Interview Plus – Jiří Dolejš (2017)

Přidal: Premek |

Únor 28, 2017

Podle Bohuslava Sobotky nemá smysl se bránit spolupráci s komunisty na vládní úrovni. Jak se na boj o levicové voliče a případnou spolupráci s ČSSD dívá samotná KSČM? Hostem Jana Bumby v Interview Plus je místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 2. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan – Svoboda, Vítek: Jiří Dolejš: Komunisté nejsou démoni a lidé to vidí. Dříve kritické strany to nemohou nevnímat. In web ČRo Plus, 23. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Doufám, že už nikdy nebudeme žít ve společnosti, kde vládne monopolně jakákoliv státní ideologie,“ říká v rozhovoru Jiří Dolejš (KSČM).

Bohumínské usnesení limitující spolupráci ČSSD a KSČM je podle předsedy sociálních demokratů a premiéra Bohuslava Sobotky překonané. Podle Sobotky nemá smysl se bránit spolupráci s komunisty ani na vládní úrovni. ČSSD zároveň slibuje, že více zdaní lidi s vyššími příjmy, a říká si tak o podporu těch, kdo vydělávají méně. Jak se na boj o levicové voliče a případnou spolupráci s ČSSD dívá samotná KSČM?

ČSSD navrhuje zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců v rozpětí od 12 do 32 procent, u firem by byly tři sazby daně podle výše zisku – 14, 19 a 24 procent. „Křivka progrese je zhruba reálná, v situaci, kdy ekonomika roste, lze tedy progresi tímto způsobem nastavit. Je pikantní, že ČSSD daleko tvrději zasáhla takzvané střední vrstvy. Byť to nejsou naši typičtí voliči, byli jsme vůči nim shovívavější,” říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

„Je pikantní, že ČSSD svým zdaněním daleko tvrději zasáhla takzvané střední vrstvy.“
Jiří Dolejš

Hranici nejvyššího zdanění by KSČM posunula výš. „V parlamentu leží náš návrh na pásma progrese daní z příjmu fyzických osob. Tam máme poněkud vyšší sazbu, ale až od hranice 80 tisíc korun měsíčně, což se blíží hranici jednoho milionu ročního výdělku. Nejodvážnější je ale sociální demokracie v tom, že přijala náš léta propagovaný princip progrese u korporátní daně, tedy že navrhuje zdanit velké firmy s velkým ziskem,” myslí si místopředseda.

Velké firmy se podle Dolejše zdanění neleknou. „Klíčové firmy z republiky neutečou. Pokud má ale někdo ambici omezit tento druh daňového plánování, tedy utéci do země, kde je jistá daňová výhoda, tak by měl asi slyšet na návrh, který přichází z Bruselu a česká strana se vůči němu staví velmi vlažně, tedy aby se daně platily tam, kde podnik vyrábí a produkuje zboží či služby.”

Nestrašit společnost démony

„Kritické strany zkrátka nemohou nevnímat, že lidé chápou, že pokud komunisté usednou na radnicích a v krajích, tak společnosti spíše pomáhají a nejsou to démoni, kterými by se měla společnost strašit.“
Jiří Dolejš

Animozita vůči KSČM ve společnosti a politickém spektru se podle Dolejše zmírňuje. „Jedině volební výsledek a jednání o průniku programu mohou vést k naší účasti ve vládě. Levice měla podle preferencí majoritu již kolem roku 2000, tehdy se sociální demokracie rozhodla jinak. Ale nemusí to být jen ČSSD, v říjnu se podobným způsobem vyjádřil Andrej Babiš, byť svá slova vzápětí odvolal,” říká místopředseda komunistické strany.

Pokud by KSČM měla být ve vládě, nemělo by podle Dolejše jít jen o nějakou symbolickou účast. Kritický pohled stran jako ODS nebo TOP 09 ubral podle komunisty na bojovnosti.

„Někdy je daleko krvežíznivější pan ministr kultury než zástupci pravicové opozice. Tyto strany zkrátka nemohou nevnímat, že lidé chápou, že pokud komunisté usednou na radnicích a v krajích, tak společnosti spíše pomáhají a nejsou to démoni, kterými by se měla společnost strašit,” myslí si Dolejš.

1968? Problematické období

Minulý režim podle KSČM skončil mimo jiné kvůli upozadění opozice. „Neměl odvahu se opřít o lidi, zneužíval moc. To z KSČM zaznívá opakovaně a je to názor, který je potvrzovaný i sjezdy. Chápu výhradu, že někteří jednotlivci v KSČM tento postoj jaksi internalizují s většími obtížemi. Ale lidé jsou různí, v různých stranách. Ty podstatné rysy transformace KSČM platí,” vysvětluje poslanec.

Kdyby se KSČM dostala do vlády a Marta Semelová se stala ministryní školství, učily by se děti, že srpen 1968 byla internacionální pomoc, jak poslankyně říká? „Školské osnovy by měly být věcí státu, nikoliv jednotlivých ideologií. Doufám, že už nikdy nebudeme žít ve společnosti, kde vládne monopolně jakákoliv státní ideologie. I KSČM vnímá rok 1968 jako velmi problematické období, které se dostalo do rozporu s mezinárodním právem, vpád vojsk ublížil i samotné myšlence socialismu,” odpovídá Dolejš.

Radiodokument