej jiným.
Věříme, že jsme Vám dostatečně zdůvodnili naše programové rozhodnutí (nikoli politické, jak je nám podsouváno), a že nadále zůstanete naší posluchačkou, která si z nabídky našich 23 stanic a jejich 24hodinového vysílání vybere to, co je Vám blízké. Veškeré naše konání totiž směřujeme právě k vám, našim posluchačům, neboť i při programových změnách a neutuchajícím hledání nových typů pořadů a formátů jsme motivováni pouze snahou nabídnout vám všem to nejlepší, čeho jsme schopni.
Lit.: Rožánek, Filip: Rozhlas ruší kritizovaný pořad Kupředu do minulosti. In web IHned, 12. 12. 2016 (článek). – Cit.: Pořad Martiny Kociánové končí po dvou letech, nespokojení posluchači stvořili petici.
Druhá nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu, Dvojka, oznámila novinky v programovém schématu na příští rok. I v nových pořadech se bude především nostalgicky vzpomínat, ať už na umělecké osobnosti nebo na důležité okamžiky národních dějin.
Posluchače tak čeká ohlédnutí za historií skupiny Olympic, ještě hlouběji do minulosti se vydá cyklus Osudové ženy, který se zaměří na 19. a 20. století. Jedenáct dílů bude mít seriál o tradici českého a světového cirkusu. Připomínat se budou českoslovenští legionáři, operace Anthropoid i myšlenky Karla Čapka.
Vedle těchto novinek zůstávají tradiční pořady jako jsou rozhlasové četby a hry, pohádky, vědecký pořad Meteor, talk show Tobogan, historický exkurz Toulky českou minulostí nebo rozhovory v Nočním Mikrofóru.
Zrušeny jsou Šlágry od srdce s Václavem Hybšem, ve schématu se už neobjeví ani týdeník o českých filmových komediích Bijáček nebo autorský pořad Felixe Slováčka Felixír.
Zatím největší ohlas na sociálních sítích vyvolalo ukončení pořadu Martiny Kociánové Kupředu do minulosti, jehož poslední díl Dvojka odvysílá 27. prosince. Někdejší futurologické okénko, které si pohrávalo například s představou, jak by se Česko vyrovnalo s blackoutem, se postupně posunulo spíše k rozebírání alternativní medicíny a podobných témat.
„Dávné recepty na současné problémy,“ jak zní motto půlhodinové relace, jí vytvořily stálý okruh fanoušků na sociálních sítích, kde se záznamy pořadu mohutně sdílely. Například říjnový rozhovor s esejistou Luďkem Frýbortem o uprchlické krizi vyvolal na Facebooku více než 5400 interakcí.
Pořad byl ale také předmětem kritiky odborníků a posluchačů, kteří se obraceli na Radu Českého rozhlasu kvůli dílům, ve kterých vystupovali kontroverzní hosté, například autorka knihy Doba jedová Anna Strunecká nebo „zakladatel Univerzity nové doby“ Milan Calábek, s nímž moderátorka řešila možnosti přírodní léčby Alzheimera a rakoviny.
Rozhlas kritiku odmítal s tím, že „pořad otevírá často témata, na která si mainstreamová média netroufala, protože to nejsou vždy témata optimistická a že k diskusi nad nimi nelze přistupovat s běžnou mírou politické korektnosti“.
Za „odstrašující zdůvodnění vysílání pavědeckých dílů“ letos Rada Českého rozhlasu obdržela stříbrný Bludný balvan, anticenu od skeptického sdružení Sisyfos.
„Mám radost z toho, že jsem si mohla povídat s tolika lidmi, kteří nemají pocit, že už pravdu našli, ale stále jí poctivě hledají. Mám radost z toho, že jsme spolu s vámi mohli hledat i jiný pohled na život a věci kolem nás, než je ten většinově přijatelný,“ komentovala na Facebooku rozhodnutí stanice moderátorka Martina Kociánová.
Části posluchačů se zrušení pořadu nelíbí a na facebookové stránce pořadu se začali svolávat k podepisování on-line petice adresované generálnímu řediteli Českého rozhlasu. V pondělí odpoledne měla 170 podpisů.
Stanici Dvojka poslouchá každý den v průměru 361 tisíc posluchačů, týdenní poslechovost činí 565 tisíc lidí. Nejsilnější publikum má podle Radio projektu ve věkové skupině 60+.
Lit.: anonym: Bludné balvany za rok 2015: MUDr. Hnízdil i Český Rozhlas. In web Manipulátoři, 1. 4. 2016 (článek). – Cit.: Stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2015 – Rada Českého rozhlasu v Praze za odstrašující příklad zdůvodnění, proč Český rozhlas Dvojka vysílal pavědecké díly v seriálu „Kupředu do minulosti“
V seriálu „Kupředu do minulosti“ se rozhlasová dramaturgie snažila v I. pololetí roku 2015 přivést k mikrofonu ponejvíce nejrůznější pomatence, kteří tvrdí, že rozvíjejí starobylé zkušenosti a kritizují soudobé poznání jako škodlivé, anebo slepou uličku. Děje se tak prý zejména v oborech, které se týkají lidského zdraví a nemoci.
