Vendo (2014)
Osoby a obsazení: Vendo (Michal Isteník), Dora (Sára Venclovská), maminka (Ivana Hloužková), otec (Radoslav Šopík), doktorka (Eva Lesáková), psychiatr 1 (Vladimír Hauser), psychiatr 2 (Jakub Šafránek), muž z vesnice (Zdeněk Truhlář), žena z Linky důvěry (Jana Stefanka).
Nastudovalo Brno v roce 2014. Premiéra 30. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.) v cyklu Čajovna – Hry a dokumenty nové generace. . Součástí pořadu je diskuse s tvůrci inscenace. Repríza 3. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Kopecký, Lukáš: Backstage – Pozměněný debut – Vendo. In web Lukáš Kopecký, 25. 9. 2014 (zpráva). – Cit.: Než se v brněnském studiu pustíme do natáčení již avisované rozhlasové pohádky Dobrodružství ve starém domě, napsané Vendulou Borůvkovou podle knihy ilustrátora Pavla Čecha, natočíme rozhlasovou hru z cyklu Hry a dokumenty nové generace pro Čajovnu ČRo Vltava. To je myslím stylový debut! Rozhlasovou koláž na motivy života a díla Václava Ryčla nazvala její autorka Barbora (Voráčová) Schneiderová VENDO. V titulní roli se představí přední herec Městského divadla Brno a Buranteatru Michal Isteník.
Václav Ryčl, blonďák s modrýma očima, autor existenciálně syrových textů a fotografií, přirozený talent, který sváděl urputný boj s nemocnou psychikou. Ta ho nakonec v mrazivé silvestrovské noci roku 1994, zatímco lidé bouchali šampaňské, přinutila vrhnout se do vody Hostivařské nádrže.
Lit.: Kopecký, Lukáš: VENDO. In web Lukáš Kopecký, 29. 11. 2014 (zpráva). – Cit.: V rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace uvede Český rozhlas Vltava v pořadu Čajovna rozhlasovou koláž na motivy života a díla básníka, prozaika a fotografa Václava Ryčla. Drama Barbory Voráčové Vendo je sugestivní příběh o nadaném člověku, vzdorujícím vážným psychickým problémům, které se staly takřka „prokletím“ celé rodiny.
Pro inscenační podobu je podle dramaturgyně Hany Hložkové charakteristický „prudký sled střídajících se událostí. Výjevy ze skutečného života, jsou rytmicky prolínány s vnitřním světem titulní postavy. Touhy a rozpory komplikované osobnosti s uměleckým talentem posluchači předává zejména interpret hlavní role. Podmanivou atmosféru jeho rmutného bytí však podporuje kombinace jemně neurotizující rockové hudby a směsi běžných denních zvuků. Zprvu takřka zběsilé tempo zvukového vyprávění se pozvolna uklidňuje v souvislosti s tím, jak bezvýchodná je situace hlavního hrdiny. Vendo je hrou pro náročnější posluchače, kteří ocení právě i kontrasty mezi herectvím a zvukem.“
Lit.: Hložková, Hana: Barbora Voráčová: Vendo. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová koláž na motivy života a díla fotografa, básníka a prozaika Václava Ryčla. Portrét předčasně zesnulého umělce. Drama Vendo je sugestivní příběh o nadaném člověku, vzdorujícím vážným psychickým problémům, které se staly takřka „prokletím“ celé rodiny. Pozvolna se v něm střídají nálady spojené se soukromým životem, návštěvami psychiatrů, ale také s vnitřním světem a myšlenkami tohoto veřejnosti nepříliš známého tvůrce. Specifickým motivem hry je téma Ryčlovy mýtické „země vrabců“, území, do kterého uniká z reality, a které mu dodává sílu k tomu, aby se pokusil začlenit do norem tehdejší společnosti.
Původní veze textu, koncipovaná do podoby rozhlasového pásma, vznikla jako absolventský projekt na JAMU v roce 2011 (pod vedením Marka Horoščáka). Vycházela z dokumentárních podkladů, získaných díky Václavu Huptychovi – správci pozůstalosti Václava Ryčla a konzultacemi s arteterapeutkou Beatou Albrich. Je z ní dobře patrné, že životopisné reálie a Ryčlovu tvorbu Bára Voráčová důkladně studovala – z konkrétních děl, korespondence, či chorobopisu.
Přerod do podoby určené pro debut v rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace se uskutečnil na přelomu roku 2013/14. V textu byly výrazně posíleny dialogy a dramatické situace, došlo na redukování pasáží informativního charakteru a vznikla postava Dory, coby „vypravěče“ příběhu.
Pro inscenační podobu hry je charakteristický prudký sled střídajících se událostí. Výjevy ze skutečného života, jsou rytmicky prolínány s vnitřním světem titulní postavy. Touhy a rozpory komplikované osobnosti s uměleckým talentem posluchači předává zejména interpret hlavní role. Podmanivou atmosféru jeho rmutného bytí však podporuje kombinace jemně neurotizující rockové hudby a směsi běžných denních zvuků. Zprvu takřka zběsilé tempo zvukového vyprávění se pozvolna uklidňuje v souvislosti s tím, jak bezvýchodná je situace hlavního hrdiny. Vendo je hrou pro náročnější posluchače, kteří ocení právě i kontrasty mezi herectvím a zvukem.
Barbora Voráčová (nar. 1987), nyní Schneiderová, je absolventkou brněnské JAMU v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Při studiu se věnovala psaní divadelních a rozhlasových her a objevování metody zvané „storytelling“ – vyprávění příběhů. Tuto disciplínu studovala na Oslo University College a jako stážistka ve Skotském storytellingovém centru v Edinburghu. Její zájem vždy směřoval k psanému i mluvenému slovu. V podání olomouckého Divadla na cucky vzniklo v roce 2008 rozhlasové provedení jejího textu Kabaret Kaldera, který je v témže divadle uváděn už sedm let. V současnosti se věnuje autorské tvorbě, vede dílny vyprávění, cestuje a sbírá příběhy. Je dramaturgyní Divadla na cucky a ředitelkou Storytelling o.s.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku