Host Lucie Výborné – Jiří Pavlica (2018)

Přidal: Premek |

Prosinec 26, 2018

Jak se to seběhlo, že Modlitba za vodu málem nevznikla? Jiří Pavlica zažil s její melodií docela napínavý příběh. Má muzikantská práce nějaký jízdní řád? Jak si člověk hlídá, aby mu zbyl dech na to podstatné? S jakými pocity píše skladatel Missu Brevis, když ví, jací velikáni už ji psali před ním? A může se stát, že profesionál někdy prošvihne svůj nástup? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Zamysleme se, jakou planetu zanecháme svým dětem, říká Jiří Pavlica z Hradišťanu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejlíp se mu prý píše u klavíru. „Zdědil jsem ho po rodičích a strýčkovi. Věřím na odkaz předků, který je v něm zakletý,“ přiznává v rozhovoru s Lucií Výbornou hudebník a umělecký vedoucí kapely Hradišťan Jiří Pavlica. A jeho hudba jako by mu dávala za pravdu.

Má na kontě řadu skladeb, které chytí za srdce i duši. Přesto dnes přiznává, že některé z nich vůbec vznikat nemusely – a téměř nic by se prý nestalo. „Ve své překotnosti a pracovitosti jsem někdy nerozlišoval, co je podstatné. Dnes se víc a víc snažím přemýšlet, jestli přináším lidem něco přínosného, a jestli naopak nepřibývá jen balastu.“

V lidové písni je uložena moudrost našich předků. Režim si ale kdysi usmyslel, že z těchto písní vybere, jen co se mu hodí. Jiří Pavlica

A netýká se to prý jen tvůrčí oblasti. „Když třeba jedeme na koncert, je to jistá ekologická stopa. Přijedeme dvěma auty, na místo dorazí sál pěti set lidí… a já si kladu otázku, zda stopa, kterou jsem zatížil své okolí, bude vyvážena větším pozitivem, které přináším. Abych byl větším přínosem než spotřebitelem.“

Pokud nebude lidová píseň uměle vyživována ani zatracována, vždy někde vykvete, v ní je život. Jiří Pavlica

Predátorství vítězí

Když se prý člověk zamýšlí nad tím, kam se dnes lidstvo dopracovalo – v dobrém i ve zlém – začne se trochu bát. A poslechne-li navíc si v takovou chvíli třeba text Jana Skácela Účtování na vesmírných kontech, který Jiří Pavlica zhudebnil na albu Vteřiny křehké, nemůže v něm nevidět lehce zdvižený prst.

„Jde o jeden z přenádherných textů Jana Skácela. Jakou zanecháme planetu našim dětem? To všechno v textu je,“ upozorňuje Jiří Pavlica.

„Myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet úplně všichni. Jestli je za minutu, nebo za vteřinu dvanáct. Jestli mi dnes něco vadí, je to predátorství, jednoznačná jistota, že jedině já a nikdo jiný má pravdu. Já naopak pochybuji o všem, co jsem kdy dělal. Predátorství vítězí a mrzí mě, že my normální lidé na tuto hru přistupujeme.“

Radiodokument