V prvním čtvrtletí minulého roku se tak dostali k mikrofonu veřejnoprávního Českého rozhlasu na stanici Dvojka lidé, kteří v předešlých letech obdrželi za své evidentní bludy Balvany Sisyfa: Milan Calábek (2001, stříbro), Ing. Jiří Kuchař (2003, zlato), Jaroslav Dušek (2007, stříbro), MUDr. Josef Jonáš (1999 a 2008, 2x zlato). V seriálu vystupovali jako úctyhodní experti, s nimiž vedla moderátorka přátelský rozhovor. Nebyl tam přizván žádný oponent kvůli tak často zdůrazňované vyváženosti. Žádný ze zmíněných řečníků se nemůže pochlubit tím, že by byli svá tvrzení obhájili na stránkách příslušných recenzovaných odborných časopisů z daného oboru, což je normálně podmínkou, aby laická veřejnost od nich mohla získat ověřené informace.
Jeden z posluchačů Českého rozhlasu, který není členem Sisyfa, se obrátil 28. 5. 2015 na Radu Českého rozhlasu, jejímž hlavním úkolem je kontrolovat, zda veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu ve svém vysílání dodržují ustanovení zákona č. 484/1991 Sb., se stížností, že v tomto seriálu porušil podle jeho názoru Český rozhlas ustanovení §2, odst. (2a): „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“
Stěžovatel poukázal také na dva články z webu stanice Dvojka, kde jsou autentické citace rozhovorů, jež v rámci seriálu Kupředu do minulosti vedli Milan Calábek (vysílání 17. 3. 2015) a dále MUDr. Josef Jonáš a Ing. Jiří Kuchař (vysílání 7. 4. 2015), kteří tam kritizovali vědeckou medicínu a propagovali mastičkáře. Mimochodem, Milan Calábek v 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s nechvalně známou Psychoenergetickou laboratoří Prof. Františka Kahudy. Žádný z nich však svá tvrzení předtím nezveřejnili v odborném vědeckém časopise; všechno je to neověřená dojmologie, která nemá ve veřejnoprávním vysílání co dělat.
Zajisté lze ocenit, že Rada Českého rozhlasu zveřejnila 29. 7. 2015 své stanovisko ke stížnosti posluchače, jak jí to zákon ukládá. Rada se však mýlí v interpretaci zákona, když ve svém stanovisku tvrdí, že je úkolem Českého rozhlasu, aby „dával prostor také alternativním náhledům“. To přirozeně platí pro debatu mezi odborníky, kteří mají příslušnou erudici, a často dospívají k různým náhledům. Mohou proto o nich vést před posluchači kvalifikovanou polemiku. Nemá však žádný veřejnoprávní smysl vést takovou polemiku mezi odborníky a šarlatány, kteří pouze silně mávají rukama, ale nic z toho neprokázali studií v recenzovaném odborném časopise.
Kdyby byla Rada Českého rozhlasu kompetentní, mohla tuto elementární zásadu zveřejňovat ověřené informace prosadit – jak to ostatně posluchač ve shodě s literou i duchem zákona žádal. Místo toho ve svém zdůvodnění, podle něhož v uvedených dílech seriálu zákon porušen nebyl, citovala stanovisko vedení stanice Dvojka, které obhajuje prezentaci nekompetentních výmyslů, zatímco vědeckou metodu poznávání považuje za „různá klišé“. Jako kouzlo nechtěného pak vyznívá tvrzení, že „ani naše vysoce vyspělé zdravotnictví se neuzavírá novým metodám a postupům, novým léčebným látkám. Důkazem může být i to, že v minulých dnech byla ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové otevřena Klinika tradiční čínské medicíny, přičemž donedávna byli lidé využívající postupy čínské medicíny považováni za šarlatány”.
Radě Českého rozhlasu blahopřejeme, že se v úsilí šarlatánů a pavědců mást českou veřejnost přidala tak jednoznačně na jejich stranu, což nelze neodměnit stříbrným Bludným balvanem Sisyfa za rok 2015 v kategorii družstev.
Příloha: Seznam pavědeckých dílů v seriálu „Kupředu do minulosti“
- Stručný slovník pojmů k rozhovoru s panem Milanem Calábkem, 17. 3. 2015 (viz. další odkaz)
- Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami, 17. 3. 2015
- Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí, 24. 3. 2015
- Recepty Jiřího Kuchaře a Josefa Jonáše na výrobu přírodních léčiv, 1. 4. 2015
- Máme zakořeněný strach z infekcí, proto jsme uvěřili v zázračnou moc antibiotik, říká Josef Jonáš, 31. 3. 2015
- Josef Jonáš: Přírodní antibiotika nemohou hrát prim, protože nás ovládá obrovská, do civilizace zažraná, manipulace, 7. 4. 2015
- Cukr si bere z našeho těla to, o co byl rafinací připravený, říká Jiří Kuchař, 9. 6. 2015
- Jiří Kuchař radí zdravé náhražky bílého cukru a recepty na zdravé sladkosti, 16. 6. 2015
- Josef Jonáš: Síla ekonomiky, lobbingu a lidských chutí je tak obrovská, že kdo nechce, tak škodlivosti cukru neuvěří, 16. 6. 2015
- Včelstva krmená medem spotřebují o třetinu méně zásob a jsou mnohem vitálnější, než když jsou na cukru, 22. 9. 2015
Lit.: Kyša, Leoš: Nejen ČT má problém s šířením alternativních nesmyslů. Český rozhlas jí zdatně sekunduje. In web Mediahub, 25. 6. 2015 (článek). – Cit.: (…) Co by ale v aktuálním rozhořčení nad pořadem Utajená data nemělo zaniknout, je smutný fakt, že co páchá Česká televize za peníze veřejnosti, není až tak výjimečné ve srovnání s tím, co dokáže vyplodit Český rozhlas (také za peníze veřejnosti). Baštou alternativních „názorů“ je zde aktuálně pořad Kupředu do minulosti, moderovaný Martinou Kociánovou, kam si nezřídka zve alternativní „odborníky“ na lidské zdraví, které ale vědecká obec nejen, že nebere vážně, ale zpravidla má s nimi a jejich názory vážný problém. Ne, tak Český rozhlas.
