Portréty – Arthur Koestler (2013)

Přidal: Premek |

Květen 12, 2016

Arthur Koestler, maďarský spisovatel, který nenaletěl Stalinovi. Cesta maďarského spisovatele židovského původu, politického aktivisty a filozofa, autora slavného románu Tma o polednách. Připravil a moderuje Jan Sedmidubský.

Hovoří Pavel Hlavatý.

Natočeno 2013. Premiéra 14. 3. 2013 (ČRo Plus, 20:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Arthur Koestler – spisovatel, který Stalinovi nenaletěl. In web ČRo Plus, březen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pánbůh ví všechno, Koestler ví všechno líp“, říkali lakonicky někteří přátelé o spisovateli, narozeném v Budapešti, který ale většinu života prožil mimo svou rodnou zemi. Sebevědomí Arthura Koestlera (ročník 1905) možná pramenilo z poznání, že člověk se musí naučit přehodnocovat své postoje a názory a jít až na dřeň pravdy, pokud ho život přesvědčí o tom, že věci jsou jinak než se zdály být.

Koestler patřil k významným levicovým intelektuálům první poloviny dvacátého století, nějakou dobu pobýval v izraelském kibucu a nadchl se i pro komunistickou ideologii. Vystřízlivění ze Stalinovy říše i samotného sovětského vůdce přišlo nejpozději v době moskevských procesů ve druhé polovině třicátých let. Koestler tehdy vystoupil z komunistické strany Německa (a nejspíš přestal také působit jako agent Kominterny) a jako jeden z prvních se pustil do literárního zpracování tragické situace člověka, který byl nespravedlivě uvězněn a teď přemýšlí, nakolik svým věznitelům vyhovět.

Pokud někomu připadá tento druh uvažování zvrácený, má pravdu, jenže právě takhle často uvěznění členové komunistické strany uvažovali. Sloužit straně až do roztrhání těla a v případě potřeby se obětovat i tím, že přiznám i ty největší lži, jen aby zůstal čistý štít straně.

Kostlerův román Tma o polednách, jehož hlavním hrdinou je právě nespravedlivě uvězněný aparátčík, se stal zřejmě nejslavnějším dílem Arthura Koestlera, a věhlas této knihy výrazně převýšil jeho ostatní díla. Mimochodem, většina jeho knih dodnes v češtině nevyšla. Ale kdyby nic jiného, právě svým nejslavnějším dílem se Koestler stal řadí k jasnozřivým analytikům totalitních systémů, tak jak je dvacáté století poznalo.

V Portrétech tentokrát uslyšíte kromě brilantního, místy velmi ironického koestlerovského eseje filozofa Stanislava Komárka také ukázky z dramatizace Tmy o polednách. Půjde o zajímavou konfrontaci, protože k dispozici jsou dramatizace dvě: jedna vznikla v roce 1993 v Českém rozhlase a druhá počátkem padesátých let v mnichovských studiích Svobodné Evropy.

Radiodokument