Páteční večer – JAMU sedmdesátiletá (2017)

Poslechněte si pořad JAMU sedmdesátiletá. K 70. výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně jej připravila Alena Blažejovská. Besedu čtyř porevolučních rektorů JAMU (Alena Štěpánková-Veselá, Alois Hajda, Václav Cejpek, Ivo Medek) moderuje současný děkan Divadelní fakulty JAMU Petr Francán. Jubilejní výstavou v Divadle na Orlí nás provede současný prorektor JAMU Josef Kovalčuk. Vysíláme v páte 8. září od 20:00.

„Už na konci 19. století se objevily snahy o založení vysoké školy hudební, ale až po druhé světové válce se budoucnost uměleckého školství projednávala na vládní a ministerské úrovni. Bylo rozhodnuto, že by tady měly vzniknout akademie múzických umění. V roce 1945 ale byla prezidentským dekretem založena akademie múzických umění pouze v Praze,“ říká prorektor JAMU Josef Kovalčuk.

Proti tomuto rozhodnutí začala protestovat moravská kulturní veřejnost i politici. Jejich úsilí došlo naplnění zákonem z 12. září 1947. Tehdy poslankyně Pažoutová jménem pětadvaceti dalších poslanců navrhla, aby brněnská akademie nesla jméno Leoše Janáčka.

Slavnostní zahájení výuky se odehrálo 1. října 1947 před budovou někdejší Janáčkovy varhanické školy. Vůbec prvními studenty se stali posluchači nejvyšších ročníků konzervatoře. Zároveň i profesoři, kteří učili na konzervatoři, byli jmenováni členy profesorského sboru.

Nově založená akademie nejdříve sídlila ve třech budovách: v někdejší Janáčkově varhanické škole, v domě Komenium, který byl naproti, a třetím sídlem JAMU bylo horní patro pojišťovny na dnešním Moravském náměstí.

V roce 1949 získala škola polovinu budovy někdejšího německého gymnázia na Komenského náměstí a o několik let později ji dostala do užívání celou. Zde dnes sídlí hudební fakulta JAMU. Tu divadelní najdete na Mozartově ulici.

Původně se ale škola na fakulty nedělila. K tomu došlo v roce 1951 vládním nařízením. To bylo ale o osm let později zrušeno. Zcela zásadní se pak pro vývoj celé školy stal rok 1990, kdy došlo k znovuobnovení divadelní a hudební fakulty.

V současné době je na divadelní fakultě JAMU možné studovat čtrnáct oborů ve dvanácti ateliérech. V říjnu 2016 se novým děkanem této fakulty stal fotograf a dokumentarista Petr Francán.

Je vůbec prvním děkanem, který nepochází z ryze divadelního prostředí. Jeho snahou je, aby divadelní fakulta zůstala institucí, která klade velký důraz na dialog mezi studentem a pedagogem: „Jsou věci, které nelze předat tím, že poskytnete informace, ale tím, že spolu žijete, spolu existujete a spolu komunikujete,“ říká Francán.

Děkanem hudební fakulty je od roku 2012 hornista Jindřich Petráš. Jeho cílem je zajistit studentům co nejlepší pedagogy. Celkově si studenti můžou na hudební fakultě vybírat mezi dvaatřiceti obory na celkem jedenácti katedrách.

Rektorem Janáčkovy akademie je od roku 2010 skladatel Ivo Medek. Jeho život je s touto školou spjatý už od druhé poloviny 70. let, kdy sem ještě jako „nestudent“ docházel na náslechy předmětů, které ho zajímaly.

Studovat začal v 80. letech a po absolvování sem nastoupil jako odborný asistent: „Od té doby tady učím. Myslím si, že učení je opravdu jakási forma poslání a snažím se to nějakým způsobem zkombinovat i s tím rektorováním, což je sice obtížné, ale jde to.“

Podle děkana divadelní fakulty Petra Francána by škola měla i nadále kráčet ve stopách svých bývalých pedagogů a absolventů. „Když se podíváte na historii kulturního vývoje českých a slovenských zemí po druhé světové válce, tak všechna ta významná jména ve velikém procentu prošla naší školou jako studenti anebo jako pedagogové. Vize rozvoje této školy je, abychom měli vliv na kulturní úroveň naší země alespoň takový, jako měli naši předchůdci.“

Lit.: Blažejovská, Alena: 70. výročí založení JAMU v rozhlasovém vysílání. In Občasník JAMU 1/2018, s. 15-16 (článek). – Cit.: Loňské jubileum Janáčkovy akademie múzických umění připomínaly  v průběhu  roku  četné  rozhlasové  pořady,  které mohli vyslechnout zejména posluchači stanic Český rozhlas Vltava  a  Český  rozhlas  Brno.  Pokud  jde  o  pořady  hudební nebo ty, jejichž hosty byli hudebníci spjatí s JAMU, byly vesměs  připraveny  péčí  hudebního  dramaturga  Českého  rozhlasu Jana Hlaváče. Ten například už v únoru pozval do pořadu Telefonotéka varhanici a emeritní rektorku JAMU prof. Alenu Štěpánkovou-Veselou.
O další zpřítomnění domovské vysoké školy v rozhlase se postaraly  –  jak  jinak  –  tvůrkyně  z  Ateliéru  rozhlasové  a  televizní  dramaturgie  a  scenáristiky.  Už  v  průběhu  jara  a  léta 2017 se v literárně-publicistickém magazínu Českého rozhlasu  Brno  Zelný  rynk  vysílaly  první  reportáže  z  patnáctidílného seriálu MgA. Ivety Novotné – absolventky ateliéru RTDS a  v  současnosti  doktorandky  Divadelní  fakulty  JAMU.  Iveta Novotná  se  rozhodla  představit  postupně  všechny  obory, které se na DF vyučují. Jako první dostalo prostor činoherní herectví  –  i  proto,  že  veřejnost  si  Divadelní  fakultu  spojuje především s výukou herectví. Posluchače i čtenáře webových stránek pořadu Zelný rynk o tom informovala takto:
V současné době na JAMU fungují čtyři herecké ateliéry. Vede je Aleš Bergman, Oxana Smilková, Lukáš Rieger a Nika Brettschneiderová. Herecká profese bývá často spojována se lhaním. Dokonce se vžilo rčení „Nehraj na mě divadlo“. Podle Aleše  Bergmana  ale  nemá  lhaní  s  herectvím  vůbec  nic  společného:  „Když  jde  herec  na  jeviště,  tak  prozkoumává  možnosti své postavy, i svoje vlastní možnosti. To vůbec není lež, ale je to hraní si na možnosti, které v sobě máme.“
Na  stejném  principu  funguje  i  obor  muzikálové  herectví. Jeho studenti musí umět nejen dobře hrát, ale i zpívat a tančit.  Speciální  styl  hraní  v  muzikálu  podle  vedoucího  čtvrtého  ročníku  Petra  Štěpána  neexistuje:  „Herec  je  buď  dobrý, anebo špatný, a herec, který umí, anebo neumí něco navíc. o tom je to muzikálové herectví.“ Obor  muzikálové  herectví  vznikl  na  brněnské  Janáčkově akademii  múzických  umění  v  roce  1990.  V  současné  době tam  fungují  tři  muzikálové  ateliéry.  Vede  je  Sylva  Talpová, Stanislav  Slovák  a  Petr  Štěpán.  Kromě  Brna  se  muzikálové herectví vyučuje ještě na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Na vysokoškolské úrovni se ale tento obor vyučuje pouze v Brně.
Dalším oborem, který se kromě herectví učí na JAMU od jejího  založení,  je  režie.  V  roce  1950  se  přidala  i  divadelní dramaturgie.  Vzhledem  k  propojenosti  režie  a  dramaturgie se  nyní  tyto  obory  vyučují  na  JAMU  společně,  a  to  ve  třech ateliérech pod vedením Petra Oslzlého, Václava Cejpka a Josefa Kovalčuka. Hlavní  smysl  všech  tří  ateliérů  je  podobný,  ale  náplň  výuky závisí na osobnosti vedoucího pedagoga, na jeho způsobu práce a na jeho zkušenostech. Petr Oslzlý se soustředí na nepravidelnou dramaturgii. „Tato dramaturgie čerpá témata z prózy a poezie, čili se neopírá o
dramatickou literaturu. Vytváří si své vlastní scénáře,“ vysvětluje Oslzlý.
Druhý  vedoucí  ateliéru  režie  a  dramaturgie,  Václav  Cejpek, má přístup zcela odlišný. Je ovlivněný svou šestnáctiletou zkušeností, kdy pracoval na pozici dramaturga v Mahenově divadle. „Zaměřuji se na hry pro velké divadlo, velkou klasiku, a současné hry pro velké divadlo mě také velmi zajímají. Je mi blízká celá německojazyčná divadelní kultura.“ Třetím  pedagogem,  který  vede  ateliér  režie  a  dramaturgie, je Josef Kovalčuk. Koncepci svého ateliéru formoval společně  s  Arnoštem  Goldflamem.  Je  tedy  založená  na  jejich několikaleté  praxi  v  brněnském  HaDivadle.  Josef  Kovalčuk vysvětluje: „Vycházeli jsme z toho, co jsme jako tvůrci dělali. Vycházeli  jsme  z  určitého  divadelního  cítění,  názoru  a  poetiky,  kterou  jsme  za  dobu  svého  působení  zformovali.  Principem ateliéru bylo, aby studenti mohli rozvíjet svou vlastní osobitost.“