Veřejnost se v různých dílech pořadu proto mohla dozvědět tato alternativní moudra:
Rafinovaný cukr je nebezpečný a „nemocnice, to je cash-flow. To nemá nic společného s uzdravováním“
Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí (Což lidu vysvětlil odborník na slovo vzatý – Milan Calábek, jinak také režisér, ezoterik a expert na aurickou typologii)
„Lidé začali slepě věřit síle antibiotik a přestali věřit své vnitřní síle.“
Co je nejhorší, na jakoukoliv kritiku, v tomto případě na facebookových stránkách pořadu, opět přichází obrana ve stylu: „Dali jsme prostor jedné straně, příště dáme zase jiné a netvrdíme to my, ale přece ten člověk, my jsme jen dali prostor pro vyjádření“.
Opět to znamená, že mohu jako novinář udělat rozhovor s neonacistou o tom, proč je potřeba vraždit Romy a na námitky odpovědět, že třeba někdy udělám i něco s nějakými romskými hudebníky, a bude to vyvážené?
Posluchač Rozhlasu logicky předpokládá, že lidé, kteří v Rozhlase prezentují své názory, jsou ti, které redaktoři prověřili, a pozvali proto, že netvrdí nesmysly, ale přináší skutečně důvěryhodné informace. Angažmá ve vysílání těmto „odborníkům“ tak dává nejen skvělou reklamu pro jejich byznys, ale současně posiluje pocit veřejnosti, že jejich názory jsou zcela legitimní, podložené tvrdými fakty a lze je brát jako důvěryhodné.
Problémem je, že tu nejde o jednotlivé pořady jako Nedej se plus či Kupředu do minulosti, které se pod tlakem médií a veřejnosti dostanou na přetřes v nějakém etickém panelu nebo se nad nimi zamyslí pan generální. Jde tu o celý systém našich veřejnoprávních médií, která jsou schopna šířit ničím nepodložené nesmysly, a ohánět se přitom vyvážeností a pluralitou názorů. Jenže jsou prostě tvrzení, která se dají podložit nějakými důkazy a která ne. Nebo je pro veřejnoprávní média relevantní každý názor, byť je vycucaný z prstu (nebo internetu, což dnes vyjde na stejno)?
Tak schválně, když začnu mluvit o tom, že olizování monitoru mého počítače vyléčí rakovinu v jakémkoliv stádiu, za jak dlouho mě pozvou do pořadů Nedej se plus a Kupředu do minulosti jako odborníka jehož slova je třeba brát vážně? Dal bych tomu měsíc, maximálně dva.
Lit.: -jzl-(= Zelenka, Jakub): Spisovatel Kuras naštvaně opustil studio Rozhlasu při debatě o islámu. In web Lidovky, 26. 11. 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Českém rozhlasu se strhla ostrá debata o islámu. Český spisovatel a dramatik židovského původu Benjamin Kuras dokonce opustil během vysílání studio, protože druhý host, arabista Jan Čuřík, prohlásil, že Kuras mluví o islámu jako nacisté o holocaustu.
„Toto je neuvěřitelná debata. Já mluvím o obraně demokracie a vy mluvíte o nacismu,“ řekl Kuras před tím, než naštvaně opustil studio Českého rozhlasu.
Čuřík před osudnou výměnou názorů totiž přirovnal Kurasovy argumenty k těm, které pronášeli nacisté během holocaustu. „Já jsem si o víkendu procházel citace československého tisku z roku 1938, které jsou k dispozici na stránkách věnovaných holokaustu a mě úplně fascinuje, jaká podobná slova pronáší pan Kuras a která slyšíme každodenně kolem sebe.“
Moderátorka Martina Kociánová se snažila situaci na poslední chvíli zachránit. „Pojďte si dát ještě chvíli pauzu,“ vyzvala rozpačitě hosty, ale neúspěšně. „Milí posluchači, za více než 20 let, co jsem v médiích, se mi nestalo, abych uprostřed rozhovoru zůstala ve studiu sama,“ konstatovala.
I předchozí díly pořadu o soužití s islámem vyvolaly velké emoce. „Jak jste slyšeli, debata na toto téma není jednoduchá ani mezi odborníky. O to důležitější je o islámu více vědět a mluvit otevřeně,“ míní moderátorka Kociánová.
Lit.: Kociánová, Martina – Gabrielová, Gabriela: Otázka soužití s islámem rozlítila hosty a vyprovokovala k odchodu ze studia Dvojky. In web ČRo 2 Praha, 26. 11. 2014 (článek + přepis rozhovoru + nahrávka). – Cit.: Za více než 20 let co jsem v médiích, se mi nestalo, abych uprostřed rozhovoru zůstala ve studiu sama. Až teď. Říká moderátorka pořadu Martina Kociánová.
Třetí díl o soužití s islámem vyvolal v diskutujících opět velké emoce. Pokládáte si často otázku jaká je při sílícím vlivu muslimů budoucnost Evropy? Spolu s odborníky se na ni pokoušela odpovědět i Martina Kociánová.
„Milí posluchači, za více než 20 let co jsem v médiích, se mi nestalo, abych uprostřed rozhovoru zůstala ve studiu sama. Až teď. Jak jste slyšeli, nebo si poslechnete, debata na toto téma, není jednoduchá ani mezi odborníky. O to důležitější je o islámu více vědět a mluvit otevřeně,“ říká moderátorka.
