Před 25 lety : Květen 1990 – vzhůru k volbám! (2015)

Přidal: Premek |

Květen 13, 2015

V Archivu Plus se vrátíme o pětadvacet let nazpátek – do května 1990, kdy pouhý půlrok od revoluce v listopadu ’89 byly svobodné volby. Pořad připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2015. Premiéra 15. 5. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 29 min) v cyklu Archiv Plus .

Lit. Sedmidubský, Jan: Před 25 lety: květen 1990. Vzhůru k volbám! In web ČRo Plus, květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Titulek může být trochu zavádějící, parlamentní volby v roce 1990 se konaly až 8. a 9. června, ale už v květnu se naplno rozběhla předvolební kampaň. Možná by bylo lépe mluvit o předvolební atmosféře, jak dělat kampaň jsme se totiž v té době teprve učili. Byly to v podstatě první svobodné volby u nás po 2. světové válce, protože volby v roce 1946 vzhledem k systému Národní fronty a počtu stran, které k nim nebyly připuštěny, už nelze za zcela svobodné považovat.

Ve zvláštním postavení byl očekávaný hegemon voleb, Občanské fórum: dost dobře se při půlročních oslavách listopadového převratu nedalo popřít, že právě Občanské fórum se stalo vůdčí demokratickou politickou silou (v české části federace), což mu pochopitelně zajišťovalo oproti bývalým stranám Národní fronty (lidovcům a socialistům) nezanedbatelnou výhodu.

Tyto dvě strany, ale i různé pidiformace s jepičí životností ovšem už stačily v té době protestovat proti údajně nerovným předvolebním podmínkám a proti nedemokratičnosti voleb. Poměrně rozzlobeně na to reagoval prezidentův mluvčí Michael Žantovský 28. května.

Jak se volby blížily, aktivita československých politických špiček se stávala až horečnou, a to jak doma v Československu, tak v zahraničí.

Po celé federaci cestoval jak prezident Václav Havel, tak federální premiér „vlády národního porozumění“ Marián Čalfa, stejně jako český premiér Petr Pithart nebo předseda federálního parlamentu Alexander Dubček.

Poznámka pod čarou: ten v květnu 1990 dokonce odcestoval na oficiální návštěvu Spojených států, kterou završil jednáním s viceprezidentem Danem Quaylem, při které se sám pochválil za to, že v době Pražského jara jednal správně a může se dnes podívat směle svým tehdejším spoluobčanům do očí.

V tomto vydání Archivu Plus uslyšíte unikátní (protože svým nadšením později neopakovatelnou) atmosféru z přijetí Václava Havla a premiéra Mariána Čalfy na středním a východním Slovensku, stejně jako reakce světového tisku na prezidentovo vystoupení v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, kde Havel navrhl transformaci stávajících vojensko-politických bloků, Varšavské smlouvy a NATO.

Nutno dodat, že to bylo v období řekněme romantizující zahraniční politiky Václava Havla, kterou později rozumně a rychle opustil.

V Moskvě ostatně na Havlův projev nereagovali politici, ale ani média. Možná proto, že Michail Gorbačov měl v té době spoustu svých starostí s Pobaltím, s rabováním v moskevských obchodech (opět chyběly základní potraviny) i s ambiciózním novopečeným šéfem ruského parlamentu Borisem Jelcinem, který už mocensky tvrdě šlapal sovětskému prezidentovi na paty.

Doma se pomalu spouštěla ekonomická reforma, došlo k prvním úpravám maloobchodních cen, ale co bylo vážnější – propukly nepokoje v ruzyňské věznici (na vzpouru reagoval v rozhlasových novinách ministr vnitra Richard Sacher) a čeští skinheads se začali vymezovat vůči Romům.

Doba porevoluční euforie a hlavně svornosti se ztrácela rychle za obzorem a nastávala tvrdá politická realita se vším, co k ní patřilo.

Jako bonbónek z předvolebních dní vás čeká ještě dávná volební historka Pavla Landovského, pocházející z roku 1971, ovšem zaznamenaná až v květnu 1990 v pořadu nazvaném příznačně Opožděné rozhovory.

Radiodokument