Pro  ateliéry  režie  a  dramaturgie  je  velmi  důležitá  spolupráce se studenty herectví. „Je nutno podotknout, že ta škola není herecké ani režisérské učiliště, ale že funguje komplexně,“ upozorňuje pedagog režie Ivo Krobot. Během svého studia připraví mladí umělci několik školních projektů a na závěr studia  i  velký  absolventský  projekt.  Na  něm  se  podílí  řada studentů z jiných ateliérů. Velkou měrou k výslednému tvaru přispívají například studenti scénografie.
Ateliér  scénografie  na  Janáčkově  akademii  múzických umění vznikl v roce 1990. Jeho vznik inicioval tehdejší děkan divadelní  fakulty  Josef  Kovalčuk.  Základy  výuky  zformovali scénografové Jan Konečný a Jana Preková.  „Studovali jsme Junga nebo jsme skrze něj vytvořili systém, jak dílo vnímat,“ říká Jana Preková. Cílem tohoto oboru je  vychovat  profesionály  v  oblasti  scénického  a  kostýmního designu,  pokračuje  vedoucí  oboru  Marie  Jirásková:  „Scénografie  vychovává  studenty  k  celkovému  myšlení  a  koncepčnímu  myšlení  nad  divadelním  tématem.  Aktualizuje  například historické hry v kontextu současného dění a současných událostí.“
Po prázdninách se magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk  k  seriálu  Ivety  Novotné  opět  vrátil.  V  dalších  týdnech pak  vysílal  reportáže  věnované  těmto  oborům  a  ateliérům: Fyzickému divadlu, Tanečnímu a pohybovému divadlu a výchově,  Divadlu  a  výchově,  Výchovné  dramatice  neslyšících, Divadelnímu manažerství a jevištní technologii, Světelnému designu, Audiovizuální tvorbě a divadlu a nakonec i Rozhlasové a televizní dramaturgii a scenáristice.
V souvislosti s tím, že JAMU byla zřízena v září 1947, byly hlavní  rozhlasové  programy  na  stanici  Český  rozhlas  Vltava naplánovány  právě  na  září.  V  cyklu  Osudy  zaznělo  pětidílné  memoárové  vyprávění  divadelního  a  televizního  dramaturga,  překladatele,  pedagoga,  bývalého  děkana  a  později rektora  Janáčkovy  akademie  múzických  umění  v  Brně  prof. Václava Cejpka. Pod názvem Jak to bylo s obrazovkou, jevištěm a talárem je pro rozhlas připravila PhDr. Olga Jeřábková.
Další  slovesný  dramaturg  Českého  rozhlasu,  Ludvík  Němec, koncipoval  pro  vysílání  10.  září  literární  pásmo  věnované Ludvíku Kunderovi, mj. čestnému doktorovi JAMU a synovci prvního  rektora  JAMU,  prof.  Ludvíka  Kundery  staršího.  Pořad se pod názvem Hry a jiné hříčky vysílal v cyklu Schůzky s literaturou.
A konečně na 9. září 2017 jsem připravila do vysílání stanice Vltava dvouhodinový Páteční večer JAMU sedmdesátiletá, k jehož přípravě jsem přizvala prorektora JAMU prof. Josefa Kovalčuka a děkana Divadelní fakulty JAMU doc. Petra Francána.  Josef  Kovalčuk  provedl  posluchače  výroční  výstavou v Divadle na Orlí. Prostřednictvím komentování vystavených fotografií  a  dalších  dokumentů  z  archivu  JAMU  a  vyprávění o  historii  školy  se  posluchači  mj.  dozvěděli,  že  už  na  podzim 1945 se uvažovalo o zřízení uměleckých akademií v Praze i v Brně. Nakonec však byla roku 1946 zřízena jen pražská AMU.  Brněnské  osobnosti  jako  již  zmíněný  Ludvík  Kundera byly tímto vývojem zklamané a obrátily se na řadu měst, institucí a vysokých škol s požadavkem, aby podpořily vznik umělecké vysoké školy v Brně. Četné podpůrné dopisy pak byly zaslány  parlamentu,  vládě  a  nakonec  byla  JAMU  dekretem z 12. září 1947 skutečně zřízena.
O historii, ale i současnosti JAMU pak v Pátečním večeru na základě vlastních zkušeností vyprávěli a vzájemně diskutovali účastníci besedy čtyř porevolučních rektorů – prof. Alena Štěpánková-Veselá, prof. Alois Hajda, prof. Václav Cejpek a prof. Ivo Medek. Roli moderátora laskavě přijal Petr Francán.
Obě  části  Pátečního  večera  byly  provázeny  úryvky  a  citacemi  hudebních  skladeb  různých  žánrů,  takže  jejich  prostřednictvím  byli  v  pořadu  přítomni  i  hudební  tvůrci  a  interpreti  spjatí  nejen  s  divadelní,  ale  především  hudební fakultou jubilující školy.