Malá rekapitulace
Pro lepší pochopení celého sporu je potřeba vědět, s jakým názorem se naši hosté rozloučili v minulém díle:
Benjamin Kuras: … ti původní muslimové, které člověk znal, ti mizí a nastupuje nová generace úplně zblázněná, poblouzněná, která neskrývá před veřejností, že nás tady chtějí zahltit, pohltit, poislámštit a nebo zabít a už se s tím nikdo netají…
Jan Čuřík: Ve Francii jsou tisíce lidí severoafrického původu, kteří jsou dobře etablovaní ve francouzském společenském životě….
Začátek sporu odborníků
Přicházíme v míru ovládnout vás dělohami našich žen. Tato věta odstartovala hádku mezi arabistou Jiřím Čuříkem a spisovatelem, který žije ve Velké Británii, Benjaminem Kurasem. Přečtěte si přepis inkriminované části živého vysílání:
J. Čuřík: Tato věta je klasický příklad toho, jak vznikají klišé. Výrok je připisován tuniskému prezidentovi Habíbu Burgibovi, mnohokrát si ho půjčil i libyjský vládce Kadáfí. Přitom vlastně není dohledatelný, protože když měl být pronesený, nebyl internet. Je třeba hodnotit věci podle činů a ne podle slov.
B. Kuras: Přesně tak. A bez ohledu na to, kdo tento výrok pronesl, tak historie se jím řídí a islámská porodnost v evropských zemích je 3-4 násobná. Jak jsem již uvedl v prvních třídách je ve větších městech víc muslimů než ostatních náboženství – tedy ne jen křesťanů. Čili ten výrok mohl říct kdokoli, je to úplně lhostejné.
J. Čuřík: Je velmi pravděpodobné, že porodnost evropských muslimů je zcela na úrovni průměrné porodnosti jejich zemí. Ve středomoří nebo řekněme na území jižní Evropy a Blízkého východu jsou jen dva státy, které mají výrazně vyšší porodnost. To jsou palestinská území západní břeh, Gaza a potom Izrael, především v oblasti židovských osad.
Moderátorka Martina Kociánová: Pane Čuříku vrátím se tedy k té situaci, kdy jste říkal (v minulém díle viz. audio), že ta situace ve Francii je stran adaptace muslimů mnohonásobně lepší než ve Velké Británii a pan Benjamin Kuras říká, že podle jeho informací je situace ve Francii mnohem horší. Myslel jste to tedy ironicky?
J. Čuřík: Samozřejmě si myslím, že informace, které podává pan Kuras o Velké Británii, jsou informace zcestné (byť mu neberu jeho 40 let života ve Spojeném království). Vnímání muslimů je asi individualizovanou záležitostí a plně rozumím tomu, že u některých lidí dokáže tato velká komunita, pokud se vůbec komunitou dá nazvat, vzbuzovat obavy, strach. U některých zase vzbuzuje empatie a potřebu je pochopit a vnímat proces neúspěšné integrace.
Spisovatel, který žije ve Velké Británii Benjamin Kuras: My muslimy chápeme právě tak, jak se chovají dnes. A tak jak se chovají dnes, ohrožuje všechna ostatní náboženství, ateismus a sekulární demokracii.
B. Kuras: Pan Čuřík tady předvádí to, čemu se v Anglii říká: Nedovolit faktům, aby narušily ideu. Mě pobavil váš výklad zákonů šaría. Že to jsou drobnosti každodenního života. Četl jste zákony šaría? Kdybyste je četl, tak byste věděl, že podle nich muslim vládne nemuslimovi, žena má poloviční právo, muslim, který se obrátí na tu chybnou víru, podléhá trestu smrti. Četl jste to nebo si jen tak vyprávíte, jak si smějí stříhat nehty a kterou nohou smějí chodit na záchod?
J. Čuřík: Pane Kurasi, právo šaría v pravém slova smyslu neexistuje. Je to mnohem komplikovanější.
B. Kuras: Ale vy jste sám řekl, že jste nečetl Korán, hádísy ani sunny. Co teda víte o zákonech šaría?
J. Čuřík: Je možné a podle mého názoru potřebné, abychom naše vrstevníky muslimy chápali podle jejich dnešního žitého života a ne prostřednictví 1400 let starých textů.
B. Kuras: No my je chápeme právě tak, jak se chovají dnes. A tak jak se chovají dnes, ohrožuje všechna ostatní náboženství, ateismus a sekulární demokracii.
J. Čuřík: Beze sporu máte tuto zkušenost, já vám ji neberu.
B. Kuras: A vy nemáte tu zkušenost?
J. Čuřík: Má zkušenost s muslimy je zcela odlišná.
M. Kociánová: Podle čeho se má člověk sledující současné dění ve vztahu k islámu orientovat?
B. Kuras: Já bych na to měl velmi jednoduchou odpověď. Lidé by se měli zamyslet v jaké zemi chtějí žít. My máme to štěstí, že žijeme v západní demokracii, kde máme zaplať pánbůh multikulturalismus. Nebo taky můžeme žít v systému, kde si může banda 25 letých výrostků zahrát na Mohameda a Abú Bakra a obsadit zemi, vyvraždit nebo vyhnat všechny křesťany, vyhodit do povětří všechny šíitské mešity, ukrást všechen jejich majetek. Chceme my žít v této společnosti nebo nechceme?
