Dvacet minut Radiožurnálu – Monika McDonagh Pajerová (2022)

Tím prvním je stížnost na to, že ÚSTR nemá svoje sídlo a se studenty není kam chodit a co jim ukazovat. V bývalém sídle ÚSTR v ulici Siwiecova byla zasedací místnost, která sloužila k různým poradám, setkáním zaměstnanců a přijímání exkurzí a byly zde pořádány i různé workshopy a menší konference. Nyní má ÚSTR k dispozici část budovy v Braníku, s níž je příslušný hospodařit Archiv bezpečnostních složek. Součástí (zdarma) pronajatých prostor je i zasedací místnost, srovnatelná svou velikostí s tou v původním sídle. Ale hlavně – pro studenty je zajímavý zejména Archiv, který ve svých pražských budovách v Braníku a Na Struze (i na pracovišti v kanických lesích) přijímá nejrůznější exkurze z řad studentů i veřejnosti (podrobnosti jsou uvedeny na našich webových stránkách – viz https://www.abscr.cz/nabizime/exkurze-v-archivu/). Ve Výročních zprávách Archivu je lehce dohledatelné, že v roce 2021, který byl silně poznamenán covidem, jich bylo 21, ve standardním roce 2019 pak 82 (viz https://www.abscr.cz/o-nas/zpravy-o-cinnosti-archivu/). Pravidelnými návštěvníky jsou žáci a studenti z projektu „Příběhy našich sousedů“, organizovaného sdružením Post Bellum, ale i studenti z českých i zahraničních vysokých škol. Dle zájmu bývá součástí exkurze i edukační program, který vedou kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů. Je škoda, že paní Pajerová k nám se svými posluchači za celou dobu ani jednou nezamířila. Naši činnost a možnosti bádání, které skýtá nejliberálnější legislativa v postkomunistických zemích, ostatně prezentujeme i na pravidelných Dnech otevřených dveří, které Archiv pořádá od roku 2014, a v letech 2019 a 2022 i v rámci akce Na čaj do archivu, která je součástí oslav výročí 17. listopadu.

Další pasáž byla věnována tomu, že „generál Pavel požádal Ústav o svoje složky a nedostal všechno“, což paní Pajerová považuje za skandální. Tak předně – pan Pavel mohl těžko požádat Ústav, který s předkládáním archiválií nemá vůbec nic společného. Archiválie předkládá Archiv bezpečnostních složek, a to na základě zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. V něm je jasně uvedeno, komu, kdy a za jakých podmínek jsou archiválie zpřístupňovány. Jednou z hlavních zásad je, že „K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie“. To znamená, že archiválie, vzniklé v r. 1991, mohly být zpřístupněny až v r. 2021. Podrobně (a pokud možno pro laiky srozumitelně) tuto problematiku vysvětluji zde: https://www.abscr.cz/vyjadreni-reditelky-abs-ke-zpristupnovani-archivalii-vzniklych-po-31-12-1989/.

Poslední tvrzení se týkalo předkládání archiválií obecně. Posluchač mohl nabýt dojmu, že zpřístupňování archiválií (opětovně zdůrazňuji, že je má na starosti ABS, nikoliv ÚSTR) trvalo jen pět let a pak se zastavilo. Opak je pravdou. Jak už je uvedeno výše, zpřístupňování archiválií se řídí zákonem o archivnictví, takže je zcela nezávislé na tom, kdo zrovna stojí v čele ÚSTR nebo ABS. Ale podstatná změna tu je: původní potěmkinovský, fakticky nikdy nefungující „elektronický archiv“, představený pompézně na tiskové konferenci v roce 2009, byl v roce 2016 nahrazen plně funkční aplikací eBadatelna (https://ebadatelna.cz/), v niž jsou v současnosti k dispozici nejen archivní pomůcky a 8 000 000 skenů digitalizovaných archiválií, ale od 1. 11. 2022 jsou tyto skeny fulltextově prohledavatelné (díky technologii OCR najde aplikace zadaný výraz v textu všech skenů, které jsou v ní obsaženy; více informací k výhodám a nevýhodám technologie zde https://www.abscr.cz/ebadatelna/). Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že pro registraci v aplikaci není nutná ani osobní návštěva v „kamenné“ badatelně – je možné se registrovat i plně elektronickou cestou (stačí, pokud má žadatel např. elektronickou bankovní identitu).

Paní radní se zjevně stala obětí dezinformací, které líčí období let 2013 – 2022 v ÚSTR a ABS jako dobu temna a zmaru. Velmi rádi ji u nás přivítáme (jako ostatně kohokoliv jiného), aby si mohla sama učinit představu o realitě.