Kasař, který změnil tvář (2016)

Přidal: Premek |

Únor 23, 2016

Dokument připravila Tereza Vojtová (supervize Bronislava Janečková) a Radek Galaš (Muzeum Policie České republiky). Osmý díl z cyklu Historie českého zločinu. Zvuk Petr Šplíchal. Režie Vít Vencl.

Účinkují Pavel Rimský, Václav Rašilov, Tomáš Petřík, Simona Vrbická, Petra Hřebíčková, Jiří Knot, René Přibil, a Otmar Brancuzský.

Natočeno 2016. Premiéra 24. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min) v rámci cyklu Historie českého zločinu. Repríza 24. 8. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min) v rámci cyklu Historie českého zločinu.

Pozn.: Byl největším kasařem v dějinách československé kriminalistiky. Dokázal bez problémů „rozpárat káču“ i když se o ní říkalo, že je nedobytná. Svou profesi považoval za poctivé řemeslo a po většinu svého života policistům unikal. Jmenoval se Josef Koudela a byl pro svou „profesi“ ochoten obětovat vše – i svoji vlastní tvář. Bezmála dvě stovky Koudelou vykradených pokladen po celé republice vyšetřovaly dvě generace kriminalistů v průběhu 30. až 50. let. Ale i takový „mistr“ jako Koudela má své slabosti, a ty se mu staly osudným. Byl na ženské, které ho opakovaně prozradily. Víc v osmém díle dokumentárně dramatického cyklu „Historie českého zločinu“. (anotace)

Lit.: Vojtová, Tereza – Janečková, Bronislava – Galaš, Radek – Taud, Rostislav: Kasař, který si změnil tvář. In web ČRo 2 Praha, únor 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legenda. Skoro 200 vyloupených pokladen vyšetřovaly ve 30.–50. letech dvě generace kriminalistů. Falešný hrdina odboje, který jako první český lupič podstoupil plastiku. A usvědčený byl na základě ryze české metody.

V roce 1924 vyšetřovala sérii loupeží pokladen pověstná pražská „Čtyřka“, konkrétně detektivové Budil a Traxler. U případu vyloupení kasy firmy Blecha měli patrně poprvé možnost se setkat s prací největšího českého kasaře své doby Josefa Koudely. Zmizelo přes 100 000 korun.

Šlo o profíka. Žádné otisky, nic. Jenže za pár dní donesl jeden pražský výčepní na policii balíček dvacetikorun, který si u něj chtěla Božena Šťastná „rozměnit na větší“. V balíčku bylo dohromady kolem 2000 korun.

Cherchez la femme

Pro policii nebyl problém zjistit, že se jedná o část ukradených peněz z trezoru karlínské firmy Blecha. Když navíc na policejním komisařství zjistili, že do domu Šťastných často dochází známý kasař Josef Koudela, šli skoro najisto. Už dva měsíce po krádeži (27. 5. 1924) byl Koudela odsouzen.

Svůj čin u soudu zdůvodňoval tím, že se chtěl pomstít, protože si jeho sestra vzala policejního strážníka. Dostal čtyři roky těžkého žaláře. Jeho komplic František Posnar dva roky. Božena Šťastná, která se obhajovala tím, že byla pod sugestivním vlivem Koudely, dostala za „podílnictví“ čtyři měsíce.

Vznik legendy

Koudela měl trest zpřísněný „čtvrtletním půstem a tvrdým ložem“. Propustili ho ale o něco dřív. Snad za dobré chování. Jenže v letech 1927–1929 se z Koudely stala kasařská legenda. Každý kasař měl totiž svůj nenapodobitelný rukopis, který se dal popsat díky mechanoskopii. Šly po něm desítky policistů a kriminalistů. Bez úspěchu.

Koudelu zase propustili z vězení dřív a on se zase hned vrhnul do práce. Tentokrát v Táboře a dost neopatrně. Za dopadení přímo při činu dostal dalších sedm let. Věznici v Kartouzích Koudela opustil až v roce 1940. Byl ale nepoučitelný a kradl dál.

Protektorátní fantom

Už při zatčení v roce 1924 měl u sebe zbraň. Jenomže vlastnit zbraně byl za Protektorátu Čechy a Morava doopravdy malér. To Němci neodpouštěli. Za další vloupačku ho deportovali na 18 měsíců nucených prací do pracovního tábora v Letech u Písku.

Mezi vězni se šuškalo, že je mají poslat do koncetráku v Osvětimi. Koudela uprchl. Údajně proboural stěnu cely. Chvíli se skrýval, ale brzo zase začal pracovat. Trezory zely prázdnotou, a tak se soustředil na nový, ve válce atraktivní artikl. Potraviny.

První zločinec s plastikou

Za 3 roky 83 vloupaček s celkovou (jen prokázanou) škodou 400 000 korun. Jenže všichni četníci už jeho tvář dobře znali. Podstoupil plastickou operaci obličeje. Nechal si změnit nos a speciální zubní protézy, které mu po nasazení změnily tvar brady. Taky začal nosit brýle. Přesto ho detektivové poznali.

Trest smrti pro kasaře

Protože se u něj zase našla zbraň a byla válka, byl Koudela 14. dubna 1945 odsouzen k trestu smrti. Měl neuvěřitelné štěstí: 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání a byly otevřeny brány Pankrácké věznice, kde čekal na vykonání rozsudku spolu s mnoha vlastenci, kteří pracovali v odboji.

Ještě po válce se věnoval „řemeslu“. Byl několikrát zadržen a taky znovu uvězněn. Na jeho dopadení během celého jeho života pracovaly desítky vyšetřovatelů a policistů. Zemřel v úplném zapomnění neznámo kde. Je kuriózní, že jeho fotografie je v řadě dokumentů mezi propuštěnými odbojáři.

Radiodokument