Téma Plus – Osidlování pohraničí 1/3 (2024)

Přidal: Premek |

Září 23, 2024

Připravila Veronika Kindlová.

Hovoří historik Andreas Wiedemann a historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 14. 9. 2024 (ČRo Plus, 55 min.), 2. dílu 21. 9. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 3. dílu 28. 9. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 2. dílu 22. 9. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Obsah: 1. Vraťme německou půdu do českých rukou! Aneb z kmánů páni – 2. Osidlovat pohraničí přicházeli také Češi ze zahraničí. Domácí je nevítali s otevřenou náručí

Lit.: Kindlová, Veronika: Jak se osidlovalo české pohraničí. Německou půdu obsadili Češi, z majitelů byli bezmála otroci. In web ČRo Plus, 14. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyčistit zemi od odvěkých nepřátel a udělat z Československa zemi jen se slovanským obyvatelstvem! To žádaly téměř všechny parlamentní strany poválečné Československé republiky. Myslely tím nucené vysídlení německé a v případě Slovenska také maďarské menšiny a osídlení takto uvolněných oblastí Čechy a Slováky. A právě o osidlování českého pohraničí po odchodu Němců je třídílný seriál pořadu Téma Plus.

V době druhé světové války náležely české pohraniční oblasti v rámci župy Sudety k nacistickému Německu. Připadly mu na základě mnichovské dohody, která Německu připojila ty československé oblasti, kde žila nadpoloviční většina Němců. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Jak se osidlovalo pohraničí. Vyhnané Němce střídali zprvu gastarbeiteři a Maďaři, pak Češi z ciziny. In web ČRo Plus, 21. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První rok po válce přišlo osídlovat pohraničí opravdu velké množství lidí z vnitrozemí. Přesto se brzy ukázalo, že ani s Maďary, kteří byli do pohraničí odsouváni ze Slovenska, jich není tolik, aby zvládli zajistit chod zemědělství a průmyslu. Ani zamýšlená modernizace a racionalizace práce, která podle původních předpokladů měla nahradit pracovní síly ztracené odsunem, nevyšla.

„Ta modernizace a racionalizace nešla tak rychle, jak se očekávalo, a to ani později. Když v roce 1949 přišla první pětiletka, tak ani ta nějaké modernizaci a racionalizaci příliš nepřála,“ říká v úvodu druhého dílu seriálu o osidlování pohraničí historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Jak se osidlovalo pohraničí: Lidí přišlo málo a pili, chyběli doktoři i doprava. A vláda nepomohla. In web ČRo Plus, 28. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato ohromná demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých. „Nebylo možno lidi vybírat. Osidlovalo se s těmi, kteří se přihlásili a kteří přišli,“ naznačil nesnáze prezident Antonín Zápotocký v roce 1957 na slavnostní akci k výročí bitvy u Tachova.

I toto město patřilo mezi ty, odkud bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo a nahrazeno novými lidmi. Také Tachov se nyní potýkal s problémy.

Ty pramenily v první řadě z faktu, že nových osídlenců bylo zkrátka málo. Žádný z pohraničních okresů se nepodařilo osídlit na sto procent původního počtu obyvatel. Ty nejúspěšnější okresy byly osídleny na 70 procent.

Týkalo se to většinou oblastí kolem velkých průmyslových měst, nebo úrodných zemědělských okresů. Čím blíž byl okres ke státní hranici nebo čím výš v horách, tím bylo osídlení řidší. Mezi nejméně zabydlené oblasti patřilo právě Tachovsko, kde počet nových obyvatel dosahoval jen třetiny původního počtu. Podobně na tom byl i okres Cheb nebo Kraslice. (…)

Radiodokument