Staří holubi se vracejí – Michal Pavlata (2015)

Přidal: Premek |

Leden 23, 2017

Staří holubi se vracejí aneb herecké návraty českých herců a hereček, kteří putují napříč časem do divadel, ve kterých jejich kariéra započala nebo určila jejich další herecký osud. Pojďte s námi zavzpomínat na herecké začátky a poslechnout si příběhy, které jste zatím neslyšeli. Připravil Stanislav Zdílna. Použitá hudba John Lennon (Imagine) a další.

Provázejí Jan Kolář a Václav Lautner. Hovoří Michal Pavlata.

Natočeno 2015. Premiéra 15. 2. 2015 (ČRo, 13:04 h). K poslechu zde.

Lit.: Zdílna, Stanislav: Staří holubi se vracejí. Herec Michal Pavlata jako synonymum pro rozhlasovou hru a dabing. Nevěříte? In web ČRo, 21. ledna 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rodák z malé moravské vesničky Kvasice na Kroměřížsku vyrůstal jinde – na venkově u Jablonce nad Nisou. Na přání otce se začal připravovat na hereckou dráhu. Recitoval a už jako dítě vystupoval v Severočeském kabaretu.

Michal Pavlata byl nejen vynikající herec, ale také fejetonista, dlouholetý spolupracovník Českého rozhlasu, člen umělecké rady Lyry Pragensis, autor řady scénářů pro pořady o pop music a také autor textů písní např. skupiny Rangers. Vydal také dvě knihy a vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Vystudoval pražskou DAMU a ještě před dokončením studií pohostinsky účinkoval v Hudebním divadle v Karlíně a v Činoherním klubu. Studium zakončil absolventským představením Milenci z kiosku v divadle Disk. Po absolutoriu nastoupil do Středočeského divadla působícího v Kladně a Mladé Boleslavi (1967 až 1969), kde vynikl ve hrách Rozmarné léto a Svatá Jana. Mezitím také absolvoval vojnu v rámci Armádního uměleckého souboru.

Téměř čtvrt století pak strávil na prknech pražského Divadla E. F. Buriana (1969 až 1992), po jeho zániku hrál krátce v Městských divadlech pražských (1992 až 1994), od roku 1994 působil v Činoherním klubu. Na divadle našel uplatnění v řadě rolí různorodého charakteru (Deskový statek, Podivné odpoledne Zvonimíra Burkeho, Bez roucha, Maska a tvář, za zmínku pak stojí odborníky ceněná hra Osiřelý západ). Za roli Waltera Colea, zvaného Teach, ve hře Davida Mameta Americký bizon získal Cenu Sazky a Divadelních novin za rok 2006. Za tutéž roli a za postavu Tupolského v McDonaghově Panu Polštáři byl jmenován do širších nominací na Cenu Thálie.

„Samozřejmě, že jako každý herec, i já chtěl tohle povolání dělat proto, abych byl slavný. No, a teď jezdíme na zájezdy třeba v sestavě Chýlková, Žilková, Polívka, Vetchý, Nárožný… a já. A protože nepiju, tak mě tam všichni mají za jejich šoféra. Přistupuje k tomu pak někdy i moc tisku, protože když si diváci přečtou moje jméno v programu, občas se zeptají: Nejste náhodou příbuzný toho novináře? Nebo nejste to snad přímo vy, Mistře?“

S dabingem přišel poprvé do styku v 70. letech, kdy mluvil v českých filmech za neherce nebo zahraniční umělce – namluvil například Jiřího Korna v pohádce Honza málem králem. Nejširší uplatnění pak našel po roce 1989, kdy došlo k mohutnému přívalu zahraničních filmů a seriálů. Počet Pavlatových dabingových rolí se počítá na tisíce.

Lit.: Taud, Rostislav: Zemřel Michal Pavlata. Skutečný neviditelný herec. Co jste o něm nevěděli? In web ČRo Dvojka, 22. 1. 2017 (článek + nahrávka Hvězdný prach k poslechu). – Cit.: „Hlas mám krásnej. Ano. Tak krásnej, že je to někdy až na blití,“ svěřil se kdysi v jednom rozhovoru. Herec, spisovatel, pedagog Michal Pavlata zemřel po dlouhé nemoci v sobotu 21. ledna 2017. Bylo mu 71. let.

„Je právě tolik hodin, kolik je.“ I tahle věta proslavila Michala Pavlatu. V 60. letech byl jedním z těch, kteří s ní uváděli každý nový díl rozhlasového pořadu Junior 30, na který později navázal Rytmus aneb Pohled do světa populární hudby.

„Měl jsem se na světě tak, jak jsem si to sám zařídil. Protože ne všechno, co jsem udělal, bylo dobře. Nejsem žádnej charakterovej klenot. Ale myslím, že v mezních situacích jsem se choval vždycky slušně. “
Michal Pavlata ve Hvězdném prachu

Před mikrofonem hrál věci a zvířata

I když jeho filmografie čítá na 80 filmů, před kamerou nikdy nedostal žádnou opravdu výraznou příležitost. Zato dabingových rolí měl tisícovky a v databázi Českého rozhlasu měl už v roce 2013 přes 1300 titulů. Patřila mezi ně třeba i divácky oblíbená role psa Montyho v seriálu Život je pes.

„U Karla Weinlicha já jsem začínal hrát právě nejdřív věci, potom zvířata a teprve pak jsem se dostal k lidským postavám,“ vzpomínal se smíchem na své začátky v Českém rozhlase. Ještě loni jste ho ale mohli slyšet jako Freda Astaira v Příbězích slavných. Jako pravidelný sloupkař Lidových novin se Pavlata načas stal i jedním z „jaktovidičů“ na Dvojce (poslechněte si).

Nepijící alkoholik

Jako vyléčený alkoholik se nebál mluvit otevřeně právě i o tomto tématu. „Alkoholik je schopnej, když ví, že se půjde v neděli na Malou Stranu, tak v sobotu odpoledne si rozmístit na trase flaštičky. Na různých toaletách nebo za sochama. Já jsem to tak dělal. To mám z vlastní zkušenosti.“

Jeho otevřenou výpovědí o téhle životní etapě je i jeho vlastní rozhlasová Hra o život (1994, poslechněte si fragment), kde vystupuje spolu s Jiřím Ornestem. „Nejsem teď abstinent. Jsem nepijící alkoholik,“ říkal o sobě. „Vyhráno není nikdy.“

Hudebník

Filmovou kariéru začal snímkem Bylo čtvrt, bude půl (1968). Všechny jeho hudební party tam za něj „nadaboval“ Václav Neckář. Přitom Pavlata sám chtěl i divadelní kariéru začít v Hudebním divadle Karlín (tehdy pod vedením Oldřicha Nového) a zpíval třeba i v úspěšném lyrikálu Kudykam Hapky a Horáčka.

Radiodokument