Pro a proti – Český nezájem o volby do EP (2019)

„Máme obecně nižší účasti u všech typů voleb. U parlamentních a prezidentských, což jsou ty nejnavštěvovanější, máme 60 %. Jsou země jako Německo nebo Francie, kde je standardně přes 70 %,“ poukazuje komentátorka týdeníku Echo Lenka Zlámalová.

Kritizuje způsob, jakým se v Česku vede debata o Evropské unii. Podle Zlámalové je nesmyslné do ní vůbec vtahovat téma czexitu, který žádná relevantní síla nechce. „Nesmyslný je i pionýrský aktivismus z druhé strany. Debata by měla být věcnější, o našich zájmech a příležitostech, mnohem praktičtější a o konkrétních tématech,“ vyzývá.

Nemáte v této chvíli žádný zcela konkrétní návrh, který by se schvaloval v Evropském parlamentu. Chyba nás novinářů, chyba politiků, chyba politických aktivistů. Lenka Zlámalová

V tomto ohledu prý selhávají média i politici, kteří o tématu neumí mluvit. „Řada eurokandidátů vůbec nerozumí tomu, jak ta struktura funguje. Slibují, že budou prosazovat něco, co vůbec nemůžou. Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu,“ připomíná.

Česko podle Zlámalové málo využívá práva veta a nehájíme své zájmy, například pokud jde o brexit. „Jednáme proti našemu zájmu, když přistupujeme na trestající politiku vůči Velké Británii. (…) Je to náš čtvrtý největší obchodní partner a pokud ty podmínky nebudou dobré pro obchod, tak tratíme my, ne Velká Británie,“ upozorňuje.

Posttotalitní myšlení

Nízká účast u evropských voleb je problémem i podle Lukáše Sedláčka, zakladatele European Leadership & Academic Institute (ELAI): „Do velké míry to spočívá v tom, že politické elity, které by měly prezentovat Evropskou unii jako příležitost, ji spíše využívají jako šanci k získání voličských hlasů při obraně národních zájmů.“

Lepší by prý bylo prosazovat zájmy, které jsou přínosné pro všechny. „Když je Evropská unie slabá, tak na tom tratíme všichni. USA si neberou servítky, Čína už nepředstírá, že v Evropě nemá zájmy, a je škoda, že to nevidíme. Můžeme se na té krásné malé lodičce potápět, ale chytřejší by bylo jít na tu trošku větší a pokusit se ji zachránit,“ připodobňuje.

Podle Sedláčka je Evropská unie politickými stranami komunikována parciálně a neukazují se její výhody. Politický diskurz je navíc dlouhodobě laděn protievropsky a neobjektivně a nelze se proto divit, že ho lidé přijímají.

Evropský parlament není úplně marginální instituce. Komise sice má moc navrhovat a vynucovat zákony, musí je ale schválit i Evropská rada a parlament. Hrozí, že v něm poprvé bude více populistických stran, které nemají Unii rády, než těch, které jsou pro evropskou myšlenku. Lukáš Sedláček

„Jsme posttotalitní země, ať se nám to líbí, nebo ne, a máme hodně jevů, které sdílíme s dalšími zeměmi ve střední a východní Evropě. Politici mají tendenci využívat antipatii k celku a masy naslouchají politikům více, než by měly. Je třeba si více ověřovat fakta a nedůvěřovat tomu, že ti u moci mají pravdu,“ uzavírá Sedláček.