Chci spojovat lidi (2015)

Přidal: Premek |

Září 14, 2015

Lenka Kopecká. Dokument. Zachytit život mladých Židů, kteří se veřejně přiznávají ke své víře a identitě a přitom poodhalí kus svého soukromí, to byl námět Lenky Kopecké pro rozhlasový dokument. Prostřednictvím pražské židovské obce se seznámila s budoucím mladým rabínem Davidem Maxou, který se vydal na cestu odkrývání vlastních židovských kořenů a židovské identity. Po boku stojí jeho žena Judita – rychlá, dynamická, moderní žena – studentka historie. Naší povinností je vážit si svobody.

Natočeno 2015. Premiéra 13. 9. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min). K poslechu zde.

Lit.: Kopecká, Lenka: Chci spojovat lidi. Zachycení života mladých Židů, kteří se veřejně hlásí ke své víře a identitě. In web ČRo 2 Praha, září 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: David chce být rabínem. Během dokumentu vám otevře dveře do zákulisí synagogy, jeho židovské svatby, ale především do své duše. Padnou otázky na liberální a ortodoxní manželství, na víru i novodobé formy otroctví.

Kdybyste Davida potkali na ulici, splyne s mladou generací. Nemá ani pejzy, ani typický židovský klobouk. Jeho svět je ale odlišný. Rozhodl se být rabínem.

Potomek přeživšího otce nepostrádá smysl pro humor. Je trochu více konzervativní, liberální a má oduševnělé cíle. Chce spojovat lidi.

Kdo je vlastně rabín?

V současných židovských komunitách rabín funguje jako určitá centrální pozice duchovního pro židovskou obec. Je nejenom učencem v rámci historického vývoje, ale zároveň plní funkci manažera, poradce, psychologa. Pro ty, kteří jsou v nouzi a potřebují pomoc nebo přátelské slovo.

Může zastávat také pozici dohazovače, pokud někdo potřebuje najít partnera. S trochou nadsázky může být i určitým bavičem lidí na akcích, jako je třeba historický svátek purim. Někteří rabíni mají dokonce i své vlastní klezmer kapely.

Interpretují hudební žánr světské židovské hudby původem z jihovýchodní Evropy 19. a 20. století. Repertoár vychází především z taneční hudby určené pro svatby a jiné oslavy. Tanec a zpěv k bohoslužbám v synagogách patří.

„Zpěv je to, co drží Žida při životě. Je to i symbol. Není to pouhý zpěv. Je to židovská duše, židovská paměť. Zpěv je i míza, která tuto paměť oživuje.“
Elie Wiesel

David a bohoslužba

„Vždycky se snažím vymyslet něco, jakým způsobem přiblížit texty, které zpíváme, nebo je čteme při bohoslužbě. Protože si myslím, že člověk by ty texty měl číst nově. Aby člověku daly nějaký význam. Aby je chápal. A vždycky se připravuji drašou, což je v podstatě bádání. Určitý oddíl Tóry, který s pomocí rabínských textů a jiných zdrojů se tzv. vybádá,“ popisuje David.

Jako mladý začínající rabín je oblíbený. Z Prahy dvakrát měsíčně dojíždí do liberecké synagogy a tam poznává přeživší Židy i mladou nastupující generaci, která se o svém židovství někdy zdráhá veřejně mluvit.

Židovství a svoboda

„Myslím, že ten strach, který jednotlivec může pociťovat, může být velice skutečný, neboť neví, jakým způsobem bude okolí reagovat na jeho identitu. Může mít třeba nějaké negativní zkušenosti z dětství, je možné v zásadě cokoliv. Zdravé je to, když okolí a sám člověk přijímá sám sebe, takového jaký je,“ utvrzuje se David.

Otázka svobody se line celými židovskými dějinami a Židé si ji neustále oživují. A nejen o Pesachu. Svátek je připomínkou události, která se stala před mnoha staletími, ale je zároveň určitým apelem pro nás všechny, abychom si byli vědomi, co svoboda je, co svoboda stojí a co pro nás znamená.

Radiodokument