Věřím tomu, že s panem Kurasem stojíme na zcela opačných pohledech na tuto problematiku a pravděpodobně se skutečnost nachází někde mezi tím, říká Jan Čuřík.
A pokud chceme žít v naší západní civilizaci, která vznikla díky určitým kořenům antickým, biblickým, renesančním a osvícenským, tak si musíme říct, dobře, pokud tady chtějí muslimové s námi žít, musí se přizpůsobit těmto pravidlům a musí se vzdát džihádu (což znamená ovládnutí světa a ovládnutí jinověrců) a zákonu šaría, které jsou v absolutní rozporu se všemi ústavami západní Evropy a s lidskými právy. To řešení je jednoduché. Já nevím, jak by si to pan Čuřík jinak představoval.
J. Čuřík: Já jsem si o víkendu procházel citace československého tisku z roku 1938, které jsou k dispozici na stránkách věnovaných holokaustu a mě úplně fascinuje jaká podobná slova pronáší pan Kuras a která slyšíme každodenně kolem sebe. Jsou…
B. Kuras: Toto je neuvěřitelná debata. Já mluvím o obraně demokracie a vy mluvíte o nacismu.
Rychlý konec
Je více než zřejmé, co se stalo finální rozbuškou. Poslechněte si tedy sami, jak debata po kontroverzním přirovnání pana Čuříka pokračovala a také předčasně skončila.
Pozvání do druhé části pořadu přijal politolog, ekonom a publicista Petr Robejšek.
Lit.: Kociánová, Martina: Kupředu do minulosti aneb Jak má normální člověk zvládnout nenormální situace. In web ČRo 2 Praha, leden 2014 (článek). – Cit.: Na jak křehkých základech naše civilizace stojí? A proč jsme se jí, navzdory tomu, my všichni bezmezně odevzdali do rukou?
Pitná voda, elektřina, plyn, lékařská péče, veřejná hromadná doprava, pohonné hmoty atd. atd. Samozřejmost nebo velice křehká půjčka? Umíme si vůbec představit, o co v životě bychom přišli, kdyby například na delší dobu zkolabovala přenosová soustava a nešel elektrický proud?
Ještě naši dědové by se bez všech těchto vymožeností obešli, pro nás by to byla katastrofa…
S vědci, analytiky, řídícími pracovníky a odborníky v nejrůznějších oblastech, hledat odpověď na otázky, zda si umíme představit život bez civilizačních vymožeností a zda bychom v takovéto konfrontaci obstáli.
Dozvíte nejen jak využít nejmodernější technologie ve snaze být nezávislý na centrálních zdrojích a zásobování, ale také se rozvzpomeneme na všechny staré a osvědčené recepty a postupy našich předků.
Až pořad jednou skončí, tak budete samostatní, svobodní a dokážete se postarat nejen sami o sebe, ale i o své rodiny. Bez ohledu na to, jaká situace bude ve světě, v Evropě i u nás doma. (…)
Historie pořadu:
Pořad se začal vysílat 30. ledna 2014 pod hlavičkou pořadu Kontakt Dvojky jako jeho speciální čtvrteční vydání. Od úterý 20. května 2014 se pořad osamostatnil a získla nový vysílací čas.
Obsah:
1. Kupředu do minulosti: Co vše nebude fungovat v případě blackoutu? – 1. Hosté: odborníci Václav Bartuška, Martin Koller, Vladimír Tošovský. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 30. 1. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
2. Kupředu do minulosti: Jak by výpadek elektřiny ovlivnil naše okolí? – 2. Hosté: odborníci Václav Bartuška, Vladimír Tošovský a Martin Koller. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 6. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
3. Kupředu do minulosti: Co se stane, když v medicíně „dojde šťáva“? O diagnostice, léčení, o medicíně bez elektřiny – 1. Hosté: primářka Jitka Vydrová, stomatolog Jindřich Charvát a MUDr. Věra Dolejšová. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 13.2.2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
4. Kupředu do minulosti: Lékaři a totální výpadek elektrického proudu -2. Hosté: lékařky Radka Čapková, Barbara Čvančarová, terapeut Richard Prouza, Luděk Prudil z ministerstva vnitra. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 20. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
5. Kupředu do minulosti: Praha simulovala blackout – 1. Hosté: Josef Juránek, ředitel odboru Magistrátu hl.m. Prahy, Luděk Prudil, ředitel Odboru operačního řízení MV, Jakub Klucho, HZS Moravskoslezského kraje. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 27. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
6. Kupředu do minulosti. Jak dopadlo cvičení, které simulovalo blackout na území Prahy – 2. Hosté: Josef Juránek, ředitel odboru pražského magistrátu, bezpečnostní analytik Andor Šándor, Jakub Klucho z HZS Moravskoslezského kraje. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 6. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
7. Kupředu do minulosti. Je nás naše půda schopna uživit a umíme to s ní? Hosté: Agrární analytik Petr Havel, Jakub Hruška, biogeochemik a vysokoškolský pedagog z České geologické služby. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 13. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
8. Kupředu do minulosti: Hrozí nám sucho? Jak se s tím vyrovná naše zemědělství? Hosté: geolog a klimatolog Václav Cílek, agrární analytik Petr Havel. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 20. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
9. Kupředu do minulosti: Ropa a zemní plyn, suroviny, které dovážíme. Dostaneme v pořádku náš příděl ropy a plynu? A když ne, co uděláme? Hosté: Pavel Kavina a Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu. Moderuje: Martina Kociánová. Premiéra 27. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
10. Kupředu do minulosti: Alternativy ropy a zemního plynu. Hosté: Jana Caletková, odbornice na energetiku, vodní hospodářství a bezpečnost potravin, Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 3. 4. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
11. Kupředu do minulosti. Energeticky nezávislé a soběstačné domy. Hosté: ing. arch. Pavel Fojt, majitel nově postaveného ostrovního domu, Karel Otýs, ostrovní dům vytvořil ze starého rodinného domu. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 10. 4. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
12. Kupředu do minulosti: Soběstačný zemědělský ostrov. Hosté: zemědělec Tomáš Svoboda, agrární analytik Petr Havel, předseda svazu PRO-BIO Zdeněk Perlinger. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 24. 4. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
13. Kupředu do minulosti: Klimatické změny. Jsou současné výkyvy počasí jen normální rozmar nebo signalizují přicházející zásadní změny? Host: Václav Cílek, geolog, klimatolog a filozof. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 8. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).
