Náš kraj – Němí svědci historie 1/??? (2005-2018)

Přidal: Premek |

Srpen 16, 2016

Příběhy drobných památek Olomouckého kraje. Připravil Aleš Spurný.

Hovoří historik Ján Kadlec.

Připravil ČRo Olomouc 2005 – 2018.

Obsah za rok 2016: 1. První zastávkou na cyklotrase z Olomouce do Šternberka jsou Hlušovice. Nejdřív se zastavíme u rybníku v centru obce. – 2.Trusovice jako by vybízely k odpočinku. My se tu na cyklovýletě z Olomouce do Šternberka zastavíme v parčíku na návsi i u drobných památek na polních cestách – 3. Kostel v Bohuňovicích je dominantou krajiny, jeho červená věž je viditelná z daleka. Dnes se u něj zastavíme a osvěžíme se u pumpy za kapličkou v tiché ulici Pod Lipami – 4. Na cyklotrase z Olomouce do Šternberka se podruhé zastavíme v Bohuňovicích. Všimneme si božích muk, pomníků i výjimečné sochy. – 5. Pokračuje naše jízda za památkami a jejich příběhy po cyklostezce 6104 spojující Olomouc a Šternberk. Přijíždíme do Bohuňovic. Vydáme se i na místo, kde se setkal Matyáš Korvín s Jiřím z Poděbrad. – 6. Ve Štarnově měli dříve barevné kříže, rybníky a louže na návsi a také problémy s pohřbíváním. Více prozradí historik Ján Kadlec. – 7. Náves ve Štarnově je společenským centrem. Tajemně působí místo s velkým smírčím křížem skrytým v remízku u trati. Čeká nás poslední, sedmá výprava, za poznáváním památek v okolí cyklostezky mezi Olomoucí a Šternberkem -

Lit.: anonym: Němí svědci historie. In web ČRo Olomouc, b. d. (článek). – Cit.: Často procházíme městem, vesnicí nebo přírodou a míjíme spoustu památek, aniž bychom si jich povšimli. Na vlnách ČRo Olomouc naopak pátráme i po drobných stavbách, vydáváme se do minulosti za jejich příběhy a odhalujeme okolnosti jejich vzniku a existence.

Dříve žili lidé v souladu s krajinou. Naši předkové stavěli kapličky, sochy, kříže a boží muka. Sedláci líbali svá pole a hladili své domy, lidé chodívali v procesích a vrazi stavěli smírčí kříže. Dřevorubci před porážkou oslovili strom, aby věděl, že bude skácen. U říčních toků vznikaly mlýny a další vodní díla, na kopcích lidé stavěli mlýny větrné. Z generace na generaci si předávali zkušenosti, které jim pomáhaly v kraji žít a hospodařit. Přírodu zabydlovali spoustou pověstí. Hluboký duchovní význam drobných kulturních památek a vztah člověka ke krajině, ve které dnes žijeme, vám i my připomeneme na cestách po Moravě s historikem Jánem Kadlecem.

Historie:
Pravidelný pořad o památkách obcí na střední Moravě vznikl v květnu 2005. Postupně jsme prošli předměstí Olomouce, obce Olomoucka, vesnice bývalého Sovineckého panství a poslední dobou jezdíme hlavně na Prostějovsko. Dnes se pořad častěji natáčí v terénu a zabývá se větším územím a rozmanitějšími tématy.

Lit.: Spurný, Aleš – Kadlec, Ján: Hurá z cyklostezky za příběhy. In web ČRo Olomouc, 14. 8. 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Poslední úsek cyklostezky s názvem Hvězdná č. 6104 byl otevřen před dvěma lety, ale už před tím byla tato trasa hodně frekventovaná. Dnes patří cyklotrasa mezi ty nejoblíbenější. Potkáváme na ní nejen cyklisty, ale i bruslaře.

Lidé tudy z Olomouce míří blíž lesům a kopcům Nízkého Jeseníku u Šternberka. Řada cyklistů se zastavuje k občerstvení v okolních restauracích. My vám ukážeme, že stojí zato občas odbočit, a prohlédnout si vesnice, které běžně míjíme.

Trasa začíná u Černovírských slatinišť, kde se čerpá voda a vyvěrá kyselka, a míří k Hlušovicím. Bažiny kdysi vesnici zachránily před nájezdy Švédů. Za jedním ze dvou zdejších rybníků zabočíme u mostu doprava a přijedeme k druhému rybníku, který je dnes ozdoben nejen vrbami, které se sklánějí nad hladinu, ale i sochou vodníka na ostrůvku.

