Osudy mužů 28. října (2016)

Přidal: Premek |

Říjen 28, 2016

S vyhlášením československé samostatnosti 28. října 1918 je spjata pětice politiků, kteří na domácí půdě stáli v čele tohoto procesu: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a Antonín Švehla. Jejich osudy připomíná Pavel Hlavatý.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 10. 2016 (ČRo Plus, 14:33 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 10. 2020 (ČRo Plus, 12:30 h.); 25. 10. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 27. 10. 2019 (ČRo Plus, 16:34 h.); 28. 10. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.); 28. 10. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.) v cyklu Archiv Plus; 28. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:33 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Osudy mužů 28. října. In web ČRo Plus, 28. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily. (…)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Archiv Plus: Osudy mužů 28. října. In web ČRo Plus, 28. 10. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily.

Alois Rašín, po převratu ministr financí, byl z politických důvodů za Rakousko-Uherska dvakrát vězněn. Tento právník, národohospodář a spoluzakladatel národně demokratické strany byl hlavním autorem popřevratové měnové reformy, díky níž jsme se vyhnuli inflačnímu vývoji, který postihl okolní země. Zemřel na následky atentátu spáchaného levicovým radikálem v roce 1923.

Připomeneme si ho ukázkami ze vzpomínek Františka Soukupa, dalšího muže 28. října, biologa a politika Bohumila Němce, pozdějšího prezidentského kandidáta, detektiva Zdeňka Bubníka a guvernéra Československé národní banky Viléma Pospíšila. Všechny nahrávky pocházejí z období první či druhé republiky.

František Soukup, po převratu ministr spravedlnosti, byl novinář, právník a sociálně demokratický politik. Následně působil jako senátor: ve dvacátých letech vykonával funkci místopředsedy a ve třicátých předsedy Senátu. Na počátku protektorátu byl dvakrát zatčen gestapem a krátce vězněn. Zemřel v roce 1940.

Vzhledem k tomu, že se v rozhlasovém archivu dochovalo několik jeho projevů a vystoupení, vybrali jsme – vedle jeho vzpomínky na Aloise Rašína – ještě další ukázky jeho hlasu: úryvky z rozhlasového projevu ke krajanům z roku 1936 a smutečního projevu v Senátu po smrti T. G. Masaryka.

Jiří Stříbrný, po převratu ministr pošt, byl novinář a politik národně sociální (později socialistické) strany. Ve dvacátých letech působil postupně jako ministr železnic, náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany. V roce 1926 byl po konfliktu s Edvardem Benešem vyloučen ze strany a poté založil několik vlastních politických uskupení. Za druhé republiky se výrazně protibenešovsky angažoval, ale po nacistické okupaci a vzniku protektorátu se zcela stáhl z veřejného života a odmítl se podílet na propagandě proti Edvardu Benešovi. Přesto byl v roce 1945 zatčen a o dva roky později odsouzen na doživotí. Zemřel ve valdické věznici v roce 1955.

V rozhlasovém archivu se k němu jako k jedinému muži 28. října nedochovaly žádné dobové nahrávky. Tuto mezeru jsme vyplnili ukázkami z rozhlasové přednášky historika Tomáše Pasáka z roku 1969.

Lékař a politik Vavro Šrobár, po převratu ministr s plnou mocí pro správu Slovenska a současně ministr zdravotnictví, byl jediným Slovákem mezi muži 28. října. Za Rakousko-Uherska byl vězněn a opakovaně internován z politických důvodů. Za první republiky působil postupně jako poslanec a senátor za agrární stranu. Za války pracoval v odboji, po vypuknutí Slovenského národního povstání se stal spolupředsedou Slovenské národní rady. Po druhé světové válce působil krátce jako ministr financí, v roce 1946 založil Stranu slobody a stal se jejím předsedou. Ministrem se stal znovu v „obrozené vládě Národní fronty“ po komunistickém puči v únoru 1948. Zemřel v roce 1950.

V rozhlasovém archivu se nachází několik záznamů jeho hlasu – vybrali jsme Šrobárovu vzpomínku na návštěvu u prezidenta Masaryka a přání Zdeňku Nejedlému k narozeninám z roku 1946.

Statkář a agrární politik Antonín Švehla, po převratu ministr vnitra, byl jediným z mužů 28. října, který nebyl nikdy vězněn. Dlouholetý předseda agrární strany působil ve dvacátých letech opakovaně jako předseda vlády. V roce 1929 se kvůli špatnému zdravotnímu stavu stáhl z politického života, zemřel v roce 1933.

Ve vybraných ukázkách vzpomíná v roce 1934 na Švehlovu smrt jeho dlouholetý blízký spolupracovník Rudolf Beran, vzpomínka jeho bývalého tajemníka Františka Chvalkovského (v období druhé republiky ministra zahraničních věcí) byla natočena na počátku období Protektorátu.

Radiodokument