Co ještě dáme do pořadu o Ferdinandu Peroutkovi (2016)

Přidal: Premek |

Duben 18, 2016

Tomáš Černý, Martin Groman. Autoři se vydali do hlubin archivů a vzpomínek pamětníků pátrat, co nového se dá zjistit o Ferdinandu Peroutkovi, aby to stačilo na pořad, který by byl skutečně objevný.

Natočeno 2016. Premiéra 20. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min) v cyklu Radiodokument. Repríza 25. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h).

Pozn.: Pořad je rozšířením dokumentu Co dáme do pořadu o Ferdinandu Peroutkovi (2016).

Pozn.: Vysíláno 28. 10. 2016 (18.00 – 19.00 h.) v rámci festivalu dokumentů MFDF Ji.hlava.

Lit.: Groman, Martin – Černý, Tomáš: Dokument, který přikvapil i tvůrce. Co nového zjistili o Ferdinandu Peroutkovi? In web ČRo Plus, 25. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Martin Groman a Tomáš Černý měli natočit čtyřicetiminutový dokument o Ferdinandu Peroutkovi. Ten se ale krátké stopáži pomyslně bránil – svým pestrým a dlouhým osudem, svými názory, které bylo potřeba zmínit, novými archivními nálezy, které stály za zastavení. Dokument měl rázem hodinu.

Dokument je výjimečný svým zpracováním – autoři při jeho tvorbě řešili problém, jak to udělat, aby to byl opravdu dokument, tedy zachycení děje, a ne jen přednáška a slovníkové heslo? Jak se vyhnout klasickému modelu mluvících hlav pamětníků a deklamovaných ukázek z mistrova díla?

Redaktor Tomáš Černý a publicista Martin Groman si nakonec řekli, že pojmem, který se se jménem Ferdinanda Peroutky spojil v poslední době (kromě slov „Hitler“ a „gentleman“), je „hledání“. A tak se rozhodli, že také budou hledat, co nového a neznámého by se dalo dát do dokumentu o Ferdinandu Peroutkovi.

Skládání životní mozaikydinand Peroutka – muž, který nerad zpíval ve sboru

Epizodu po epizodě, po jednotlivých Peroutkových životních etapách si tak skládali životní příběh tohoto předního českého novináře. Nejen stěžejní momenty jako vznik republiky, Přítomnost, Budování státu, koncentrační tábor a exil, ale také drobnosti, detaily, střípky i nějaké ty privátní momenty, které celý dnes už vcelku známý příběh dokreslují a rozvádějí.

Výhodou při tomto jejich hledání a probírání se vším, co by se mohlo do takového dokumentu dát, se ukázala skutečnost, že Martin Groman, který se životem a dílem Ferdinanda Peroutky zabývá už více než dvacet let, měl právě v době vzniku dokumentu u sebe na chalupě soukromý archiv Peroutkovy třetí ženy Slávky, který následně předal do Památníku Karla Čapka.

Dopisy i gymnaziální léta

Probírali se tak jako vůbec první částí Peroutkovy korespondence, jeho poznámkami, archivními prameny, ale také třeba soukromými nahrávkami nebo vzpomínkami pamětníků, které si v minulosti Martin Groman natočil.

Vydali se také po stopách Peroutkových gymnaziálních let a sledovali, jaký byl jako student, nebo zalistovali v protokolu gestapa z roku 1944, který dává jasně najevo, co si o velkém českém demokratovi nacisté skutečně mysleli.

U toho všeho natáčeli, co všechno dát do pořadu o Ferdinandu Peroutkovi. Drželi se při tom jeho vlastních slov: „Já budu trochu tvrdohlavý a budu se chtít dostat věcem na kloub.“ Toto úsilí se nakonec vyplatilo – závěr pořadu překvapil samotné autory a přivedl na světlo zapomenuté archiválie.

Radiodokument