Zaostřeno – Projekt Rychlé bydlení v Brně (2017)

Přidal: Premek |

Duben 11, 2017

Připravil Tomáš Kremr. Poslední tři rodiny v Brně čekají, až dostanou byt z projektu Rychlé zabydlení. Sociální program je součástí velké městské strategie za asi osm set milionů korun. Praxi Brno přejímá ze zahraničí. Některé z bytů zapojených do projektu Rychlé zabydlení se nachází i u vyloučené lokality kolem ulice Cejl.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 4. 2017 (ČRo Plus, 15:35 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kremr, Tomáš: Konec bezdomovectví? Brněnská strategie sociálního začleňování se inspirovala v zahraničí. In web ČRo Plus, 10. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žádná chudinská ghetta a konec bezdomovectví ve městě. Brněnská strategie sociálního začleňování s rozpočtem asi 800 milionů korun si neklade malé cíle. Brno je jedním z prvních českých měst, které využívá inovativní přístupy ze zahraničí. Jak tyto sociální projekty fungují?

Milada Bílá žije necelých šest let na ubytovně v Brně. V nevyhovujících podmínkách, v domě, kde ze zdí páchne plíseň, kde pod koberci nebo linoleem lezou švábi. Podle svých slov by si ráda našla jiné bydlení, má ale smůlu. Jako Romku ji vlastníci domů nebo bytů odmítají.

Ohrožené jsou matky samoživitelky s dětmi

V podobné situaci se v Brně nachází desítky rodin, stovky lidí. Podle loňského sčítání magistrátu žije v Brně přes čtyři sta rodin v bytové nouzi, vysvětluje sociální pracovník Jan Milota z neziskové organizace IQ Roma Servis.

Výzkumníci rodiny v Brně sledují od doby, než dostaly byt, pak pravidelně při zabydlení a po půl roce od zabydlení atd. Chtějí je ideálně sledovat i další roky poté. Výsledky budou na konci roku 2018. Kromě 50 rodin, které dostaly nebo dostanou byt, sledují výzkumníci ještě dalších 100 brněnských rodin. Na tzv. kontrolním vzorku pak posuzují, jak byly zabydlené a nezabydlené rodiny úspěšné například v hledání práce, nebo jak se jejich dětem daří ve škole.

„To znamená, že se nejedná o nájemní bydlení, nebo se jedná o nevyhovující bydlení. Není zkrátka dostupná nějaká základní věc: záchod, koupelna, kuchyně. Nebo je tam méně než pět metrů čtverečních na osobu. Anebo se jedná o bydlení sice nájemního charakteru, ale těm lidem hrozí, že o to bydlení velice rychle přijdou,“ vysvětluje Milota.

Většina takto ohrožených rodin jsou matky samoživitelky s jedním nebo dvěma dětmi. To bylo podle Miloty překvapivé zjištění – stejně jako to, že jen 60 % dotázaných byli Romové. Právě tyto rodiny se dostaly do jedné z mnoha částí tzv. Strategického plánu sociálního začleňování. Jde o program s názvem Rapid Re-Housing, neboli Rychlé zabydlení. Loni město vylosovalo 50 rodin, 47 z nich už bydlí ve vlastních, sociálních bytech.

Zlatá loď pro bezdomovce?

Na několikaletý projekt získává brněnský magistrát většinu peněz z evropských dotací. Odhadované náklady jsou asi osm set milionů korun, město ze svého rozpočtu podle radního Martina Freunda z hnutí Žít Brno zaplatí jen několik milionů.

„Domnívám se, že kdyby si město Brno dalo závazek, že ukončí bezdomovectví v Brně, a po vyhodnocení projektů prostě použilo ty nástroje, které budou úspěšné, jsem přesvědčený, že do pěti let tady nemusíme mít rodiny v bytové nouzi. A ani jednotlivce.“
Martin Freund

Aby projekt fungoval co nejlépe, nemůžou rodiny žít v jednom bytovém domě, ale pokud možno v různých částech města. To se na začátku projektu ukázalo jako problém. Ne všechny městské části totiž chtěly poskytnout magistrátu své byty. Odmítavý postoj měla třeba Bystrc. Už dříve projekt kritizoval tamní starosta Tomáš Kratochvíl z ČSSD.

„Když to trošku zlehčím, tak Brno se stane zlatou lodí pro veškeré asociály a bezdomovce a migranty, protože budou vědět, že právě v Brně dostanou byty zdarma. A sice zvýšíme počet obyvatel Brna, ale nevím, jestli je to ta správná cesta. My sami máme určitý program sociálních bytů, kdy máme bodové systémy, kde zohledňujeme jak finanční příjmy, tak počet dětí, tak zaměstnanost, a máme v pořadníku lidi, kteří tam jsou pět, osm, deset let,“ vysvětluje Kratochvíl.

Radiodokument