Osudy – Jindřich Vacek 1/5 (2015)

Vzpomínky překladatele a lingvisty, laureáta ceny Josefa Jungmanna. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 7. – 11. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min).

Lit.: anonym: Osudy Jindřicha Vacka. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.: O cizí jazyky se Jindřich Vacek zajímal už od útlého mládí, v patnácti se sám naučil hebrejsky. Na Univerzitě Karlově vystudoval romanistiku (obor rumunština–francouzština), současně se ale zabýval i některými orientálními a dalšími románskými jazyky, mj. katalánštinou, okcitánštinou a sardštinou. Znalost cizích jazyků mu v rámci dobových možností otevřela svět a umožnila prožít řadu nevšedních zážitků. 

Jindřich Vacek, překladatel a nakladatelský redaktor, se narodil v roce 1955 v Plzni. V letech 1980–1993 žil v Rumunsku, kde působil jako lektor češtiny na univerzitě v Bukurešti. Zde napsal několik učebnic češtiny a také jednu lužické srbštiny, ve které zúročil své časté návštěvy v Lužici. 

Svůj první překlad (z katalánštiny) Jindřich Vacek uveřejnil v sedmnácti letech ve školním časopisu. Později překládal hlavně odbornou literaturu z francouzštiny (Lévi-Strauss, Eliade) a náročnější beletrii z hebrejštiny (Agnon, Šacham, Grossman ad.). 

Za své překlady získal několik tvůrčích odměn Obce překladatelů. Významným ohodnocením jeho překladatelského díla pak bylo udělení Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 2006. Dostal ji za překlad díla Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů ze starého jidiš. 

Jako redaktor nakladatelství Argo založil a vedl edici Capricorn, zaměřenou na kulturní antropologii. Redigoval některé české překlady Umberta Eca, Orhana Pamuka a dalších významných autorů. 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)