14. Víme, co jíme? Hosté: prof. Anna Strunecká, vědkyně, autorka knihy Doba jedová, Irena Michalová za Sdružení českých spotřebitelů, Petr Cuhra, ředitel Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 20. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
15. Jakou roli hraje v našem jídelníčku chemie. Hosté: prof. Anna Strunecká – česká vědkyně, pedagožka a spisovatelka, autorka knihy Doba jedová. Petr Cuhra – ředitel Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské nspekce v Praze. Irena Michalová ze Sdružení českých spotřebitelů. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Premiéra 27. 5. 2014 (ČRo2 Praha, 18:30 h.; 29 min).
??. Proč a jak zanikly mnohé staré civilizace? (1) Skupina vědců, historiků, biologů, klimatologů zjistila, že příčiny zániku starých civilizací se opakují. Jde vysledovat v jakém „úpadku“ je právě naše společnost? Dá se proces kolapsu zvrátit nebo zastavit? Je naše civilizace na případné změny připravena. Dá se na ně vůbec připravit? Hosté: Prof. Miroslav Bárta – ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze. Prof. Martin Kovář – ředitel Ústavu světových dějin FF UK v Praze. Mgr. Petr Pokorný – biolog z Centra pro teoretická studia UK, který se zabývá ekologií velkých časových měřítek. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Natočeno 2014. Premiéra 17. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 22 min).
Proč a jak zanikly mnohé staré civilizace? (2) Skupina vědců, historiků, biologů, klimatologů zjistila, že příčiny zániku starých civilizací se opakují. Jde vysledovat v jakém „úpadku“ je právě naše společnost? Dá se proces kolapsu zvrátit nebo zastavit? Je naše civilizace na případné změny připravena. Dá se na ně vůbec připravit? Hosté: Prof. Miroslav Bárta – ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze. Prof. Martin Kovář – ředitel Ústavu světových dějin FF UK v Praze. Mgr. Petr Pokorný – biolog z Centra pro teoretická studia UK, který se zabývá ekologií velkých časových měřítek. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Premiéra 24. 6. 2014 (22 min)
Ztraceni v lese. Prázdninové díly věnujeme faktu, že nás to v létě do lesů a hor v Česku i v Evropě láká, ale v přírodě se umíme orientovat stále méně a děláme chyby, které mohou být nebezpečné. Přespat nečekaně v lese, protože se ztratím není pro nás dobrodružné, ale stresující. Ztrácíme kontakt s přírodou, nevyznáme se v ní a podezříváme ji, že je k nám nepřátelská. Jak se v přírodě neztratit a když už se ztratíme, jak se bezpečně najít a jak si poradit. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Premiéra 22. 7. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min)
Jsme „poseroutkové“ z města? Elitní voják a instruktor je naším průvodcem. Připravili Martina Kociánová a Ladislav Henek. Premiéra 12. 8. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min)
Soužití s islámem III. díl. Hovoří Jan Čuřík a Benjamin Kuras. Premiéra 25. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Obsahuje hádku J.Čuříka a B. Kurase. Odchod ze studia.
Jsme připraveni na blackout? Jak to, že se cena ropy drží tak nízko? Host: velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Moderuje Martina Kociánová. Premiéra 31. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Pozn.: Na toto téma zpracovala M. Kociánová dva dokumenty – Blackout – Jdeme z města a Blackout – Na cestě.
Lit.: anonym (= spolek Sisyfos): Bludné balvany za rok 2015: MUDr. Hnízdil i Český Rozhlas. In web Manipulátoři, 1. 4. 2016 (článek) – Cit.: (…) Stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2015 – Rada Českého rozhlasu v Praze za odstrašující příklad zdůvodnění, proč Český rozhlas Dvojka vysílal pavědecké díly v seriálu „Kupředu do minulosti“
V seriálu „Kupředu do minulosti“ se rozhlasová dramaturgie snažila v I. pololetí roku 2015 přivést k mikrofonu ponejvíce nejrůznější pomatence, kteří tvrdí, že rozvíjejí starobylé zkušenosti a kritizují soudobé poznání jako škodlivé, anebo slepou uličku. Děje se tak prý zejména v oborech, které se týkají lidského zdraví a nemoci.
V prvním čtvrtletí minulého roku se tak dostali k mikrofonu veřejnoprávního Českého rozhlasu na stanici Dvojka lidé, kteří v předešlých letech obdrželi za své evidentní bludy Balvany Sisyfa: Milan Calábek (2001, stříbro), Ing. Jiří Kuchař (2003, zlato), Jaroslav Dušek (2007, stříbro), MUDr. Josef Jonáš (1999 a 2008, 2x zlato). V seriálu vystupovali jako úctyhodní experti, s nimiž vedla moderátorka přátelský rozhovor. Nebyl tam přizván žádný oponent kvůli tak často zdůrazňované vyváženosti. Žádný ze zmíněných řečníků se nemůže pochlubit tím, že by byli svá tvrzení obhájili na stránkách příslušných recenzovaných odborných časopisů z daného oboru, což je normálně podmínkou, aby laická veřejnost od nich mohla získat ověřené informace.
