Interview Plus – Anna Šabatová (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 19, 2017

Ústavní soud nedávno zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která je hostem Interview Plus. „Napadla jsem jen jedno ze tří ustanovení vyhlášky. Pití alkoholu nebo vynášení různých věcí ven města zakazovat můžou,“ upřesňuje Šabatová. Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Anna Šabatová (studio Brno).

Natočeno 2017. Premiéra 19. 7. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Sezení není škodlivá činnost. Popíjení alkoholu ale obce zakazovat můžou, říká ombudsmanka. In web ČRo Plus, 19. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní soud nedávno zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která ale podle starosty Varnsdorfu zdejší situaci nezná. Dotčená města s rozhodnutím nesouhlasí, lidé sedící na obrubnících prý ohrožují bezpečnost provozu i svoji vlastní.

„Já si stejně jako asi většina lidí myslím, že nejlepší je sedět na lavičkách před domy. Problém je, že v obou městech byly odstraněny. A docházelo k pokutování takových absurdit, jako když si někdo dal deku na trávník nebo si dítě sedlo na balon,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová.

„Kdyby ve Varnsdorfu měli dost laviček, tak tam nebudou děti sedět na obrubnících s nohama v silnici. To jim navíc může strážník zakázat i bez vyhlášky.“
Anna Šabatová

Opatření podle ní nesměřovalo proti nějaké škodlivé činnosti, kerou samo o sobě nemůže být sezení. Podobné vyhlášky platí i v dalších severočeských městech, těmi se ale úřad ombudsmana nebude zabývat. „Ministerstvo vnitra je nyní musí vyzvat k nápravě a po uplynutí určité lhůty je povinno části vyhlášek pozastavit,“ doplňuje.

Jak napsaly Hospodářské noviny, ministerstvo už dříve vyhlášky posuzovalo a byly podle něj v souladu se zákonem. „Dospěli jsme k závěru, že sezení na stavebních prvcích, jež k tomu nejsou určeny, je činností, která by mohla narušit veřejný pořádek,“ potvrdil mluvčí. Podle Šabatové se ovšem nyní ministerstvo musí řídit rozhodnutím Ústavního soudu.

Soudy pracují rychleji

Kromě vítězství ve sporu může Šabatovou těšit i fakt, že se česká justice v posledních letech zrychluje. Civilní řízení u okresních soudů v roce 2016 průměrně trvaly 344 dní, tedy o třetinu kretší dobu než rok předtím. Trestní věci pak soudcům v průměru zabraly 196 dní.

Statistiku ministerstva spravedlnosti ale kalí fakt, že jde spíše o návrat na dřívější úroveň. Ještě v roce 2011 to totiž u civilních řízení bylo jen 332 dní.

„Je to tak. Statistiku navíc ovlivňuje možnost elektronického platebního příkazu, díky němuž jsou některá řízení velmi rychlá. Naopak opatrovnické soudnictví je dlouhodobě velmi pomalé, což má velmi negativní vliv na osudy dětí a rodin,“ připomíná Šabatová.

Inspirace v Německu

V Poslanecké sněmovně jsou nyní návrhy novel občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních, které opatrovnickým soudům ukládají povinnost věc skončit do půl roku od začátku projednávání. Soudcům je ale nutné k tomu vytvořit podmínky a přidělit týmy spolupracovníků.

„Dostává se k nám také tzv. cochemský model, ve kterém soudce spolupracuje se sociálními pracovníky, psychology a advokáty a společně se snaží co nejrychleji dospět k dohodě. Soud v Novém Jičíně už takto postupuje a má velice pěkné výsledky. Tímto směrem je třeba uvažovat,“ myslí si ombudsmanka.

Radiodokument