Tady si všimneme busty Tomáše Garrigue Masaryka, sousoší rodiny a bílého mramorového kříže. Pokračovat budeme do historického centra této ulicovky, kde kdysi stávala kaplička a dnes je tu pískovcový pomník věnovaný osvobození Rudou armádou a čtyřem obětem druhé světové války. Trochu připomíná zmenšeninu velkého pomníku olomouckého u Čechových sadů.

V roce 1926 se manželé Benýškovi rozhodli věnovat peníze na kostel. Dnes je to dominanta vesnice, za níž najdeme na trávníku jedinou hrobku s ostatky právě těchto donátorů.

Za tratí stojí výjimečná krásná vysoká štíhlá boží muka, která si dala obec také do znaku. Sloupek prý vznikl při stavbě poutního chrámu na Svatém Kopečku, který vidíme na pozadí.

Dnešní Bohuňovice tvořítři dříve samostatné obce. Připomínají je názvy ulic. Ulicí Trusovickou se dostáváme do malého parčíku u Trusovického potoka.

Takzvaný jubilejní sad tu byl vybudován k desátému výročí vzniku Československé republiky. Zároveň byl odhalen pomník obětem války. Dominantou prostoru a duchovním centrem Trusovic je kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1854. Před ní stojí velký kamenný kříž z roku 1827 s reliéfem Svaté Trojice.

Červená věž Bohuňovického kostela sv. Jana Křtitele je dominantou krajiny viditelnou třeba i ze Svatého Kopečka. Fara se připomíná již ve dvanáctém století. Za kostelem stojí honosný kříž z roku 1856 se zlacenou sochou Krista.

Trochu atypický pomník je věnovaný mistru Janu Husovi. Podle kroniky jde o první pomník Husa na Moravě, za velké slavnosti byl odhalený v roce 1921. Další velká slavnost se tu konala o dva roky později na výročí Mistra Jana Husa. Návštěvníci se prý tehdy ani nevešli na náves.

Procházíme úzkou uličkou a přicházíme v ulici Pod Lipami ke kapličce zasvěcené Panně Marii Lurdské. Za ní nacházíme strouhu a studánku pumpou.

Další výprava nás vede na hřbitov. Zastavíme se u pomníku s velkou pěticípou hvězdou, a dozvíme se, že v Bohuňovicích probíhaly na konci druhé světové války tuhé boje.

Najdeme tu také pomník připomínající významného válečného letce Karla Brykse, který bojoval u R. A. F. a proslul útěky ze zajetí. Po válce zemřel v pracovním táboře v Jáchymově.

Brankou sedíváme směrem k božím mukám a připomínáme si také výjimečnou drobnou památku stojící u hlavní silnice vedoucí k výpadovce na Šternberk. Pod stříškou se nachází dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého, která původně byla instalována v kapličce v hřbitovní zdi.

Součástí Bohuňovic je také bývalá obec Moravská Loděnice. Do ulice Loděnické se dostaneme, když zahneme doleva u železničního přejezdu pod vysokým komínem, pravidelně na něm sídlí čápi. Vítá nás kaplička z roku 1722 a za ní sokolovna. Na návsi je další kaplička zasvěcená Panně Marii a vysoký kříž. K obci se váže i příběh o setkání králů Jiřího z Poděbrad Matyáše Korvína.

Pokračujeme k dalším dominantám, kterými jsou vodojem a hlavně věž kostela sv. Mikuláše ve Štarnově. Přijíždíme kolem trati na náspu, která byla vyměřována roku 1866.

Hlína pro násep se kopala podél trati, takže tu vznikly mokřady a rybníčky, které se zachovaly dodnes. U kapličky na druhém konci obce, která je starší než současný kostel, byly zřejmě pohřbeny oběti posledního moru, který obec postihl.

V obci se dochovaly tři smírčí kříže. Jde o středověké památky, které byly tesány jako odčinění a stavěny na místě vraždy.

Jeden velký působivý najdeme v hájku poblíž trati, jeden v za zdí u kostela, a třetí z nich byl převezen na olomoucký hřbitov.

Velká náves ve Štarnově byla dříve plná rybníčků a louží. Název Štarnov je připomínaný v roce 1269 v listině Přemysla Otakara II. v roce 1269. Znamená hvězdnou nivu na rozdíl od Šternberka – hvězdného vrchu.

Náves ve Štarnově je společenským centrem. Tajemně působí místo s velkým smírčím křížem skrytým v remízku u trati. Čeká nás poslední, sedmá výprava, za poznáváním památek v okolí cyklostezky mezi Olomoucí a Šternberkem.

Radiodokument