Jeden z posluchačů Českého rozhlasu, který není členem Sisyfa, se obrátil 28. 5. 2015 na Radu Českého rozhlasu, jejímž hlavním úkolem je kontrolovat, zda veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu ve svém vysílání dodržují ustanovení zákona č. 484/1991 Sb., se stížností, že v tomto seriálu porušil podle jeho názoru Český rozhlas ustanovení §2, odst. (2a): „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“
Stěžovatel poukázal také na dva články z webu stanice Dvojka, kde jsou autentické citace rozhovorů, jež v rámci seriálu Kupředu do minulosti vedli Milan Calábek (vysílání 17. 3. 2015) a dále MUDr. Josef Jonáš a Ing. Jiří Kuchař (vysílání 7. 4. 2015), kteří tam kritizovali vědeckou medicínu a propagovali mastičkáře. Mimochodem, Milan Calábek v 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s nechvalně známou Psychoenergetickou laboratoří Prof. Františka Kahudy. Žádný z nich však svá tvrzení předtím nezveřejnili v odborném vědeckém časopise; všechno je to neověřená dojmologie, která nemá ve veřejnoprávním vysílání co dělat.
Zajisté lze ocenit, že Rada Českého rozhlasu zveřejnila 29. 7. 2015 své stanovisko ke stížnosti posluchače, jak jí to zákon ukládá. Rada se však mýlí v interpretaci zákona, když ve svém stanovisku tvrdí, že je úkolem Českého rozhlasu, aby „dával prostor také alternativním náhledům“. To přirozeně platí pro debatu mezi odborníky, kteří mají příslušnou erudici, a často dospívají k různým náhledům. Mohou proto o nich vést před posluchači kvalifikovanou polemiku. Nemá však žádný veřejnoprávní smysl vést takovou polemiku mezi odborníky a šarlatány, kteří pouze silně mávají rukama, ale nic z toho neprokázali studií v recenzovaném odborném časopise.
Kdyby byla Rada Českého rozhlasu kompetentní, mohla tuto elementární zásadu zveřejňovat ověřené informace prosadit – jak to ostatně posluchač ve shodě s literou i duchem zákona žádal. Místo toho ve svém zdůvodnění, podle něhož v uvedených dílech seriálu zákon porušen nebyl, citovala stanovisko vedení stanice Dvojka, které obhajuje prezentaci nekompetentních výmyslů, zatímco vědeckou metodu poznávání považuje za „různá klišé“. Jako kouzlo nechtěného pak vyznívá tvrzení, že „ani naše vysoce vyspělé zdravotnictví se neuzavírá novým metodám a postupům, novým léčebným látkám. Důkazem může být i to, že v minulých dnech byla ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové otevřena Klinika tradiční čínské medicíny, přičemž donedávna byli lidé využívající postupy čínské medicíny považováni za šarlatány”.
Radě Českého rozhlasu blahopřejeme, že se v úsilí šarlatánů a pavědců mást českou veřejnost přidala tak jednoznačně na jejich stranu, což nelze neodměnit stříbrným Bludným balvanem Sisyfa za rok 2015 v kategorii družstev.
Příloha: Seznam pavědeckých dílů v seriálu „Kupředu do minulosti“
- Stručný slovník pojmů k rozhovoru s panem Milanem Calábkem, 17. 3. 2015 (viz. další odkaz)
- Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami, 17. 3. 2015
- Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí, 24. 3. 2015
- Recepty Jiřího Kuchaře a Josefa Jonáše na výrobu přírodních léčiv, 1. 4. 2015
- Máme zakořeněný strach z infekcí, proto jsme uvěřili v zázračnou moc antibiotik, říká Josef Jonáš, 31. 3. 2015
- Josef Jonáš: Přírodní antibiotika nemohou hrát prim, protože nás ovládá obrovská, do civilizace zažraná, manipulace, 7. 4. 2015
- Cukr si bere z našeho těla to, o co byl rafinací připravený, říká Jiří Kuchař, 9. 6. 2015
- Jiří Kuchař radí zdravé náhražky bílého cukru a recepty na zdravé sladkosti, 16. 6. 2015
- Josef Jonáš: Síla ekonomiky, lobbingu a lidských chutí je tak obrovská, že kdo nechce, tak škodlivosti cukru neuvěří, 16. 6. 2015
- Včelstva krmená medem spotřebují o třetinu méně zásob a jsou mnohem vitálnější, než když jsou na cukru, 22. 9. 2015
Lit.: Brzáková, Pavlína: Kupředu do minulosti – rozhovor s Martinou Kociánovou. In web ReGeNeRaCe, květen 2020 (rozhovor). – Cit.: Rozhlasový pořad Kupředu do minulosti byl původně vysílán na ČRo2 od roku 2014. Jeho autorkou je Martina Kociánová, která tehdy moderovala dopolední vysílání. Již po roce a půl své existence se pořad zařadil mezi nejposlouchanější formáty. Přesto byl v roce 2016 nenávratně zrušen. „Rok jsme sbírali odvahu pustit se do jeho pokračování sami a nakonec jsme se rozhodli: Prvního ledna roku 2018 jsme rozjeli vlastní webový portál Svobodné Universum, kde již vysíláme dva roky,“ vypráví Martina Kociánová, kterou jsme právě pro aktuálnost témat, jež v rámci Kupředu do minulosti zaznívají, požádali o rozhovor.
