Interview Plus – Jan Zahradil (2019)

Ve volbě předsedy Evropského parlamentu skončil druhý europoslanec Jan Zahradil (ODS). V Interview Plus ale přiznává, že kandidáta socialistů Davida-Mariu Sassoliho, na kterém se shodli tři nejsilnější frakce, neměl šanci porazit.

„Zvítězil ale tím nejtěsnějším možným poměrem, získal jen asi o deset hlasů víc, než potřeboval,“ upozorňuje Zahradil, který si to vysvětluje jako projev nespokojenosti evropských lidovců s tím, že na předsedu Evropské komise nebyl navržen jejich volební lídr Manfred Weber.

Zároveň oceňuje, že se Česku podařilo zabránit navržení Franse Timmermanse, který je prý konfliktní a kontroverzní osobností. „To, co rozehrál proti Maďarsku a Polsku, byla jasná politicko-ideologická hra evropské levice, jejímž je významným představitelem,“ tvrdí.

Timmermansovi prý nešlo jen o dodržování evropských pravidel: „Evropská levice nemůže konzervativní vlády v Polsku a v Maďarsku ani cítit, je to ideologický boj. Timmermans v tom byl jako ryba ve vodě a naháněl si tak body u svých voličů,“ dodává Zahradil s tím, že o případném porušení evropského práva má rozhodovat jedině Evropský soudní dvůr.

„Politici v Evropském parlamentu i v Komisi by měli respektovat, že existují národní volby, které dávají vzniknout legitimním národním vládám, a to i takovým, které mají jiné politické zabarvení, než má většina europoslanců. A to se neděje,“ kritizuje Zahradil.

Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a zájmy. To máme jako konzervativci společné napříč Evropou. Jan Zahradil

Spitzenkandidáti u ledu

Jistotu, že ji europoslanci potvrdí ve funkci, podle Zahradila nemá ani konečná kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová. Problém s ní má německá sociální demokracie, zelení i stoupenci modelu tzv. spitzenkandidátů, kteří těžce nesou, že byl dán k ledu.

„Byl to systém, který vymysleli v Evropském parlamentu, a pokusili se jím ohnout evropské smlouvy ve svůj prospěch a vyšachovat Evropskou radu z možnosti rozhodovat. Byl to krok přes čáru,“ hodnotí Zahradil, který je předsedou a volebním lídrem Aliance evropských konzervativců a reformistů.

Von der Leyenová má zatím podle Zahradila podporu zhruba 280 poslanců, ke zvolení ale potřebuje přibližně o sto hlasů víc.

Evropští konzervativci prý zatím nemají jasno, zda lidoveckou kandidátku podpoří. Vadím jim její eurofederalistické názory, kladný postoj k vytvoření společné evropské armády. Důležitá bude i otázka ekonomických opatření pro boj s klimatickou změnou, což je citlivé téma pro střední a východní Evropu.

„Jestli bude von der Leyenová lepší, to se teprve ukáže. Určitě je méně konfliktní, kontroverzní a ideologická než Timmermans. Ale dlouhodobé strategické záměry, které má s Unií, ty jsou zatím neznámé,“ uzavírá Zahradil.