Vzpomínám si, jak jsme spolu seděly v restauraci nedaleko budovy Českého rozhlasu a váš pořad Kupředu do minulosti byl ještě součástí veřejnoprávního rozhlasového vysílání. Již tehdy jste měla dostatek posluchačů. Jak se vůbec přihodilo, že se pořad stal samostatným internetovým rádiem?
Už tehdy jsem vám ale říkala, že nevím, jak dlouho se nám Kupředu do minulosti podaří v rozhlase udržet. Pořad si sice vydobyl v krátké době pozici jednoho z nejposlouchanějších, ale zároveň nejkontroverznějších… To, co k němu lidi lákalo, bylo zároveň důvodem jeho napadání. Na jedné straně hosté, kteří se v mainstreamových médiích neobjevují, a témata, která moji nadřízení označovali za šíření poplašných zpráv… Dost by mě zajímalo, zda se jim o mně teď nezdá. Nerada bych je strašila, ale vlastně by si to zasloužili.
Proč?
Protože právě oni by měli ve veřejnoprávních médiích šířit osvětu, šířit informace bez uměle nastavených mantinelů – a ne jen chlácholit a hladit po srsti. Ale jde o média obecně. Vy jste teď v Regeneraci měli výborný rozhovor s Milanem Calábkem. Rozhovor s ním dělal i Jarda Dušek a záznam této Duše K v divadle Kampa YouTube smazal. A stejně tak rozhovor pana Calábka v našem pořadu. Nikdo nevysvětlí proč. Nemáte se kam obrátit. Zkrátka nějaká ideopolicie zjistila, že by posluchače či diváky mohl názor pana Calábka mást nebo svést na scestí. Tak se o vás raději postarají a nevystaví vás této nebezpečné konfrontaci s jiným názorem. Dojemná péče je to.
Co v pořadu vyvolávalo takový odpor?
Řešili jsme nejrůznější témata, která měla vést posluchače k tomu, aby si uvědomili, že se nemohou spoléhat ve všem na stát či Evropskou unii. Že je potřeba, aby se uměl každý z nás postarat sám o sebe i o svou rodinu. Že stále jíme a pijeme zdánlivě stejné jídlo jako dříve, ale už vůbec nevíme, jak a kde vzniká. Dokonce se o procesu chovu zvířat hovoří jako o „výrobě masa“. Že už nevíme, že potřebujeme chov dobytka mimo jiné i proto, aby bylo pole čím hnojit. Že jsme jako země totálně potravinově i jinak nesoběstační. Podlehli jsme fyzickému, a zejména myšlenkovému pohodlí natolik, že nám to umožnilo si nevšimnout, že řeči o tom, že mít děti není ekologické, že naše generace zkazila Grétě život a že máme 62 pohlaví – nejsou věci k řešení, ale že se jedná o pouhé mlžení a ideologické kváky. (…)
Lit.: Baroch, Pavel: Udavač StB v ČT a rozhlase. Seznam zakázaných hostů nevznikne. In web Echo24, 2. 8. 2014 (článek). – Cit.: Český rozhlas nehodlá zavádět žádný seznam hostů, kterým zakáže vstup do vysílání. Stanice to uvedla v reakci na zjištění Týdeníku ECHO24, že bývalého důstojníka Martina Kollera vedla od roku 1979 komunistická Státní bezpečnost jako svého spolupracovníka a patřil k nesmírně k aktivním udavačům. Koller v poslední době často vystupoval ve veřejnoprávním rozhlase i televizi jako vojenský analytik a komentoval například rusko-ukrajinský konflikt nebo boje v pásmu Gazy.
Redakce ECHO24.cz oslovila veřejnoprávní média, jestli budou Kollera dál zvát do vysílání, když byl aktivním spolupracovníkem komunistické tajné policie. Podle svazku uloženého v Archivu bezpečnostních složek Koller podepsal spolupráci s vojenskou konstrarozvědkou, která byla součástí StB, v lednu 1979. Sám si vybral krycí jméno TANK.
„Výběr hostů a respondentů do jednotlivých pořadů mají na starosti editoři těchto konkrétních pořadů. Ti při svém rozhodování posuzují řadu kritérií, mimo jiné odbornou úroveň, vyjadřovací schopnosti nebo důvěryhodnost konkrétního respondenta,“ uvedl ředitel centra zpravodajství Českého rozhlasu Tomáš Pancíř.
„Český rozhlas nemá žádný ‚blacklist’, neexistuje žádný seznam zakázaných respondentů. A na tom nechceme nic měnit. Jsme přesvědčeni, že máme natolik kvalitní editory, že jsou schopni vyhodnotit dostupné informace sami – to je ostatně nutným předpokladem výkonu jejich práce,“ dodal Pancíř.
Musel jsem podepsat, říká TANK
Koller ve svých komentářích v televizi nebo rádiu hovoří například o „trapném lustračním zákonu,“ o tom, že „ruský voják je lepší než americký“, že „Evropa si začíná hrát na imperiálního světového hráče“ nebo o ukrajinských „fašistických bojůvkách, které navazují na banderovce, kteří se podíleli na holocaustu a etnických čistkách“. Tvrdí, že „studená válka nikdy neskončila“ nebo že malajsijské letadlo nemohli sestřelit proruští separatisté, protože „takovou výzbroj nemají“. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku